Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Vorga - Beyond The Palest Star

VorgaBeyond The Palest Star

Victimer24.5.2024
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Druhé a masívnější kosmické dovádění Vorga má své parametry.

Planetárium Vorga je zavěšeno v kosmoprostoru od roku 2016 a o tři roky později byla zpřístupněna první mini-akce s názvem Radiant Gloom. Tuhle kapelu nevidím zrovna jako vědeckou družinu, i když jejich zájem o dění ve vesmíru je zjevné. Jejich materiál nenabízí technické ani avantgardní prvky, poslání Vorga je přímé a temně atmosférické. Mají úlohu kybernetických cestovatelů prostorem, bezprostředních a intenzivních. Silně atmosférický black metal dbá na okázalé prostorové vyjadřování a přitom spílá jedem a ostřím. Propadnutí do sfér fádní líbivosti se kapela vyhýbá. Vorga vše vyvažují a jejich signál má svou hloubku. I když neviditelná hrana kýče může být blízko.

 


První album Striving Toward Oblivion ukázalo cestu a Vorga na něm předvedli své stylové rozpětí, které nyní rozvíjí. Sound je dnes hlubší, hustší a ráznější. Jinak kapela pokračuje v nastoleném trendu a tvoří melodicky výživné náladové monolity, ke kterým si člověk nemusí složitě hledat cestu, ale v podstatě je může ihned následovat. Druhé album Beyond the Palest Star vidím jako mohutnější a přehlednější dílo svého předchůdce. Jako kosmický masív, který kapela opracovává. Ponechává mu jeho surovost, ale zároveň ho pohání do nových dimenzí.


A dimenze Vorga je místo, které láká k návštěvám. Hned první skladba Voideath zasáhne na první dobrou a vybídne k dalším kosmickým radovánkám. Kapela to po celou dobu alba nekomplikovaně hrne a s minimálním využitím kláves staví klenuté konstrukce na rychlejším základu. Ten ale nestojí jen na rychlosti, ale místy se umí taky slušně nadmout. V zásadě to ale nic nemění. Celé album pak působí jako kosmická symfonie na kytarové ovládání, kdy se děj tvaruje, ale přitom nepřináší velké změny. Staví na podmanivosti a hře s posluchačem, jak daleko jej ve svých výzvách umí dostat. Vorga těží z mixu líbivosti a výpravné monumentálnosti. Jsou dominantní a hrdí.


Tahle monumentální atmosférická jízda na začátku nadchne, pak chvilku prohlubuje základy a my se skutečně přemostíme daleko od domova. Pak ale postupně jako by kapele docházel dech a navazování signálu se zdá být o dost složitější, než na začátku alba. Někdy u páté, šesté skladby vypadává a pro další nahození je třeba zařadit zpátečku a zkusit si vše spojit ještě jednou. Ono to potom zase jde, jen u toho zůstane neodkladný pocit, že materiál Beyond the Palest Star v průběhu ztratí na atraktivitě.

 


Silné atmosférické pouto je ale nepřerušeno. Vorga dodá odvahu těm, kteří rádi hojnost melodií a prostorovosti na surovém metalovém základu. A taky hodně ráznou představu, jak si vybudovat nové okázalé představení. Tihle konstruktéři rozhodně nespí, ale budují. Pilují svůj sound, semknutý a majestátně prostorový black pro epické kovotepce. Za mě jde o názornou ukázku atmosférické okázalosti, která vyloženě nepropadá a drží si laťku. Zakolísání se ale nevyhnou ani jí.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky