Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Kde se vzala, tu se vzala kapela jménem Wyrwyr. Pochází z Francie a v roce 2020 vychrlila dvě řadové desky. Nic víc se prakticky o této skupině dozvědět nedá, protože jak je dobrým zvykem – sestava členů je tajná, stejně jako celá historie, a dokonce se ani neobjevil fyzický nosič obou nahrávek. Jedná se jen o bandcampový výstřelek? Nebo je pravda někde za hranicí našeho chápání? Zkusme se držet toho druhého.

Fajn, na mrzký svět, kde se hemží lidské plemeno odnikud nikam, přistála tajuplná jednotka snad s cílem misionářství. Co čert nechtěl, přijel papež, a tak kormidlo letounu nabralo směr Francie, kde se za zvuku tahacích harmonik posádka snesla do luk a polí. Dodnes není zcela určitě probádáno, zda počet person byl roven jedné, či se jednalo o shluk vícera postav. Každopádně se ono individuum, či skupina podobných, začalo zajímat o hudební směr, kterým byl prozaický black metal. Ale protože přistáli ve Francii, jednalo se o le black metal. Z nějakého důvodu dospěla ona existence k závěru, že je zapotřebí ukázat fanouškům žánru, jak jej hrají oni (ale zapomněli se podepsat, takže nevíme, komu za to dík). Během několika málo chvil bylo ukováno a v horoucích peklech vysoustruženo 13 skladeb, které byly posléze rozpůleny vedví. Vznikl tak materiál pro dvojici velkých desek, z nichž každá nesla téměř spravedlivou polovinu zmíněného počtu preludování. A protože bytosti neznající příliš z lidského mamonu – umístily tyto dvě položky na portfolio moderní, jež zove se bandcamp, a z portálu tohoto jej dle libosti a sytosti neukojitelné lze stahovati bez okolků, protože peníz nijaký požadován jest.

Touha po vědění, kdo za to může, je od počátku věků neukojitelná a člověk sám hodlá učiniti vše, by získal střípek z mozaiky odpovědí na otázku proč. Modří již vědí, že odpovědí je 42. Tak nač se pídit dál… Nuže vstupte mocnosti nezemské.

Album Akelarre je složeno z lomozujícího black metalu a hrůzu nahánějícího ambientu. Vše je stmeleno v konjukci noci, uhlí a ztepilé selky. V někom celek vzbuzuje rozkoš (muhehe) a v jiném pocit beznaděje. Obojí je správně, neboť chápání nahrávky není zcela jednoznačné a na první dobrou kývající. Je třeba podrobiti se většímu hloubání a přinést určitou oběť, kterou dozajista ponesou především ušní ústrojí. Chápu to tak, že stvořitel nahrávky jest bytostí mající nastavené vnímání sluchu na zcela jinou frekvenci. Patrně je dostatečně odolný, protože jak jinak si vysvětlit to nehorázné nahulení. Vážně, ta hlasitost je natolik silná, že se občas dostaví i takové zvukové kolísání, jak se ten bordel dere jeden přes druhého a nemajíce prostor pro volný průchod, občas jiný hluk jednoduše utopí. Tady by nad tak snadnou kořistí válečníci loudness war jásali radostí. Radost by zaručeně měl i psychiatr, protože tak vzácný exemplář se nepoštěstí hýčkat každý den.

Nadpozemská exploze temných tónů proudí kolem nic netušícího posluchače, který se snažil jen vyslechnout další okultní black metal. Tohle ale není nic obyčejného čerchmanti jedni, tohle dílo nemají na svědomí žádní čučkaři, ale čisté… vlastně nevíme kdo to ukoval. Temný ambientní podklad se plouží ve vesmírných končinách a dává poznat trochu toho nerozměrného velikášství, aby pohled na malost sobě samého vzbudil v daném jednoznačný nával strachu a zbytečnosti. Nadpozemský vokál protne trapné očekávání a v apokalyptickém sjezdu dunivých blackmetalových nástrojů káže novou podstatu zhoubné pravdy. Jak nový věrozvěst předvádí nová hliněná pravidla, kterými se od nynějška podrobit musíme. Ti, kteří přežili jsou omotáni tíživou mocí svižného a vpravdě zlověstného black metalu, který nedává nic zdarma, ani za neuvěřitelně výhodnou cenu. Jiní, držejíce se za boltce a marně se snažící cpát hmotu z hlavy vytékající nazpět, ve snaze zachránit svůj netopýří sluch, plácají se na zemi v agonii nepochopení té nedostižné hlubiny umění.

Nechcete-li již dále přihlížet – dejte se na pochod. Není důležité, kdo toto dílo stvořil, není důležité, kde a jak jej posloucháte; ta síla vás dožene na pokraj možnosti vlastního výběru. Pokud setrváte a nezemský nával ultra mystického blacku ustojíte se ctí – budete odměněni, neb vaše čakry se otevřou a v jsoucnu sjednotí se utajené tužby a skrytá i tlumená zvěrstva. Nepodaří-li se proniknout do světa Wyrwyr – nevadí, zas takové terno to stejně není… ale vězte, že dříve či později vás ten šotek co v hlavě již hlodá, dožene k poslechu.

Tolik o knize první Akelarre, čtení z evangelia Endobelles snad později…