Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Brněnská metalová legenda Root, kterou jsem v pubertě bezmezně obdivoval, po dlouhé době zavítala do Jihlavy. Protože jsem její vystoupení viděl naposledy někdy před osmi lety a s dosti odlišnou sestavou, šlo o ideální příležitost, jak se seznámit s její aktuální koncertní formou a zároveň si nostalgicky zavzpomínat na doby, kdy se formoval můj hudební vkus.

Není žádným tajemstvím, že na Vysočině se na metalové akce příliš nechodí a většina kvalitních kapel tohoto žánru se jí proto raději vyhýbá. Na koncert Root se však sešel velmi solidní počet lidí a klub byl zcela zaplněn ještě před jeho oficiálním začátkem. Ten obstarala na scéně zatím prakticky neznámá třebíčská kapela Devotion, která si odbývá teprve druhý rok své existence a na svém kontě zatím nemá ani žádný vydaný nosič. Čekal jsem tedy spíš lehce amatérskou záležitost, nicméně pánové překvapili velice záživně, profesionálně a nápaditě pojatým death metalem klasického střihu, který naživo disponoval tou správnou energií a tahem na bránu. Zaujal především mladý kytarista, který se blýskl několika povedenými a svěže znějícími virtuózními vyhrávkami. Odezva publika byla sice vlažnější, než by si kapela zasloužila, nicméně s rolí předskokanů si poradila více než obstojně.

Po kratší pauze už na pódiu bylo vše nachystáno pro vystoupení Root, během něhož se sál znatelně zaplnil. Frontman kapely Big Boss nastoupil oděn do svého charakteristického hávu s pentagramem a "popraskanou" lebkou a celý set mohl začít. Odstartovala ho kontroverzně přijatá česky zpívaná píseň "In Nomine Satanas" z poslední desky "Heritage of Satan", kterou následovala dvojice skladeb "Festival of Destruction" a "Necromancy" z vynikajícího počinu "Black Seal". Bouřlivější ohlas ovšem sklidil až následující "Hřbitov" z legendárního debutu "Zjevení". Ten jihlavským fanouškům zjevně přirostl k srdci nejvíce. Já osobně si mnohem více užil dva nejzdařilejší zářezy z přelomového "The Book" – black metalovou hitovku "Remember Me!" a melancholickou baladu "The Mystical Words of the Wise", kterou Big Boss věnoval v Jihlavě brutálně zavražděné Petře. Root nezapomněli ani na další své starší řadové počiny "Hell Symphony", "The Temple in the Underworld" či "Kärgeräs", z nichž zahráli po jedné položce. Zastoupena však kupodivu nebyla z mého pohledu nejpovedenější deska "Madness of the Graves" ani "Daemon Viam Invenient", což je škoda, protože jenom tyto počiny chyběly k tomu, aby pánové převedli reprezentativní průřez celou svou diskografií. Závěr vystoupení patřil dvojici skladeb, bez nichž by fanoušci kapelu pravděpodobně nepustili z pódia na žádném z koncertů. Ano, šlo samozřejmě o "Píseň pro Satana" a "666", které sborově prozpěvoval celý sál a po nichž celý set definitivně skončil.

Povedenou akci lehce kazil snad jen ne úplně povedený zvuk. Ten byl zbytečně hlasitý a místy se navíc vyznačoval nepříjemným pískáním z reproduktorů, jež občasně terorizovalo sluchovody přítomných. I přesto však převažovaly pozitivní pocity. Big Boss měl zjevně lehčí fyzickou indispozici a trochu hůře se pohyboval, ale jeho mocné hlasivky potvrdily, že je stále v bravurní pěvecké formě a pořád se do toho dokáže pekelně opřít i v tvrdých pasážích. Poprvé jsem měl možnost spatřit společně s kapelou i staronového kytaristu Aleshe A. D. (známého též z projektu The Squirm), který se podílel na kultovním počinu "The Book" a se svou rolí se i po letech popasoval naprosto profesionálně a s přehledem.