Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Vader - Welcome To The Morbid Reich

VaderWelcome To The Morbid Reich

Bhut12.10.2011
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Vader nás krásně uvítali v říši veškeré morbidity. Mistrně nás provedli vším, na co jsme se báli zeptat. Nebylo to sice nic růžového, ale zase nás to náramně bavilo. Nahodím dvojici otázek, které neznalé alba snad popíchnou k jeho poslechu. Možná budu trochu odvážný, ale zkusím to: vrchol tvorby Vader? Deska roku 2011? Trochu neomaleně přitakávám.

Jedna z pramála kvalitních věcí, které nám Polsko dává je i právě deathová grupa Vader. Důkazem toho je i letošní album Welcome To The Morbid Reich, které dle mého soudu může být žhavým kandidátem na desku roku a nejlepší album Vader vůbec.

Kapela na přes rok oslaví 30 let existence a to je celkem slušná řádka. A ještě ctihodnější je, že jejich hudba zraje jak víno, nebo chcete-li poctivý ležák. Sice se jedná o devátou řadovou desku, ale však také nejsou tyto počiny v diskografii osamocené. Ještě přičtěme sedm EP, čtyři kompilačky, dva živáky a pak samo sebou DVD a demíčka. Pro nás je z toho momentálně důležité to, že se kapela drží svého kopyta klasického death metalu, který neustále zdokonaluje. Má osobitou tvář a specifický způsob hry, díky kterému je bezpečně poznáme. Takový zevnějšek si zachovávají stále až do dnešních dní. A dnes, lépe řečeno v roce 2011, nám předkládají dílo, které nás vítá v morbidní říši. Zdá se, že kapela nás už názvem chtěla připravit na nějakou změnu. Na něco, co bude drsnější než to, co doposud známe. Na něco, co bude možná i zlomové. A je tomu skutečně tak? Já říkám, ano. Je to síla!

Vnitřek alba tvoří nejvíce syrová podoba. Jsou to tvrdé riffy, úderné rychlé bicí a celkově drsná monstrózní vizáž. Hodně ortodoxní ražení. Pravdou zůstává, že v diskografii kapely přetrvávají i výraznější, smrtelnější kousky, ale Welcome To The Morbid Reich se dá stavět na jejich úroveň. Ta obrovská energie z alba přímo čiší. Vaří se krev. Na druhou stranu však nenajdete nic, co by nějak výrazně měnilo charakter Vaderu, ale i tak je to sakra dobrý. Vyzdvihnout lze tu celkovou honosnou atmosféru, ty mocně drtivé riffy, ty nepřehlédnutelně propracované detaily a v neposlední řadě tu rozpínavou auru, kterou deska bezpochyby má. To, že se někdy v roce '83 kapela rozhodla hrát smrt metal, nebo-li death metal a ještě smrtícím způsobem, cítíme ještě dnes. Neb toto odhodlání v chlapících nezmizelo. Ta verva a nadšení, ba dokonce i agrese, se kterou zajisté album vznikalo, jsou z poslechu značně polapitelné pocity. Tahle hudba opravdu zabíjí. Zejména slyšíme-li mocný song I Am Who Feasts Upon Your Soul, který hrdě zastává prostředek desky, počíná se ježit ochlupení nejen na zádech. To by možná k celkovému dojmu mohlo stačit, i tak jsem nešetřil silnými slovy.

 

Kompozice alba ja nádherně poskládána tak, že si ji posluchač vyloženě užije. Nevinně navodí atmosféru malé intro, poněmž přijde dekáda pěti razantních písní. V této chvíli, kdy je posluchač už poměrně značně zdecimován, se dostává ke slovu v pořadí šestá, již výše zmíněná morová rána. Tato píseň má totiž takový delší začátek, díky kterému si mnozí na moment oddychnou. Ale ta bestie, která přijde dál, už jen ničí a chrlí oheň. Jedinečné momenty. Vše je dále vedeno mocnou palbou smrti-kovu až k předposlední věci, která je takovým dalším odpočívadlem. Poslední, morbidní zásah, už je jen takovým předznamenáním s varovným prstem. Ta píseň říká „My se ještě vrátíme!“. A já se na další pokračování těším.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

-krusty- / 1.11.12 16:56odpovědět

Po minulém rutinním albu je tohle pecka se vším všudy! Nečekaně spousta melodií a Peterův vokál vraždí (např. Decapitated Saints)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky