Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
YM (Yeasted Malt) - Tuunbaq

YM (Yeasted Malt)Tuunbaq

Garmfrost11.2.2026
Zdroj: bandcamp
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Tuunbaq je vrstevnatě a pestře znějícím dílem. YM vypráví dramatický příběh plný neklidu, vzteku, ale také smutku a odevzdanosti.

Měl jsem za to, že se název kapely YM odvozuje od předka obrů, bájného Ymira, nicméně chyba lávky. Jedná se o zkratku yeasted malt. Tedy kvasnicový slad. Láska ke zlatavému moku je inspirativní. Tvorba převážně brněnského souboru s přesahy za hranice našeho státu má daleko k opěvování pivečka. YM, to jsou zejména Sverker s Čedem, tedy současní či bývalí členové mimo jiné kapel Edain, Absurd Conflict, Pačess, Tears of Styrbjorn, Somnus Aeternus. V sestavě YM se vystřídalo několik zajímavých muzikantů, za které bych vypíchl např. Ingvarra (ex-Žrec, ex-Tears of Styrbjorn) nebo Karl (rovněž ex-Tears of Styrbjorn). Za bicí soupravou sedící Zoran Kokan je rovněž autorem lyrického konceptu. Svoji hudbu kapela nazvala jako psychedelic black metal. Co si pod pojmem psychedelický black metal představit a lze s tímto označením souhlasit? Proč ne?

 

Přiznávám, že k Tuunbaq mně připadne nejpřitažlivější lyrický koncept. Kapela ho v kostře představuje na svém bandcampu a zdařile rozepisuje ve svých textech. Skupina trosečníků, kteří přežijí ztroskotání lodi, na které neznámý žhář založil požár, skončí donuceni okolnostmi pojídat lidské maso. Navíc se do nich pustí domorodci a jejich krvelačné božstvo Tuunbaq… Zajisté jste na podobné už někdy narazili, podotýkám pouze, že se jedná o inspiraci či volnou variaci.

 

ym

 

Zajímavému konceptu plně odpovídá atmosféra alba. Úvod v podobě Wicked on the Deck je bouřlivý a plný vzteku. Po krátkém a neklidném začátku s basovou vyhrávkou (psychedelickou chcete-li) se song pořádně rozdovádí. Screamy se prolínají s hlubokým growlem, vyšším čistým křikozpěvem, a nečekaně dobrými sborovými vokály všech barev a odstínů.

 

Album je vskutku plné chladu drásajícího nebohého posluchače. Ten může jeho prostřednictvím cítit sníh, vítr a led. Je zde také hodně smutku a odevzdanosti, čemuž se není co divit. Námořníci bojují o přežití. Máme před sebou kytarové souboje, drsně znějící rytmické kytary, sólové vyhrávky (těch ovšem není zas tak moc) či fajn akustické plochy nabourávané šílenou basou, kterou je radost poslouchat. Líbí se mi pestrá bicí rytmika nebojící se blastů ani pohodových vyklepávaček, či vojenského marše. Jsem spokojený, že všudypřítomné syntezátory s bohatými stopami nepřeřvávají ty strunové. Dominantními jsou zpěvy. Ty nesou největší podíl na výsledném vyznění.

 

Skladby jsou dlouhé. Stopáž každé je však plně využita. Každá kompozice má svůj příběh, osud a odlišnou podobu. Po Wicked on the Deck je Inhumane Eating melancholickou selankou s převážně čistými zpěvy a sbory. V polovině se její ráz opětovně vrací k extrémnímu ražení, avšak neustále v melancholické tónině. Screamy jsou zde pouze kořením. Rising from the Snow je skladbou, ve které se ukrývá na první pohled neznatelná síla. Po úvodní dvojici, která je vskutku dobrá a chytlavá, má tato tíživá krutost těžší pozici, ale zvídavému se nakonec vyjeví v pestrých barvách. Její následovník, instrumentální As the Blood Soaked the Mind odkrývá bolest a jakoby odevzdání se. V Caught si vypravěč nevěřícně uvědomuje, že se může stát obědem. Domorodci nadšeně skandují… V Tuunbaq přichází sám bůh a nabízí rychlý konec… Nechá se pohltit?

 

 

Mluvím o stylu YM jako o black metalovém, ale je zde dost prostoru i pro death metalové či doomové kejkle. Není důležité, jak hudbu YM nazveme. Vše pracuje pro příběh. Nebo aspoň mně to tak připadne. Není výjimkou, kdy se objeví heavy či viking metalový part, aby se vzápětí vystřídal s pulsujícím progem. Silné, opravdu velké plochy plné atraktivních nápadů sem tam vystřídá průměrnější. Nemám s tím problém. Většinou mě uchlácholí bohatě vrstvené a pestré zpěvy s atmosférou.

 

Struktura zvuku je vedena podobným způsobem jako kompozice a jejich aranžmá. Obrovský počet stop je uchopen šikovně. DIY zvuk je prostorový i detailní. Je v podstatě předností i slabinou. Chybí mi zdařilejší mix s masteringem, které by undergroundový celek zabalily a pomohly mu lépe a atraktivněji vyznít. Garážový kabát mi překáží k většímu vychutnání dosti svébytné muziky. Za nahrávkou je znát velký kus práce, nadšení i odříkání. Je nutné vypíchnout, že si pánové vše nahráli svépomocí v Čedovým domácím studiu. Doufám, že bude nějaké příště, je na čem stavět a vnímám velký prostor pro růst.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky