Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
True Widow - Circumambulation

True WidowCircumambulation

David19.11.2013
Zdroj: FLAC
Posloucháno na: Yamaha CDX-480, Yamaha AX-490, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Čas je pouze relativní pojem a True Widow moc dobře vědí, jak jej alespoň na pár okamžiků zastavit. Podlehnout je tak snadné...

Jsou alba, která uchvátí svou aranžérskou bohatostí, propracovaností, vycizelovanou produkcí a hráčskými výkony takřka hraničící s nadpozemskými schopnostmi polohohů. Alba fungující jako do sebemenšího detailu precizně promyšlený, neomylný stroj. Jako demonstrace síly, pokroku techniky… bez chybiček, bez duše, bez života. A jsou alba, která si vystačí pouze s minimem prostředků, oprostěna od svazujícího břemene dokonalosti. Volná, upřímná a hřejivě lidská.

 

Přesně takové je i Circumambulation od texaské trojice True Widow. Tentokrát se však nejedná o žádnou odbrzděnou jízdu v nespoutaném stylu raných sedmdesátých. Tady se nikam nespěchá. Čas je pouze relativní pojem a True Widow moc dobře vědí, jak jej alespoň na pár okamžiků zastavit. Prakticky neměnný, monotónní rytmus. Volné, rozvážné tempo. Mužský a ženský vokál zaklíněný v kytarové hradbě rozrušované pouze lehounkým vybrnkáváním. Představte si zhypnotizované slowcore pionýry Codeine společně s křehkými Low zahalené omamným stoner/drone odérem. Hudba True Widow nemá potřebu cokoliv budovat, šplhat přes vrcholy nebo padat do temných údolí. Jde svou vlastní cestou. Přímou, jasně vytýčenou. Přesto disponuje vzrušující, živočišnou vnitřní energií, která vás donutí slepě následovat každý její krok. Nikterak netlačí na pilu, neútočí, ani se vás nesnaží vlezle vmanipulovat do své hry. Je tak samozřejmá jako tlukot srdce, jako nádech a výdech, jako život sám. Tajemná a přitom otevřená zároveň.

 

 

Překonat předchozí semknuté a naprosto vynikající As High as the Highest Heavens and from the Center to the Circumference of the Earth se sice nepodařilo, ovšem i tak stvořili True Widow desku, na níž bez křeči, silných gest a armády pomocníků pozvedávají kolekci nevinných dětských říkanek na úroveň plnohodnotného hudebního díla. Díla nenuceného, přirozeného a poutavého. V jednoduchosti tkví síla a podlehnout je tak snadné… zastavte se a vnímejte.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

jazzko / 28.1.14 14:49

Zkusil jsem si pustit poslední desku Satyricon, navnaděn recenzí, zvědavý po hlasité kritice fanouškovské obce. Nutno na začátek říct, že Satyricon jsem poslouchal od vydání Nemessis až po Now, Diabolical. Poté jsem se, pro celkově stagnující metalovou scénu, která už mě neměla příliš čím obohatit a z mého pohledu jenom opakovala již opakované, zcela odklonil k hudebním žánrům, které s metalem nemají zhola nic společného, avšak které mi umožnily můj další hudební vývoj. Kapely jako Satyricon, Emperor, Dimmu Borgir, CoF, Immortal, Enslaved a mnozí jiní, na které si z hlavy třeba už ani nevzpomenu, to vše byla jména, která se v mé hudební aparatuře v devadesátých letech, ale i v novém miléniu, objevovala velmi často. Nyní, po osmi letech, jsem zvědavě sáhnul po novince od Satyricon. Satyricon jsou na první poslech umírněnější, pomalejší, čitelnější a jaksi hladší. Ta tam je zběsilé tempo z Extravaganzy, zmizel nádech středověku z Nemessis Divina, postrádám i rockovou přímočarost z Volcana či z Diabolical. Kapela patrně měla vždy za cíl neustrnout na stejném místě a snaha o jakýsi posun v celkovém hudebním vyznění je s přihlédnutím k věku tvůrčího dua Satyr-Frost z mého pohledu zcela pochopitelná a logická. Jinak se na hudbu (ale celkově na jakýkoliv jiný druh umění) dívá člověk kterému je 20 let a jinak ten, kterému je už více než čtyřicet. Syrovost, rychlost a technickou složitost nahrazuje důraz na přednes tónu a hra s barvami zvuku. Rozumím tedy klidným pasážím i rozhodnutí pro analogovou nahrávku (která mimochodem na kvalitní aparatuře zní opravdu velmi dobře). Pánové už nemají potřebu dokazovat, že jsou schopni nadzvukových sypaček a extrémní syrovosti (to ostatně stále jsou), byť i na této desce kdo chce, ten tam i tyto aspekty bez problémů najde. Milovníci extrémní řežby se už hold musí poohlédnout někde jinde. Na chvilku bych se pozastavil při tolika propírané kontroverzní skladbě Phoenix. Je pro mně opravdu překvapením, že jí nazpíval někdo jiný, a že vůbec došlo k rozhodnutí použít čistý vokál. Satyrův hlasový projev přitom považuji za snad to nejlepší a nejďábělštější, co jsem v tomto úzce profilovaném žánru kdy slyšel. Phoenix ale není špatnou skladbou a rozhodně nesdílím názor (patrně většinový), že by byla skladba nazpívaná ležérně, či snad zcela odfláknutá. Naopak, mám pocit, že se dotyčný zpěvák do skladby opravdu snažil položit a v rámci svých hlasových možností vydal ze sebe maximum. Že v žánru jako takovém (a klidně i v celém metalu) zcela chybí opravdu kvalitní zpěváci (čest výjimkám jako třeba Anneke z ex The Gathering), to je holý fakt, avšak na druhou stranu, metalová hudba nikdy nebyla tím správným prostorem pro opravdové zpěváky, ti se realizují ve zcela jiných hudebních žánrech a je to tak naprosto v pořádku. Skladba Phoenix tak pro mně zůstává zajímavým oživením desky a byť bych nechtěl, aby byla třeba taková deska celá, jako jednotlivá skladby vsazená do celku mi přijde více než povedená. Satyricon dozráli do dospělosti a pokračují tak tam, kde je to z mého (ale snad hlavně z jejich) pohledu logické. Rozhodně se jedná o správný krok a za sebe jsem rád, že se Satyricon odmítá zařadit do obrovské haldy kapel, které hrají 20 let stejnou hudbu s minimem invence a s totální rezignací na jakýkoliv hudební progres. Satyricon mě tedy i po dvaceti letech pořád baví.. :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 19.11.13 13:49odpovědět

Od včerejška si to taky pouštím a prostě v jednoduchosti je síla. Někdy ani nevím, že mi to hraje a pak jen ... aha vlastně...:). Líbí se mi to.

Jirka D. / 19.11.13 9:09odpovědět

Skutečná pohoda , netřeba nic dodávat.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky