Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
There

There's A LightFor What May I Hope? For What Must We Hope?

Symptom31.1.2022
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40 Series II / Marshall Major II
VERDIKT: Jedna z mnoha novinek za loňský rok na úseku post-rock, která se nebojí podívat za normativy vlastního žánru.

Německé pětici bylo dáno vystoupit z průměrnosti a když ne přímo zazářit, tak zaujmout určitě. Koho, jak a nakolik je to, oč tu běží. Na jedné straně není co řešit, pořád ten stejný instrumentální rock se vším, co k němu patří, a to včetně bolavých míst (čti stereotypů). Na straně druhé je třeba uznat, že už na pár let starém debutu A Long Lost Silence (2018) byla slyšet chuť pracovat s vlivy odjinud, což nyní vyústilo v zajímavé aranže.


Nahrávka je zahalena do fluidního zvukového hávu a dobré rozložení nástrojů v mixu spolu s citlivou produkcí zaručují osvěžující poslechový zážitek. Uslyšíte basu drnčet, hajtku syčet i přesně artikulující kytary. Tvrdším partiím by neškodila trocha průraznosti navrch, jejíž nedostatek tu vyvažuje gradace. Energie určitě neschází poslední Even In The Darkest Place… s největší koncentrací hlasitosti a zkreslených kytar. Při poslechu celého jedenáctera skladeb, které si mimochodem žádá plnou hodinu vašeho času, budete narážet nejen na originální nápady, ale i kreativní práci s odkazem mnoha spřízněných kapel, jmenujme třeba This Will Destroy You nebo Maserati.


Baskytarista Andreas Richau nabourává ve třech skladbách jednotvárnost typickou pro instrumentální post-rockové kapely svým vokálem. Nejlépe asi v sedmé Elpis a deváté Be Brave, Fragile Heart. Jako třešinka na dortu je hostující cello v páté Dark Clouds Behind, Bright Skies Ahead a desáté skladbě Appearance Of Earth, které má na svědomí Akito Goto. Nechybí ani práce se samply a všudypřítomný klávesový opar.


Napsat dobré post-rockové album, které nenudí od první minuty, je těžší úkol, než by se na první dobrou mohlo zdát. Podle promo materiálů se kapela cítí být na stejné vlně jako Russian Circles a Sigur Rós, což celkem dobře ilustruje rozdíl mezi subjektivním pocitem a objektivní skutečností, která má blíže ke God Is An Astronaut bez energie nebo Explosions In The Sky ochuzených o originalitu. Je třeba tlumit nepřiměřená očekávání a na rovinu si říct, že druhá studiová deska For What May I Hope? For What Must We Hope? je vkusně napsané a dobře instrumentálně i technicky zvládnuté dílo. Tím to zřejmě také končí. Na příští setkání bych prosil ještě více té osobitosti a energie.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky