|
|
||||||||||

Stephen Flam, zasloužilý doomer, spoluzakladatel kultovních Winter, pokračuje v současné době coby člen plazivých temnotářů Göden. A právě tahle zásadní informace byla zárodkem výzvy se o tuhle grupku zajímat. Nechat se svézt v jejich pomalém kočáru plném podivných zákoutí a svíjející se noční perspektivy. A pokud jejich hudba nahodí jisté berličky vedoucí k ikonickým Winter, pak je dobré zmínit si ještě jeden a velmi mocný vliv, a to otisk Thomase Garbiela Fischera. Z Göden totiž přímo stříká surová temnota Triptykon, potažmo Celtic Frost. Ten základní kámen, ten specifický sound, jako by v sobě nesl právě tyhle dvě kapely, přitom do nich namáčel doomerství Winter, a pak se teprve vydal svou trasou Göden. Výsledek nezní moc originálně, protože ta podobnost vás praští přes uši hned napoprvé.
Göden si ale hledají svůj způsob, jak tohle až posvátně znějící temnotářství uchopit. Svůj malý koutek, kde se uvelebit a oddávat se zhoubnému mění. Víc než doom metal, bych hudbu Göden počastoval oním dark pojítkem, protože tahle muzika je temnota sama. Stojatá, těžká, chmurná a surová. Citelná tíseň, jasná defenzíva. A až v ní probleskují na povrch další nuance a motivy, které nás nutí vidět věci jinak. Svérázněji, osobitěji. Je to ale těžký souboj, když hlavou neustále pluje těžká clona triptykoních mraků. A Göden v těchto okamžicích sází na prohloubení, na ještě pomalejší a marnější hledání světla. Není tam a když už, tak málo. Beztak jej mají svědomí duchové, kteří tudy bloudí.
Co se týká tempa, Göden vyloženě hnijí zaživa. Metalový prostor k pohybu je úzký a stísněný. Až v Black Vortex se vsadí víc na pochodové tempo, ale pořád je sotva znatelný, malátný pohyb. Takto pochodují mrtví. První mezihrou je ambientní duchařina Rings Of Saturn, kdy tmou šeptají hlasy a na pozadí je jakási temná, až rituální linka. Hm, nic moc to nenapoví. Göden potom dál těží riffy z jeskynních slují, jenom lehce je oprašují a dávají na odiv jejich vlezlou zatuchlost. Pohyb strun je tragicky pomalý, hra zesnulých pokračuje i ve skladbách Zero a Death Magus. Potom přijde čas na další mezihru Manifestation IX, což je za mě strašná blbost. Rádoby strašidelná recitační vložka v podobě zefektovaných hlasů. Ach jo, ke krátkému vyděšení dětí asi ano, ale tohle fakt musím přeskakovat. Vždyť to trvá skoro čtyři minuty. To Requiem se smyčci zní lépe. Sice opět nic světoborného, ale tahle skladba aspoň něco málo řekne. Album uzavře další pomalá tryzna Majestic Symphony, která v sobě propojí více věcí. Ony smyčce a taky (přece jen daleko lépe) zpracované deklamace dračice As Nxyty.
Takže tu máme tuhý, urputný materiál, který je protkán pár dalšími vlivy. Klávesami, ambientem, zaklínáním a trochou klasiky. Cíleno je na maximální hloubku temnoty, na samé dno naděje. Když k tomu přidám svůj náhled, musím si ho pěkně rozfázovat. K Winter a hlavně albu Into Darkness chovám posvátnou úctu a o Celtic Frost se není třeba vůbec bavit. Triptykon mám velmi rád, ale nějak přehnaně jim z ruky nezobu, protože tady už je to na mě místy temnota až moc šponovaná a hnaná na efekt do krajností. A právě tady jako by pokračovali ve svých krocích Göden. Ještě víc prohlubují to prohloubené. Pátrají v nejspodnějších záhybech kobky, kopou lopatou hluboko pod podlahou, po které se jim honí duše mrtvých. Nezní originálně, zní jako velmi příbuzná kapela. Opravdu velmi. Což mi v konečném součtu prostě vadí. Čekal bych víc odvahy a ještě víc kreativity. Ty doprovododné vsuvky ten efekt jen protahují. A většinou jsou docela slabé.
Výtek je dost a jsou poměrně jasné. Co si ale neodpustím, je má vrozená záliba si ta pomalá kila dávat pořád dokola. I přes ty výtky, přes všechna ta ale... Pokud jde o ztvárnění hudební tmy a surově pomalé hudby na tohle téma, Göden bezpochyby bodují. Kdo vynechá, nebo vůbec neucítí ty vlivy, které je pohání, bude nejspíš dokonce nadšený. Já jsem lehce nad průměrem, protože mám tento způsob riffujícího brždění zkrátka rád. Dál už je to, jak jsem popsal výše. Tma nechť tmou zůstane, mrtvolno a mystično ať dál kalí vaše sny.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Svart Records
Vydáno:Květen 2024
Žánr:dark / doom metal
Spacewinds - kytara, baskytara
The Prophet of Goden - piano, varhany, klávesy
Nxyta (Goddess of Night) - vokál
hosté:
Jason Frantz - bicí
Margaret Murphy - housle
Eva Petric - sbory
1. The Divine
2. In the Vale of the Fallen
3. Urania
4. Black Vortex
5. Rings of Saturn
6. Death Magus
7. Zero
8. Manifestation IX
9. Requiem
10. Majestic Symphony

Baptism
V: The Devil's Fire

We Stood Like Kings
USA 1982

Arallu
En Olam

Casket
Upright Decay

Semargl
Satanic Pop Metal

Them
Manor of the Se7en Gables

Celestial Swarm
Gateways to the Necroverse

Mallephyr
Womb Of Worms

Negativa
Negativa

Refore
Built to Nothing

Unhold
Here Is The Blood
Domácí metalová kapela Atomic Wardead vydala své nové EP nazvané Who's Through The Ages. V digitální podobě slyšte na youtube.
10.4.2026Na vydavatelství Dead Maggoty právě vychází zajímavá CD kompilace, která na ploše 75 minut a zlatém CD disku přináší osmnáct skladeb českých a slovens...
10.4.2026Deváté studiové album Pergamen se jmenuje Oáza Magia a dle vlastních slov kapely přináší čerstvou porci poetického dark metalu, nasáklého atmosférou p...
2.4.2026Na prvního května je naplánováno vydání nového alba Laibach, které se bude jmenovat Musick. Roztančit v rytmu titulní skladby se můžete u působivého k...
30.3.2026V rámci blížícího se vydání nového alba Cma kapely Heiden byl zveřejněn další videoklip, tentokrát k skladbě nazvané Vodě. Sledujte a poslouchtejte ZD...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.