Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Trigger The Bloodshed - Kingdome Come (EP)

Trigger The BloodshedKingdome Come (EP)

Sorgh7.3.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Nahuštěná a vzteklá je nálada postpubescentních Anglánů, kteří nám s frňákem nahoru ukazují, že Anglie je stále impérium na všech frontách. Já bych z vlastních zkušeností až tak nesouhlasil, nicméně tohle polínko v ohni hoří samo od sebe.

Bestiální záležitostí se jeví zatím poslední výpotek britských Trigger The Bloodshed. Povedená partička z Bristolu, jinak kolébky kvalitního triphopu, vydala předloni zhruba čtvrthodinové epíčko nazvané Kingdome Come, které urputně stíná neposlušné mazánky navlečené do obtáhlých tílek a prověšených lacláčů. Nasnímané umění je ultrarychlé, složité a čitelnost je někde na hranici. Poslechů je třeba několik, aby se jedinec mohl zorientovat a vše řádně vychutnat. Nic pro fanoušky valivých, hypnotických nebo chrastících smrtí. Deska je takovým křížencem techniky a rychlého děsu.

 

Z celkem tří skladeb, které se na EP vlezly, teče brutalita všemi tělními otvory, ale nejde jen o prázdné šílenství vyzařující z očí maniaka. Při tvorbě se myslelo, při nahrávání se brousily prsty a tak to zní hezky složitě a propracovaně. Je to brutal, trošku core, hodně death. Mladíci Trigger The Bloodshed dávají na srozuměnou, že zlost kvete v každém věku a mládí jí není na překážku. Takto nám celý brunátní v obličejích hustí face to face slova politického vzdoru, sociálních peripetií a samozřejmě tetky Smrti.

 

Je to tak husté, že těch 13 minut bohatě stačí. A asi nadlouho. Randál je to natolik intenzivní, že nemám odvahu ani chuť tuto cestu v nejblížší době opakovat. Tedy děkuji, bylo mi ctí a někdy "nazle". O fanoušky bych se nebál, taková hudba se prodává sama. A v tomto formátu je to příjemně dávkovatelné.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

-Ruadek- / 28.11.16 10:49

Ta deska je na poměrně obsáhlou studii toho, jak neskutečně dobře tu Them prezentují postupy, jaké ve své době strhly a pobláznily davy posluchačů. Ano, příběh provázaný s hororově pojatým metalem, jehož koncept a struktura dodnes nemá obdoby. A tohle není jen opakování postupů, tohle je dokonalé nastudování materiálu a vlastní prezentace, která je zdařilou poklonou a navíc něčím, v co jsem ani nedoufal, že kdy vznikne. Nakonec nepřekvapí, že to vzniklo z úzké spolupráce Patina s Norrem, že vymysleli příběh a že tomu dali punc starých Diamondovek. Tuhle nahrávku bych bez otálení pustil hned po Them a Conspiracy a dokonale by to navazovalo. Sólová kytara perfektně řve a zároveň vrství melodické linky, stejně jako kdysi Andyho kytara. Prostor pro basu a bicí, všechno má svůj prostor no a zpěv? Tohle je hodně doslova Diamond, přesně jak je i v recenzi – s nadstavbou vlastní invence navíc. Pro mě osobně výjimečná deska, pokud ale bude nějaké další pokračování, už bych se toho obával. 80%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky