Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Unsouling - Vampiric Spiritual Drain

UnsoulingVampiric Spiritual Drain

Victimer25.4.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Debutový experimentální dortík prolínající několik vlivů je chutný jenom chvilku. Ve finále z něj zbudou jen rozpaky a nedojedený talíř.

Andy Schoengrund figuruje coby jeden ze zakladatelů zaoceánských blekošů Feral Light a zaznamenal jsem také jeho úlohu v mých kdysi oblíbených špinavcích Wolvhammer. Unsouling je nový, v Minneapolis aktivovaný projekt, ve kterém je pánem jen on sám. Ubírá se zvláštní, experimentální cestou. Její štěrkový spodek drhne ponejvíce death metal, ale ten doplňují i další vlivy.


Atmosférické, gotické, či elektronické. Jsou zkrátka různé a důraz je kladen na širší záběr neortodoxně pojatého deathu. Vydávající label se dokonce ohání něčím na způsob darkwave death metalu, což je samozřejmě přitažené za vlasy. S nějakým kloudným přirovnáním je docela potíž. I když může stylové rozpětí Unsouling občas někoho připomenout, jeho pojetí je docela svérázné. Zkrátka jiné. Ono už je dobrým zvykem, že u I, Voidhanger Records dostávají takové druhy projektů svůj prostor. Někdy je to velmi dobré, jindy zase spíš k pláči.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/unsouling%20logo.jpg


Unsouling mě zaujal jen v první moment, kdy jsem z něj cítil cosi nevšedního. Ona si ale ta všednost najde svoje místo a veškerou neotřelost zase hezky srovná blíž k přízemní realitě. Výsledkem je podivný, emocionální a spirituálně laděný UG slepenec, v němž se občas ozve unikátní moment, který ale vzejde z prachu poměrně všedních a neatrakitvních postupů. I vokál sem tam sklouzne za hranu a vyvolává dojem, že své kázání tahá z paty. Ty atmosférické a gotikou lehce nasáklé momenty mají v Unsouling evokovat to mystické. V pořádku, jisté napětí tam je, ale vše trvá jenom chvilku a nakonec to přejde v dojem čehosi umělého, fádního. Navíc cítím, že hmota Vampiric Spiritual Drain příliš nedrží a rozpadá se. Což je škoda.


Lehce přes půlhodinu zvukových podivností zaujme vyloženě otevřené jedince. Ty, kterým nevadí vandrovat napříč žánry a zkoušet z toho dostat co nejvíc. S tím nemám problém, horší je to s celkovou polohou projektu, která je za mě taková zmatená. Jako by Andy hledal něco hlubšího a snažil se filosofovat, ale předkládal nám k tomu jen průměrné hudební představení. Pokládá se do spirituální roviny, do toho jak ji vidí ze svého pohledu. Mně moc spirituální aktuální podoba Unsouling nepřipadá. První album nového projektu zní poměrně neškodně a nabídne jen pár skutečně odvážných a svěžích momentů. Což je málo a za mě jde o průměrné představení.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky