Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Satan Klaus Fest 2012

Satan Klaus Fest 2012

Bhut29.12.2012
Léta osvědčená akce musela být uskutečněna i letos. A že to stálo za to, se můžete přesvědčit skrze naše řádky.

Tradiční vánoční večírek Satan Klaus fest, konaný v KD Na Nové ve Volyni, s sebou přinesl drsnou nadílku. Je to již po čtrnácté, co se ve zdejších prostorách scházejí metalový nadšenci na post-štědro večerní porci dobré hudby. Letos nám organizátoři naservírovali pět lahodných chodů…

 

Bohužel nám unikl první z nich jménem Amok, ovšem další porce jsme si ujít nenechali. Tímto se omlouváme první kapele, že jim v tomto článku nebudeme věnovat pozornost. Přeskočíme proto rovnou k setu Dievision. Českobudějovická smečka, hrající energický death metal, se do své role opřela hned od začátku. Zpěvák kapely, Radek Popel, disponuje kvalitním barevným vokálem, který často střídal ve dvou polohách. Hudebně se kapela představila jako svěží vánek death metalu kombinující rychlopalné pasáže s melodickými kytarovými výjezdy. Energie měli na rozdávání, nicméně fanoušci se rozkývat ještě nehodlali. Kapele to na sebevědomí nikterak neubralo a neustále do lidí hustila svůj osobitý styl. Po řemeslné stránce se jednalo o upřímnou šlapavou muziku, která neurazí. V nás, původně neznámá kapela, dokázala vzbudit pozitivní tok myšlenek.

 

Na řadu přišli další očekávaní účinkující – jihočeští Ingrowing. Legendární grindová banda se do svých nástrojů opřela hned s prvními tóny. Frontman Vlakin, převyšující ostatní členy kapely, obsloužil své hlasivky a nástroj s opravdovým nasazením. Začali rvát do lidí svižnou dávku divokého nekompromisního grindcoreu. Nemůžeme říci, že by kapelu podpořilo fanouškovské běsnění. Na vině určitě nebude hudba. Set to byl naopak velice živelný, však to byl také jediný grind tohoto večera.  Tady není moc co dodávat, jelikož tato nekompromisní jízda měla svůj účinek – nádhera.

 

Dále nám tu v pořadí viseli slavoničtí March of the Hordes, pro nás taktéž neznámá kapela. Jejich frontman, připomínající spíše hardcoreového nadšence, nás z omylu ihned vyvedl a předvedl dechberoucí výkon. Společně s basákem se vrhli dolů pod pódium, čímž byl naznačen budoucí kotel, který byl záhy proměněn ve skutečnost. Hudebně se banda pohybovala ve starém dobrém death metalu švédského ražení. Krásný zvuk kytar ne nadarmo připomínal ikonu Entombed. Ostatně i celá muzika byla vedena pod taktovkou starých špinavých odnoží metalu (převážně tedy death, ale rozpoznat bychom mohli i thrash a punk). Opravdovou třešničkou na pomyslném moučníku byl vynikající sveřepý cover na legendu jménem Darkthrone a to song jménem I Am the Graves of the 80’s. Není proto divu, že se na tento vál začalo asi nejvíc pařit. 

 

Závěr si tradičně osvojili domácí Avenger. Otvírákem do jejich hrací doby byla dominantní Dark Metal, kterážto představila jejich umělecké zaměření. V sále snad nebyl nikdo, kdo by se dříve s jejich tvorbou nesetkal. Nebylo proto divu, že dav před pódiem notně zhoustl. Pro věrné fans byly připraveny největší fláky z jejich masité kuchyně, jako např.: Rituál hněvu, Kořeny zla, Radost z beznaděje, Duševní chirurgie a další. Přestože měl Honza Kapák dvě role (kytara, zpěv a zvukař), musel v danou chvíli zvládat oboje. Vše se mu podařilo nazvučit na výbornou, snad jen drobnou výtku směřujeme na zbytečnou roli tympánisty, jehož nástroj nebyl dostatečně slyšitelný. Je to škoda, neboť onen nástroj zní do blacku v jejich podání opravdu výtečně, o čemž se můžeme přesvědčit na jejich studiových počinech.  I tak Avenger předvedli žádoucí uhrančivý set, který si nejeden človíček notně užil.

 

Bohužel, čas se nachýlil a zlomek Echoes byl nucen opustit prostory každoroční metalové sleziny z důvodu únavy řidiče, ještě před námi vytouženým přídavkem… Po stránce organizační nic nechybělo, nic se nepokazilo a vše probíhalo v předem nastolených kolejích. Příjemný byl i výběr točeného piva a široká nabídka merchandise. Těšíme se zase za rok. 



  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Sarapis / 26.7.19 21:22

Za mě palec nahoru a velký respekt pořadatelům, že to dělají tímto způsobem. Je to tam těžká pohoda jako na plovárně s ..., ale místo Marka Ebena si tam doplňte třeba nabušené Enthroned. Z pátku se mi dost zamlouvali Blaze of Perdition. Krev už jsem měl řídkou, tak to asi taky hrálo roli, ale jejich set měl grády a šel na dřeň. Taky bylo fajn, že dohráli v tranzu poslední song bez zvuku, takže to znělo úplně opravdově, i když chápu, že už měli dávno balit a pustit The Stone. Ze soboty silně zaujali Ultra-Violence. Sice jsem se válel u stanu, ale ta jejich energie a dobré songy mě chytly pod krkem až v kempu. Po jejich muzice se musím mrknout. Celý fest ve mě zanechal skvělý dojem. Držím pěsti do dalších let!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky