Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Skeletal Remains

Skeletal Remains

redakce31.5.2015
Pondělní pražský modrovopičí večer dostal pořádný deathmetalový nátěr. Do staroškolských mrtvolných tónů jej vybarvila štafeta k smrti upalujících úderek v čele s americkými Skeletal Remains, kterým směle sekundovali našinci Heaving Earth a další zaoceánská skvadra Morfin.

Naši „vzpinající se zemi“ jsem chtěl vidět, protože na jejich právě vycházející řadovou dvojku jsem slyšel pět jen samou chválu a jiná kapela jejich vokalisty Žlababy, totiž Brutally Deceased, mě nedávno dokázala zaživa odstřelit. No a předloňský debut „kosterních ostatků“ mi za tu krátkou dobu, co jej poslouchám, stačil tak zarůst pod kůži, že jsem si nechtěl nechat ujít příležitost napřímo jej pořádně palicí setřepat. Každá z kapel, a každá jiným, svérázným způsobem, mi dala přesně to, pro co jsem si přišel.

 

HEAVING EARTH válcujou těžkotonážní death metal pobitý a přebroušený zručnými technickými příkrasami. Jejich muzika je na poslech bezedná v objevování nejrůznějších instrumentálních titěrností a tím velmi lákavá. Co chvílí vám zaplete hlavu do zákeřných smyček, aby vás pak dezorientované v přímé zteči zabila. Naživo stejně zákeřná, jak z beden. Zaznělo i několik věcí z nového alba „Denouncing the Holy Throne“ a já ho musel okamžitě mít v kapse. Skoro mě překvapuje, že tahle často až krkolomná muzika na mě tak zabírá. Prsty v tom určitě má majstro Žlababa, vokalista s neobyčejným deathmetalovým charismatem, který i tentokrát dokázal proměnit pódium ve svou klec, z níž se probíjel jak vydrážděné zvíře a svůj zápas na život a především na smrt naplno prožíval. HEAVING EARTH do mě nasekali další návnadu a po tomto si mě ještě víc přitáhli. Pro příště mají záruku, že po nich opět půjdu.

 

Jestli si chcete poslechnout něco nového od legendárních Death čtrnáct let po Chuckově smrti, sáhněte po SKELETAL REMAINS a jejich „Beyond the Flesh“. Tahle kapela je totiž schuldinerovský klon jak prase. A velmi zdravý, nutno podotknout. Trojka hispánských jú es strunbrusičů s bledým bicmenem jako čtvrtým do party jela skrz svůj set jak namydlený blesk skrz řev krvavého probodnutí. Odpalované stoptajmy, cválající hrnutí i tolik typický vokál jakoby z oka vypadly trůnícím smrtkám s číšemi vína. Možná jim chybí originalita, zcela určitě jim ale nechybí metalový zápal a přesvědčení, že takhle je to správně. Ze svého prvotřídního, dva roky starého debutu zahráli i u mě nejdrhnutější „Extirpated Vitality“, „Anthropophagy“ a „Sub-Zero Termination“ a též navnadili na své další album, které by mělo vyjít někdy letos. SKELETAL REMAINS předvedli plnou energií nabitý koncert, při kterém nešlo jinak, než si pořádně po starosvětsku vymlátit hlavu.

 

A že jsem zapomněl na úvodem vystupující MORFIN? Povedená, napěchovaná zahřívačka ve stejném smrtiduchu jako jejich tour kolegové Skeletal Remains. Budu si je pamatovat.

 

Pořádající neonarcis.com (l'inphantile collective) mají hodně široký záběr. Už jsem s nimi zažil ortodoxní hevík a teď i přísežný death metal tvrdého jádra. Vše plně podle mého gusta. Modrovopičí smrtonosný večer stál za to. Navíc, vložit hravě brutální žlababovce mezi zámořskou schuldinerovskou dvojku bylo zatraceně povedeným dramaturgickým tahem.

 


 

Autor RaznAgul je kmenovým redaktorem zinu Mortem. Report prvotně vyšel na autorově facebooku.



  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Lister / 26.5.16 10:19

Ač normálně jsem moc línej něco psát, po návštěvě koncertu a přečtení tohoto reportu mám jakési nutkání se taky vyjádřit: Koncert byl skvělý. Nemůžu říct jestli je v mých TOP 5, protože mám za sebou už pěknou řádku hudebních představení, od Deep Purple (v komplet sestavě), přes Twisted Sister až třeba po Nightwish a Powerwolf. Směle ale řadím tento koncert ke všem zmíněným, které byly rozhodně jedny z nejlepších, co jsem zažil. Nelituju ani trochu toho, že jsem dal přednost Sólstafir před AC/DC, ač jsem měl možnost jít i na ně. A teď k reportu. Milý autore, i když s tebou souhlasím v názoru na Fjaru (je to fajn skladba, ale mají spoustu podobně dobrých), naprosto mi uniká tvé rozhořčení nad obecenstvem. Koncert Sólstafir není jak koncert Pepíčka Zímy nebo smyčcového kvarteta, kde by hlasité projevy byly poněkud nemístné. Druhý den jsem byl v Rudolfinu na Pražském jaru, být tam atmosféra jak v Akropoli tak znechuceně odcházím (samozřejmě nebyla), ale na Sólstafir? Důvod proč sem rockové kapely jezdí je přesně tahle atmosféra, přesně ty hlasité projevy a nezřízený řev, protože to je to, co ukazuje kapele jak je oblíbená a nutí ji to se vracet. Kdyby na koncertech Sólstafir byla ta komorní atmosféra jak popisuješ, tak sem jezdí jednou za 5 let maximálně. Navíc, kdyby neměli rádi hlasitou a bouřlivou atmosféru, nejezdí na Brutal Assault. Milovníci komorního poslechu nechť ať si pustí alba do kvalitních sluchátek a zavřou oči, rozčilovat se nad tím, že na rockovém koncertě je atmosféra jak má být je poněkud nemístné.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky