Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Po velmi kladně přijatém debutovém albu "Runaljod - Gap Var Ginnunga" se Wardruna hlásí po čtyřech letech s druhou částí své avízované trilogie. S prvním albem tito uctívači pohanských božstev a runového písma zapůsobili a poodkryli svůj hudební směr k oslavě starobylých tradic. "Yggdrasil" navazuje přesně tam, kde poslední album skončilo, a opět se zabývá jednotlivými runami staršího futharku. Wardruna ke svému vyjádření hudby i nadále používá tradiční staré norské nástroje, jako jsou bubny potažené jelení kůží, kozí roh nebo ústní harfa, které doplňují další zdroje zvuků přírody, namátkou šum stromů, tekoucí voda či vítr. Všechny tyto prvky jsou pečlivě tkané do bohaté hudební krajiny a jsou doplněné výbornými melodickými a sborovými zpěvy či šepoty, které jsou prezentovány ve staronorštině, znějí majestátně a velmi zapadají do hudebního konceptu.

Hlavní mozek kapely, multi-instrumentalista a skladatel Einar "Kvitrafn" Selvik, společně s doprovodnými vokalisty Kristianem Espedalem (Gaahl) a Lindou-Fay Hellou, vytvořili  nádherné pokračování toho co začalo na prvním albu, aniž by se nějak zásadně jednotlivé motivy opakovaly. Vše jasně ukazuje, že Kvitrafn přistupuje k severské mytologii a k runovému písmu hlouběji, než je tomu u jiných pohanských kapel. Co se týče podstaty textů, nejsem schopen přeložit a pochopit naplno jejich význam. Vše ale nahrazuje fascinující síla hudby, pomocí které nám předává určité poselství. Celé album má velmi dobrý a přirozený zvuk, všechny nástroje i zpěvy jsou jasně čitelné a dokáží posluchače vtáhnout.

Nebudu analyzovat jednotlivé skladby, ale přesto bych vyzdvihnul některé, co stojí za zmínku. Jednou z takových písní je "NaudiR". Začíná velmi pomalu a klidně, má velmi zajímavou strukturu a s blížícím se závěrem také vynikající vokály. V dalších dvou, které bych rád zmínil -  "Ingwar" a "SolringeR" - dominuje ženský hlas, který doplňuje zpěv Kvitrafna a Gaahla. V předposlední skladbě "Sowelu", která začíná zvukem koní, je slyšet nepatrné zrychlení (berte s rezervou), doprovázené impulzivními perkusemi a vkusně překrývaným mužským a ženským zpěvem.

K poslechu "Yggdrasil" budete potřebovat správnou náladu a soustředění, protože tohle album od posluchače vyžaduje pozornost. Odměněni zato budete mnoha magickými momenty, které 11 skladeb na tomto albu nabízí. Pokud jste již slyšeli předchozí album, nebudete ničím překvapeni. Skladby vám můžou znít v podstatě velmi podobně, jen pár prvků a seancí se trochu liší. Tak či onak, "Yggdrasil" vás okouzlí zcela unikátním a autentickým světem, který dělá z Wardruny jednu z nejzajímavějších kapel současné (neo)folkové scény. Nutno podotknout, že se na albu objevili a písně tak obohatili zajímaví hosté, jakými jsou proslulý islandský skladatel Hilmar Orn Hilmarsson, nebo přední zpěvák Rímur Steindór Andersen.