Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Mortal Cabinet a Wolf Trap

Mortal Cabinet a Wolf Trap

Garmfrost5.12.2015
Mortal Cabinet křtili debutové album "Necrotica" před pár dny v Praze a přijeli i do Brna na Melodku.

K obskurnímu projektu Mortal Cabinet jsem měl cestu trnitou a nelíbil se mi ani přes přítomnost Františka Štorma. Hlodalo to ve mne jako hnis, až se nákaza rozlezla do celé mysli a já podlehl zvláštní atmosféře podivného tělesa šílených interpretů. Cestu do Prahy na křest debutu „Necrotica“ jsem nemohl absolvovat, ale jakmile jsem zmerčil další zastávku v brněnském klubu Melodka, bylo rozhodnuto. Předkapelu Wolf Trap jsem neznal, neznám dál a víceméně mi to nevadí.

 

Nejsem ovšem takový ignorant, abych nevěnoval kousek pozornosti i tomuto předkrmu. Nevím, kam je zařadit, byť dívčina za mikrofonem pěla velice silným hlasem a místy jsem tipoval post punk, který já rád. Nemastný underground typu "bigbítek bez silnějšího momentu" neuměl vtáhnout do publika větší počet lidí než málo. Myslím si ovšem, že i kdyby byla předkapelou významnější esa, měla by smůlu. Tento večer se přišlo na Mortal Cabinet.

 

Velikou slabinou byl dle mého názoru pozdní začátek koncertu. Wolf Trap začali až před půl desátou, a to už většina příchozích byla ve svých hloučcích u piva a kecalo se. Měl jsem vážnou obavu, zda Mortal Cabinet přesvědčí uvolněný dav, že si je má poslechnout. Zvuk byl od začátku dosti slušný, a to na všech místech, která jsem prošel. V distru bylo možné zakoupit nádherný vinyl, CD, triko i placku, což jsem také učinil. A propos Řezník. Vzhledem k tomu, že nesleduju TV, kašlu na bombastické novinky ze světa šoubyznysu, neměl jsem potuchy o existenci tohoto rapera s kontroverzní aurou. Mě přilákala dvojice zasloužilých „umělců“ s otázkou, zda dokážou přenést atmosféru alba na pódium. Odpověď?

 

Bylo to lepší, stokrát lepší, než na CD! Wolf Trap po pár minutách opustili plac, aby je vystřídala úchylná sešlost Mortal Cabinet. Měl jsem za to, že přítomnost Františka Štorma je pro zlo a black metal. Proto jsem zíral, kterak pro temnotu, brutalitu a černo byl stvořen Samir Hauser. Tomu atmosférické kytary á la Master's Hammer i šlapavé bicí velice slušely. Charisma z něj doslova cákalo do prvních řad. Ale byl bych velice nespravedlivý, kdybych nezmínil Řezníka, protože i jeho vklad do mozaiky odpornosti byl, a je, významný. Tvrdý a nekompromisní mluvořev a pohybové křeče rozdováděly i stárnoucí hašišáky, kteří se přišli pokochat pohledem spojeným s poslechem kultovního Františka.

 

Úvod patřil skvělému nářezu Crowley. Na desce to ani nevynikne, ale ten song šlape jako stroj. Nevnímal jsem úžasnou projekci rytin za zády kapely. Nedokázal jsem se odtrhnout od zběsilého cirkusu na pódiu a to byla chyba. Až na závěr mě kamarád upozornil na tu nádhernou scenérii... Protože koncert byl pojat jako křest zvrhlého dítěte, přišel i kmotr. Mistr Poly z Insanie pokřtil desku vodou ze záchodu bez zbytečně dlouhého proslovu a jelo se dál. Nejvíc mě dorazilo laxní prohlášení páně Hauserovo před Menší zlo s textem jak víno, že si normálně vozí trpaslíka, ale nemohl, takže tato píseň je věnována všem zmrdům, co volí menší zlo. Hehe. Ano ti jsou větší zlo. Zvláště vynikla dvojice atmosférických dojáků Hlavonožec a Láska a hniloba. Prý, kdo nepláče při poslechu Lásky, snad ani není člověk! Pouze parafrázuju, Řezník to umí říct líp. Černý myslivec ukončil vystoupení Mortal Cabinet, které ve mne zanechalo silný dojem možného nového kultu nebo alespoň zajímavého okamžiku, na který se nezapomíná. Každopádně tohle nebyl konec. Konec přišel až s Orgií iluminátů, která uzavírá i „Necroticu“.

 

Storm a Garm

 

Ptáte se na účast? Na to, že koncert proběhl uprostřed týdne v tak pozdních hodinách, i přes nářky některých na facebooku, bylo lidí nakonec dost. Dá se říct, že všichni, co přišli a celý večer se potloukali po Melodce se škopkem v ruce, stáli pak v publiku, a to bylo plné ze tří čtvrtin. A to není špatné. Já viděl po nějakých třiadvaceti letech Františka Štorma na pódiu, jsem nadšen a snad mi radost vystačí na další dvacetiletku. Hvězdou večera pro mne ale byl Samir Hauser, alias Bruno Ferrari. Doufám, že „Necrotica“ dostane sourozence a Mortal Cabinet zase zahrají. Protože oni na to kurva mají, vy zmrdi!

 


 

Na akci byla redaktorovi udělena akreditace pořádajícím klubem Melodka



  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Lister / 26.5.16 10:19

Ač normálně jsem moc línej něco psát, po návštěvě koncertu a přečtení tohoto reportu mám jakési nutkání se taky vyjádřit: Koncert byl skvělý. Nemůžu říct jestli je v mých TOP 5, protože mám za sebou už pěknou řádku hudebních představení, od Deep Purple (v komplet sestavě), přes Twisted Sister až třeba po Nightwish a Powerwolf. Směle ale řadím tento koncert ke všem zmíněným, které byly rozhodně jedny z nejlepších, co jsem zažil. Nelituju ani trochu toho, že jsem dal přednost Sólstafir před AC/DC, ač jsem měl možnost jít i na ně. A teď k reportu. Milý autore, i když s tebou souhlasím v názoru na Fjaru (je to fajn skladba, ale mají spoustu podobně dobrých), naprosto mi uniká tvé rozhořčení nad obecenstvem. Koncert Sólstafir není jak koncert Pepíčka Zímy nebo smyčcového kvarteta, kde by hlasité projevy byly poněkud nemístné. Druhý den jsem byl v Rudolfinu na Pražském jaru, být tam atmosféra jak v Akropoli tak znechuceně odcházím (samozřejmě nebyla), ale na Sólstafir? Důvod proč sem rockové kapely jezdí je přesně tahle atmosféra, přesně ty hlasité projevy a nezřízený řev, protože to je to, co ukazuje kapele jak je oblíbená a nutí ji to se vracet. Kdyby na koncertech Sólstafir byla ta komorní atmosféra jak popisuješ, tak sem jezdí jednou za 5 let maximálně. Navíc, kdyby neměli rádi hlasitou a bouřlivou atmosféru, nejezdí na Brutal Assault. Milovníci komorního poslechu nechť ať si pustí alba do kvalitních sluchátek a zavřou oči, rozčilovat se nad tím, že na rockovém koncertě je atmosféra jak má být je poněkud nemístné.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky