Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

V první řadě bych se rád omluvil, že se na recenzi této nahrávky čekalo tak dlouho, ale záplava těch dalších ji nemilosrdně smetla ze stolu. Za tajemným jménem The Hidden Congregation se skrývá Hastur z podzemního projektu Semai a jeho přátelé ze zvukotěsných hlubin Stor. Myšlenka a realizace společných vystoupení nakonec vyústila v tuhle děsivou nahrávku.

Vše vzniklo na konci února v bratislavském klubu A4, odkud je pořízen záznam zvěčněný na "Missa Rubra Carcosiana". Ve jménu inspirace mytologickým zaujetím pánů Lovecrafta a Chamberse, ve jménu zvukové devastace a rituálního zaklínání. Ve jménu naprosté temnoty. Agilní firmička Sky Burial si tohle okultní představení nenechala ujít a vše vydala formou kazety, která se zatoulala i ke mně domů.

Žlutá krabička, v ní přiložená červená knížečka, roztodivná fotka tří (možná čtyř) postav přímo z akce a kazeta opatřená opět křiklavě žlutou barvou. Příchod Krále ve Žlutém zmíněný v textu vše objasňuje. Po prvním pročítání knížky jsem si chvíli připadal jako zavlečený do spárů tajné sekty, která ze mne chce vyždímat poslední psychické síly a veškerou odolnost. Rituál, mše a chladná destrukce surově působící zvukovou kulisou, zkrátka nic hezkého pro děti, ani prarodiče. Na fotce vidím tři písmena - H, G, V. Vyvodil jsem z nich jediné - patří Hasturovi, Guldurovi a Vermin (poslední dva Stor). Atmosféra je maximálně sklíčená, týrání zvukovým koridorem těkavé hypnózy je neúprosné a snaha odejít jinam velká... Ale nejde to.

Zvuková apokalypsa v pokušení noise, drone a blackově odcizené nátury se těžce převaluje uvnitř jakéhosi zvláštního vakua, zpoza hlubin otevřeného chřtánu Země promlouvá ženský hlas a podněcuje apokalypsu mentální. Tu hypnoticky, pak zas nepříčetně. Místy je hlasová deviace tak šílená, že bych radši někam zalezl a ztratil se z doslechu. Pocit ze skřeku roztoužené Vermin je fakt na zabití... Představit The Hidden Congregation jinak, než jako surové vysílání zvukových vln, které projíždí tělem a při důraznějším soustředění nedělá dobře na zdravou mysl, není dost dobře možné.

Kvílení strun je většinou pod krutým elektronickým poryvem, náznaky vznešenosti a provzdušněnosti zůstanou jen náznaky, tíha tmy a obřadu je příliš velká. A dojmy? Na samé hranici šílených představ a hnutí mysli, za kterou se nechci dostat, takže jsem s tímto materiálem opatrnější. Neuctívám jej, ale respekt z jeho temnoty je větší, než jsem původně zamýšlel.

...Tví dvořané jsou připraveni, tvá hra začíná. Nad městem, které jsi stvořil, nad síní, ve které se odehrávají tvá tajemství vesmíru, tam tě očekáváme Králi ve Žlutém. Tví dvořané jsou připraveni, tvá hra začíná...