Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Towards Darkness - Tetrad

Towards DarknessTetrad

Victimer8.5.2020
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: ruined notebook / lost phone
VERDIKT: Hrubá síla melancholie jako poznávací znamení návratu Towards Darkness na scénu. Mraky jsou těžké, dny se vlečou a v hlavě zuří bezmoc. Tady je doomový svět naprosto v pořádku.

Towards Darkness po dlouhých osmi letech vylezli ze svého příbytku, promnuli ospalé oči a při pohledu na oblohu zjistili, že je pořád stejně temná. Zakrytá hustými mraky, v dálce co chvíli zahřmí a něco jako slunce je zcela zbytečné očekávat. Život na zahradě stojí za pendrek, na pozemku se válí staré krámy, jen ten výhled na alej vedoucí k místu posledního odpočinku se znovu zazelenal. To jednoho povzbudí. Jednou nám tam všem bude moc hezky.


Towards Darkness = doom metal pro rozené funerální mystiky, atmosférické brouzdaly a příležitostné bagristy pozitivních představ a slastných výjevů. Ty jsou okamžikům stráveným ve společnosti kapely tak vzdáleny, že ve skepsi hryznutá mysl úplně zapomene, jak se takový pocit slasti vůbec projevuje. Když už slast, tak ta doom metalistova, ten díky obnovení činnosti těžkopádných Kanaďanů jistě pookřeje. Zváni jsou především celoživotní ctitelé na smrt poslaných Longing for Dawn.

 


Towards Darkness definitivně procitli z tvůrčí nečinnosti a vydali své třetí album s názvem Tetrad. Kapelu si nosím v paměti od roku 2012, kdy vyšla deska Barren. S tou jsem tenkrát strávil hodně společných hodin, abych se ujistil, že je vážně tak dobrá, jak si celou dobu myslím. Ten způsob, jakým se kapele dařilo míchat a následně podávat funerální ingredience měl svůj styl. Barren byla kombinací suše neúprosné a atmosférické odpovědi na otázku, jak nechat svou vnitřní sílu napospas pískovým dunám a jejich pohlcení. Postavit se výzvě a vzdorovat byla jen bláhová tužba, realita byla o dost přísnější. Taky je pravda, že tu po Barren zůstalo prázdné místo, které je nejvyšší čas zaplnit.


Towards Darkness patří mezi zapomenuté klenoty doom metalové komunity a je dobře, že svůj osud nenechali vyhnít v minulosti. Atmosféricky silný otisk Barren už ale minulosti patří, je na čase se podívat na zoubek novince. A ta je oproti předchozí desce o poznání přímější. Tetrad je album, které dlouhou noc v zajetí pouště mění na mnohem reálnější a brutálnější vizi. Ani ono se ale nebrání dlouhým, osamoceným plochám a po stranách chodníku se stále daří hřbitovnímu kvítí. Jen tahle deska o poznání víc šlape.


Towards Darkness víc čerpají ze zle riffujícího podloží a když už mají nechat vyznít žal, tak rudý vzteky. Současnost je postavena na tvrdých základech, ve splínu se neutápí, jen jej hrubě opracovává. Kapela i na novince předvádí, že prostředí blížící se apokalypsy je jí hodně blízké. Doprovod věčného zániku je proložen zuřivostí a neotesaností, což přeloženo do češtiny znamená, že je na čase udělat přítrž snům a jít na to víc od podlahy.

 


Novinka by se dala rozdělit na dvě části. První tvoří razantnější a kratší skladby po boku s éterickou vsuvkou Forest a druhou představuje trojlístek funerálních tryzen Evolution End, Structure a The Void. Ani v místech výpravného odchodu na věčnost však kapela nezní příliš nadpozemsky a hledí si své hrubé podstaty. Úvod alba v podobě skladby Terraform mluví jasně. Právě tady je to o těžké síle melancholie, kdy to smutné a jímavé v nás likviduje něco nepříjemně hlučného. Ve Weight of Years dojde dokonce na rozhoupání boků, které jsou najednou oddány groovy riffům a tajemství v krabičce od sirek si otevřeme až o něco později. Epická vřava v začátku Evolution (tohle je doom, p*čo!) pohltí smysly a lze jen těžko odolat tomu nenechat se rozebrat na malé částečky. Pak se deska rozevře širším plochám. Jako když se z lesa, kde létaly třísky, najednou objevíme v deltě řeky, odkud je super výhled k moři, ale pod nánosem těžkých mraků se dost blbě dýchá. Ta tíha se pomalu ale jistě stává neúnosnou. Ale krásně neúnosnou.


Tetrad je skvělá doomová deska pro drsné romantiky a zaryté milovníky zkázonosného stylu. Jestli otevře oči i ostatním, nechci úplně řešit, ale mohla by na to mít skutečně sílu. Hrubou sílu melancholie. Snad to nebude trvat zase osm let, abychom se potkali u dalšího průvodce útrpných pokleků a surových modliteb. Towards Darkness potvrdili svou zaslouženou pozici prvoligové doomové bandy, tak jest.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky