|
|
||||||||||

Kapela Zmar a její aktuální, první přibližně větší nahrávka ke mně doputovala jako jeden z tipů redakčního kolegy, který prostou poznámkou nový CZ post-black přihodil odkaz na bandcamp a o poslechu bylo rozhodnuto. Na úvod je ale třeba říct, že jednak post-black metal téhle kapely má kořeny v hardcoru a druhak že o ten black metal nejde tak úplně. O obojím ještě bude řeč.

Pro trochu zorientovaného posluchače určitě není žádnou novinkou, že řada kapel z hardcorové scény v posledních letech přišla s muzikou hodně ovlivněnou právě black metalem, a je úplně jedno, jestli kořeny toho všeho budeme hledat u Deafheaven nebo někde úplně jinde. S určitou prodlevou za zahraničím se ozvala i domácí scéna, objevili se ██████, objevila se Pustina, objevila se kompilace Jdi a dívej se (naše recenze ZDE), v poslední době (a trochu pozdě) o sobě dali vědět i Dærrwin (taky recenze). Původně jsem chtěl napsat něco v tom smyslu, že se svou trochou do mlýna přispěli právě i noví Zmar, ale když o tom tak přemýšlím, nenapadá mě vlastně nic, čím tahle kapela něčemu přispěla.
Pokud totiž její aktuální nahrávka něčím vyniká, tak pouze urputnou snahou strefit se do zvuku výše uvedených kapel, zažitých pravidel a postupů. Neboli svést se na módě, která teď pár posluchačů a kapel baví, což je snaha sice stará jako hudba sama, přirozená, ale ve své podstatě ničím neobhajitelná. Pokud totiž chybí aspoň něco málo vlastního rukopisu, je to vždycky špatně až trapně.
Stejnojmenná deska Zmar představuje přehlídku sedmi skladeb úhrnné délky 24 minuty, tedy přísně vzato jde spíše o EP než o regulérní dlouhohrající nahrávku. Je to sice formalita, ale současně i doklad toho, že kapela zatím moc muziky nevykoumala. Nevadí. Těch sedm skladeb obsahuje to, co byste po přečtení předchozích řádků očekávali - především na kytaře založené pasáže klidu a pasáže hluku, hodně až přehnaně afektovaný screamo vokál, angažované české texty a emoce, po pravdě docela uvěřitelné. A třeba i hodně vytaženou baskytaru, která hraje ale zatraceně primitivně a tak trochu nechápu, proč ji hnát tak dopředu.
Kromě zmíněného post-BM kapela inklinuje i k post-metalu blízkému výrazu takových Drom (skladba Kousky sebe), vedle blackových sypanic si ráda hraje s atmosférou, hodně staví na subtilních kytarových vyhrávkách a sama sebe (a svou hudbu - poselství) evidentně bere strašlivě vážně. Se vším se dá docela dobře žít, spousta toho patří k žánru ve smyslu „ber, nebo nech být“, a tak hlavní problém zůstává stále jeden - všechno už tu bylo, úplně stejně a ještě mnohem líp. Deska je v tomto ohledu neskutečně předvídatelná a jediná polehčující okolnost je ta, že kapela začíná a že s něčím osobitějším přijde možná někdy v budoucnu.
Závěrečnou poznámku si dovolím k tomu, že album bylo nahráno ve zkušebně a podepsalo se to na jeho hodně syrovém vyznění, což ale rozhodně nemyslím jako negativum. Jeho ostrost mě svým způsobem baví, k produkci kapely se hodí, a to že si myslím, že například vyskládání mixu nebo zvuk bubnů mohly dopadnout mnohem lépe, je už jen daň, kterou tento způsob záznamu přináší. K dispozici na bandcampu a jako sty kusy limitovaná edice na vinylu.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Lomikar / 2.8.18 16:20odpovědět
Mně Zmar ze současný vlny "nového českého levičáckého post-blacku" (pojďme tomu tak říkat :)) zrovna oslovujou asi nejvíc, ačkoli to má i všechny bolesti tohohle hudebního přístupu,a to zejména zaměnitelnost s ostatními kapelami z branže, stálej model sypačka-brnkačka, dramatické samply starých lidí, iritující scremo vokály a pravidlo, že čím méně je rozumět textu, tím je to lepší. Vokál Zmaru se z tohohle asi nejvíc blíží blacku a zvuk kytary je taky níž posazenej. Navíc to má pro mě temnější zajímavější melodie než třeba poslední Drom, který naživo dost prožívám, ale z nahrávek jsem většinou dost votrávenej.
Milan "Bhut" Snopek / 2.8.18 11:44odpovědět
Pod tuto recenzi bych se klidně taky podepsal a pak jen měnil hlavičku s kapelami, na které by se vázala.
Label:vlastní vydání / bandcamp
Vydáno:Květen 2018
Žánr:post-BM / hardcore / screamo
Michal - scream
Vadim - kytara
Petr - baskytara
Jehu - bicí
1. Hranice
2. Kousky sebe
3. Hluboko
4. Tenkrát
5. Nenasytnost
6. Nakonec
7. Zapomenout

Spektr
The Art to Disappear

Devoid of Thought
Devoid of Thought

Aran
Maahan Laskettu

A Swarm Of The Sun
The Rifts

The Mission
The Brightest Light

Witchmaster
Kaźń

Infernal Execrator
Obsolete Ordinance

Rival Consoles
Persona

Wang Wen
100,000 Whys

Children of Bodom
Halo of Blood

Cloak of Altering
I Reached for the Light That Drowned in Your Mouth
Finští post/metalisté Sees streamují (zde) své debutové album Suoja, které vychází 20. listopadu u Agonia Records.
17.11.2026Jako další headliner MetalGate Czech Death Festu 2027 se ke Kataklysm přidávají Asphyx. Sestava posiluje též o spirituální black metal Ruïm a Švédy De...
17.11.2026Norští Voidspire vystupují ze stínů s albem The Endless Lost - debutem, který nabízí hluboký, jeskynní death metal. Deska vychází 22. ledna skrze Ever...
17.11.2026Domácí emo / post-hardcore kapela venēra vydává 20. listopadu EPko Skočit se bojím. Nahrávku si boys smíchali sami, o mastering se postaral Alan Douch...
16.11.2026Rok se s rokem sešel a jubilejní pátý ročník tradičního festivalu Heathen Alliance, zaměřeného na melodičtější metalové žánry, se vrací na místo činu....
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.