Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Zmar - Zmar

ZmarZmar

Jirka D.2.8.2018
Zdroj: bandcamp
Posloucháno na: PC // Beyerdynamic DT 770 Pro 250 ohm
VERDIKT: Zmar jako jedni z mnoha následovníků hardcorem ovlivněného post blacku, kteří nejsou první, nejsou druzí a nejsou ani desátí. A bohužel zatím nejsou vůbec ničím osobití.

Kapela Zmar a její aktuální, první přibližně větší nahrávka ke mně doputovala jako jeden z tipů redakčního kolegy, který prostou poznámkou nový CZ post-black přihodil odkaz na bandcamp a o poslechu bylo rozhodnuto. Na úvod je ale třeba říct, že jednak post-black metal téhle kapely má kořeny v hardcoru a druhak že o ten black metal nejde tak úplně. O obojím ještě bude řeč.

 

Zmar band

 

Pro trochu zorientovaného posluchače určitě není žádnou novinkou, že řada kapel z hardcorové scény v posledních letech přišla s muzikou hodně ovlivněnou právě black metalem, a je úplně jedno, jestli kořeny toho všeho budeme hledat u Deafheaven nebo někde úplně jinde. S určitou prodlevou za zahraničím se ozvala i domácí scéna, objevili se ██████, objevila se Pustina, objevila se kompilace Jdi a dívej se (naše recenze ZDE), v poslední době (a trochu pozdě) o sobě dali vědět i Dærrwin (taky recenze). Původně jsem chtěl napsat něco v tom smyslu, že se svou trochou do mlýna přispěli právě i noví Zmar, ale když o tom tak přemýšlím, nenapadá mě vlastně nic, čím tahle kapela něčemu přispěla.

 

Pokud totiž její aktuální nahrávka něčím vyniká, tak pouze urputnou snahou strefit se do zvuku výše uvedených kapel, zažitých pravidel a postupů. Neboli svést se na módě, která teď pár posluchačů a kapel baví, což je snaha sice stará jako hudba sama, přirozená, ale ve své podstatě ničím neobhajitelná. Pokud totiž chybí aspoň něco málo vlastního rukopisu, je to vždycky špatně až trapně.

 

Stejnojmenná deska Zmar představuje přehlídku sedmi skladeb úhrnné délky 24 minuty, tedy přísně vzato jde spíše o EP než o regulérní dlouhohrající nahrávku. Je to sice formalita, ale současně i doklad toho, že kapela zatím moc muziky nevykoumala. Nevadí. Těch sedm skladeb obsahuje to, co byste po přečtení předchozích řádků očekávali - především na kytaře založené pasáže klidu a pasáže hluku, hodně až přehnaně afektovaný screamo vokál, angažované české texty a emoce, po pravdě docela uvěřitelné. A třeba i hodně vytaženou baskytaru, která hraje ale zatraceně primitivně a tak trochu nechápu, proč ji hnát tak dopředu.

 

 

Kromě zmíněného post-BM kapela inklinuje i k post-metalu blízkému výrazu takových Drom (skladba Kousky sebe), vedle blackových sypanic si ráda hraje s atmosférou, hodně staví na subtilních kytarových vyhrávkách a sama sebe (a svou hudbu - poselství) evidentně bere strašlivě vážně. Se vším se dá docela dobře žít, spousta toho patří k žánru ve smyslu „ber, nebo nech být“, a tak hlavní problém zůstává stále jeden - všechno už tu bylo, úplně stejně a ještě mnohem líp. Deska je v tomto ohledu neskutečně předvídatelná a jediná polehčující okolnost je ta, že kapela začíná a že s něčím osobitějším přijde možná někdy v budoucnu.

 

Závěrečnou poznámku si dovolím k tomu, že album bylo nahráno ve zkušebně a podepsalo se to na jeho hodně syrovém vyznění, což ale rozhodně nemyslím jako negativum. Jeho ostrost mě svým způsobem baví, k produkci kapely se hodí, a to že si myslím, že například vyskládání mixu nebo zvuk bubnů mohly dopadnout mnohem lépe, je už jen daň, kterou tento způsob záznamu přináší. K dispozici na bandcampu a jako sty kusy limitovaná edice na vinylu.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Lomikar / 2.8.18 16:20odpovědět

Mně Zmar ze současný vlny "nového českého levičáckého post-blacku" (pojďme tomu tak říkat :)) zrovna oslovujou asi nejvíc, ačkoli to má i všechny bolesti tohohle hudebního přístupu,a to zejména zaměnitelnost s ostatními kapelami z branže, stálej model sypačka-brnkačka, dramatické samply starých lidí, iritující scremo vokály a pravidlo, že čím méně je rozumět textu, tím je to lepší. Vokál Zmaru se z tohohle asi nejvíc blíží blacku a zvuk kytary je taky níž posazenej. Navíc to má pro mě temnější zajímavější melodie než třeba poslední Drom, který naživo dost prožívám, ale z nahrávek jsem většinou dost votrávenej.

Milan "Bhut" Snopek / 2.8.18 11:44odpovědět

Pod tuto recenzi bych se klidně taky podepsal a pak jen měnil hlavičku s kapelami, na které by se vázala.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky