Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Peklo nad Otavou 007

Peklo nad Otavou 007

Bhut4.11.2013
Již po sedmé otvírá svou náruč samotné peklo. Tentokrát za doprovodu Avenger, Retroprotest, Pustina a Hiroshima Nightmare.

Období dušiček přímo vybízí k návštěvě tajemných míst a já šel rovnou do pekla. Přímo do horoucího chřtánu Pekla nad Otavou… Uvnitř mne přivítalo strakonické pivo a domácí Ohnivá voda od pana tchána spřízněné redakční duše Coornela z Fobia zinu, který vlastně tuto akci pořádal. Přijměte mé díky, alespoň touto cestou, jelikož pálenka byla vážně dobrá! Atmosféra klubu byla přátelská a počet hlav se pohyboval taktéž v celkem slušném počtu.

 

Peklo bylo naruby a začalo od konce - úvodní set patřil Avenger. Hned z kraje musím říct, že na mne současná trojice, ze které se nějakým způsobem vytratil i tympánista, působila daleko klidněji. Hrálo se takřka na domácí půdě, takže kapela vypadala uvolněně a bylo vidět, že hraní si více užívají (srovnávám zejména s před týdnem viděným koncertem v Plzni). Zahrál se opět průsmyk diskografie - z první desky zazněly Kořeny zla, které koncert otevřely, z druhého alba pak zase Zlo, nenávist, válka; ze třetího Před bouří a letitý flák a hymna – Godless. Z následujícího alba jsme si užívali Radost z beznaděje a z dosud posledního vynikajícího díla Duševní chirurgie, titulní Dark Metal a vůbec premiérově zazněla skladba Vstříc dálkám. Koncert byl téměř bezchybný (jen jednou Honzovi vypadl text), zato přirozený a vyloženě od srdce.

 

Druzí v pořadí původně měli být Gride, ti ovšem z náhlých zdravotních důvodů bubeníka Čerta museli účast odmítnout. Rychlou náhradou se stala kapela Retroprotest a nejspíš už podle názvu tušíte, o co šlo. Je to kapela složená jednak z lidí z Gride, nebo Ucházím, ale především zaobírající se starými věcmi z naší československé studnice punku a hc. V punku jsem nikdy dobře neplaval a spíše tonul, ale občas se mi nějaký ten metr podařilo urazit. Nicméně v nastoleného repertoáru jsem se moc nechytal. Kdyby mi kamarádi neřekli, že skladba Do boje je od HNF, asi bych ji ani nepoznal. Stydím se za své mezery... Nicméně závěrečnou I Dont Wanna Be Your Dog, která jako jediná pocházela ze zahraničního ranku, jsem poznal už bezpečně. Parta nadšenců na podiu tak předvedla hezký průřez dobovou scénou a nutno říct, že jim to šlapalo pěkně. Jediné co celému vystoupení chybělo, bylo pogo.

 

Další pro mne totálně neznámou kapelou byla Pustina. Jako žánr je uveden evil black metal a já měl vážně strach, co to zas bude za plevel, který se na našem území v daném hudebním poli občas vyskytne. Trojice omaskovaných umělců vstoupila na podium, zpěvák Banán – Lord Humungous z něj vlastně sestoupil a v tu chvíli začalo pravé peklo. Už jsem viděl hodně blackových koncertů, kde se hrálo na zlou a temnou atmosféru. Viděl jsem hodně intenzivních, pohltivých a jinak senzačních vystoupení, ale ještě nikdy jsem se na koncertě nebál! Když stojíte v první lajně a před vámi pobíhá šílenec, který kolem sebe zběsile máchá nožem, jeho kroky jsou nepředvídatelné a z kukly na vás zírají vytřeštěné oči, sevře se vám cosi v krku. Do toho všeho hraje rychlý black metal nejsyrovějšího zrna. Přiznám se, že jsem ani nepostřehl, jestli šlo o jednu dlouhou, nebo o víc kratších skladeb. Nějakou pauzu na oddych jsem totiž absolutně nezaznamenal, spíš se udržoval ve střehu, abych byl schopen úhybně manévrovat před poletujícím nožem. V jednu chvíli Banán dokonce vběhl do davu lidí a nutno dodat, že takovou uličku neměl ani Mojžíš, když překračoval moře. Těžko popisovat něco, co se musí prožít, šlo jednoznačně o nejlepší vystoupení tohoto večera.

 

Zámek na pekelnou bránu postupně věšeli Hiroshima Nightmare. O kapele se mluví čím dál tím více a má zvědavost byla i tentokrát veliká. Jednoduše řečeno jde o originální pojetí štvavého crust / thrashe s divokým ženským vokálem slečny Mařenky. Po předchozí dekadenci bylo toto vystoupení určitým vydechnutím a vrácením se zpět do reality. Kapela hovořila jasně a na rovinu a především bez servítek. Úderné skladby, pronikavé riffy a nezaměnitelný vokál, který možná někomu nevyhovuje, jiným zase imponuje. Počítám se to té druhé skupiny, takže vystoupení se mi líbilo, ačkoliv jsem jej neshlédl celé – můj řidič kázal vyrazit, takže jsem poslušně dopil pivo a zmizel.

 



  DISKUZE K REPORTU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

immortal / 4.11.13 19:45odpovědět

Každopádně dík za report.

immortal / 4.11.13 19:43odpovědět

Mně to nedá he, he - nejen Coornelus byl pořadatelem Pekla :-))

Milan "Bhut" Snopek / 5.11.13 8:17odpovědět

Tak to je mi samozřejmě jasný. Ale přiznávám, že ta věta je blbě formulovaná :)

immortal / 7.11.13 18:24odpovědět

To je v poho. To já jen, aby jsme si šťouchli do našeho kamaráda Coornela :-)).

Coornelus / 4.11.13 11:17odpovědět

Velké díky, že ses stavil, rádi jsme tě viděli. V tomhle máš absolutní pravdu: "Peklo bylo naruby a začalo od konce". Někdy se to nepovede podle představ, i takovej je život. Při Pustině jsem se bál taky :-)

Ondra / 4.11.13 10:40odpovědět

Pustina měla jedno z nejintenzivnějších vystoupení co jsem zažil

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky