|
|
||||||||||

Greg Dulli je typ zpěváka, jehož desperátní, rozervaný, až po okraj emocemi naplněný hlasový projev jen stěží zanechá posluchače chladným… jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu… fanoušci Kinga Diamonda, hlaste se. Dulliho falzet sice nedosahuje tak absurdních výšin jako v případě dánského mága, nicméně přesto platí bez větších pochyb za hlavního činitele jasné polarizace jeho obecenstva. Zalíbit se každému jednoduše nelze, přesto, nebo právě proto, je lepší platit za kontroverzního a přitom výjimečného, nežli průměrného a nudného.
Ačkoliv patřím k dlouhodobým sledovatelům Dulliho počínání na všech možných frontách, trávení jeho aktuální sólovky mi především zpočátku činilo jisté bolení. Upřímně… během prvních pár poslechů mi hlavou křižoval neústupný dojem, tentokrát i na mě, až přehnané ukňouranosti. Jednoduše jsme se minuli. Sice ne o parník, ale o nadstavbovou dávku emocí, kterou jsem s klidným srdcem tak nějak odmítl přijmout.
Ve srovnání například s posledními Afghan Whigs se pohybujeme v mnohem klidnějších dimenzích, celkem logicky. Dullimu se tak dostává ještě většího prostoru k odprezentování většiny hlasových schopností, samozřejmě úměrně celkově rozvolněné náladě skladeb. Rozdrásaný, zlomený křik smrtelně raněného lva raných devadesátých by vyzněl poněkud nepatřičně. Random Desire působí svou jednoduchou stavbou základních dílců možná lehce prvoplánovaně. Většinou už na začátku každého songu lze celkem bez urputného žhavení mozkových závitů vycítit, jakým směrem Greg míří. Postupná gradace, šplhání po oblacích, následná osvobozující provolávání nebo tklivé, posmutnělé rozjímání bez tlaku na řezný nástroj.
Dvě nekomplikované šablony v deseti modifikacích. Zní to možná poněkud ošklivě, ale ve výsledku se nejedná o výtku. Greg Dulli nenásilně, s elegancí sobě vlastní dokazuje, kterak uplést bič z opravdu velmi mála. Jeho hlas je oním určujícím faktorem, hlavním nástrojem, stavebním kamenem, vše ostatní funguje pouze jako doplněk k dotváření atmosféry, občas pravda lehce kýčovitý, navoněný, přepudrovaný, ale ve výsledku nijak zvlášť rušivý. Celek tak vyznívá i přes mou počáteční silnou nedůvěru velmi kompaktně, mile, příjemně. Prakticky proti mé vůli si ve finále svým vytrvalým máváním o slovo dokázal získat mou plnou pozornost. Navzdory zmíněné pochybnosti totiž jeho všerovinová prezentace disponuje nepřeslechnutelnou a nakonec i nepřehlédnutelnou jiskrou. Nazývejme ji originalita, nezaměnitelnost, vlastní tvář… styl Grega Dulliho jasně ční nad ostatními v každém okamžiku, což neznamená zrovna málo. Minimálně člověka donutí na chvilku zastavit, zamyslet, zaposlouchat se, věnovat pár chvil v jednotkách minut nebo i dnů kýčovitému kňourání s přehuleným zvukem… vlastně proč ne, bedýnky od kompjůtru snesou ledacos a jako zpomalovač stresového působení všedních, pracovních dní funguje Random Desire naprosto skvěle.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Royal Cream Records
Vydáno:Únor 2020
Žánr:rock
Greg Dulli - zpěv, byskytara, kytara, bicí, mellotron, piano, perkuse, varhany, vibrafon
Jon Skibic - kytara, baskytara
Mathias Schneeberger - syntetizátory, kytara, baskytara, bicí
Jon Theodore - bicí
Bryan Brown - perkuse
Avtar Khalsa - doprovodný zpěv
Doc Patt - kontrabas, pedálová steel kytara
Rick Nelson - cello, kontrabas, housle
Mark McGuire - kytara
Matt Schluessler - baskytara
Charles Copley - kytara
Brad Walker - saxofon
Jon Ramm - trombon
Scott Frock - trumpera
Meg Webb - harfa
1. Pantomima
2. Sempre
3. Marry Me
4. The Tide
5. Scorpio
6. It Falls Apart
7. A Ghost
8. Lockless
9. Black Moon
10. Slow Pan

ASC
Realm Of The Infinite

Wolverine
Machina Viva

Belphegor
Blood Magic Necromance

Abyssal
A Beacon In The Husk

Grief Circle
Weightless

Avexia
Fyrst Wælm

Imperium Dekadenz
Dis Manibvs

Manes
Be All End All

Big|Brave
A Gaze Among Them

Mono
Requiem for Hell

The Cinematic Orchestra
To Believe
Domácí metalová kapela Atomic Wardead vydala své nové EP nazvané Who's Through The Ages. V digitální podobě slyšte na youtube.
10.4.2026Na vydavatelství Dead Maggoty právě vychází zajímavá CD kompilace, která na ploše 75 minut a zlatém CD disku přináší osmnáct skladeb českých a slovens...
10.4.2026Deváté studiové album Pergamen se jmenuje Oáza Magia a dle vlastních slov kapely přináší čerstvou porci poetického dark metalu, nasáklého atmosférou p...
2.4.2026Na prvního května je naplánováno vydání nového alba Laibach, které se bude jmenovat Musick. Roztančit v rytmu titulní skladby se můžete u působivého k...
30.3.2026V rámci blížícího se vydání nového alba Cma kapely Heiden byl zveřejněn další videoklip, tentokrát k skladbě nazvané Vodě. Sledujte a poslouchtejte ZD...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.