Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Skeletal Remains

Skeletal Remains

redakce31.5.2015
Pondělní pražský modrovopičí večer dostal pořádný deathmetalový nátěr. Do staroškolských mrtvolných tónů jej vybarvila štafeta k smrti upalujících úderek v čele s americkými Skeletal Remains, kterým směle sekundovali našinci Heaving Earth a další zaoceánská skvadra Morfin.

Naši „vzpinající se zemi“ jsem chtěl vidět, protože na jejich právě vycházející řadovou dvojku jsem slyšel pět jen samou chválu a jiná kapela jejich vokalisty Žlababy, totiž Brutally Deceased, mě nedávno dokázala zaživa odstřelit. No a předloňský debut „kosterních ostatků“ mi za tu krátkou dobu, co jej poslouchám, stačil tak zarůst pod kůži, že jsem si nechtěl nechat ujít příležitost napřímo jej pořádně palicí setřepat. Každá z kapel, a každá jiným, svérázným způsobem, mi dala přesně to, pro co jsem si přišel.

 

HEAVING EARTH válcujou těžkotonážní death metal pobitý a přebroušený zručnými technickými příkrasami. Jejich muzika je na poslech bezedná v objevování nejrůznějších instrumentálních titěrností a tím velmi lákavá. Co chvílí vám zaplete hlavu do zákeřných smyček, aby vás pak dezorientované v přímé zteči zabila. Naživo stejně zákeřná, jak z beden. Zaznělo i několik věcí z nového alba „Denouncing the Holy Throne“ a já ho musel okamžitě mít v kapse. Skoro mě překvapuje, že tahle často až krkolomná muzika na mě tak zabírá. Prsty v tom určitě má majstro Žlababa, vokalista s neobyčejným deathmetalovým charismatem, který i tentokrát dokázal proměnit pódium ve svou klec, z níž se probíjel jak vydrážděné zvíře a svůj zápas na život a především na smrt naplno prožíval. HEAVING EARTH do mě nasekali další návnadu a po tomto si mě ještě víc přitáhli. Pro příště mají záruku, že po nich opět půjdu.

 

Jestli si chcete poslechnout něco nového od legendárních Death čtrnáct let po Chuckově smrti, sáhněte po SKELETAL REMAINS a jejich „Beyond the Flesh“. Tahle kapela je totiž schuldinerovský klon jak prase. A velmi zdravý, nutno podotknout. Trojka hispánských jú es strunbrusičů s bledým bicmenem jako čtvrtým do party jela skrz svůj set jak namydlený blesk skrz řev krvavého probodnutí. Odpalované stoptajmy, cválající hrnutí i tolik typický vokál jakoby z oka vypadly trůnícím smrtkám s číšemi vína. Možná jim chybí originalita, zcela určitě jim ale nechybí metalový zápal a přesvědčení, že takhle je to správně. Ze svého prvotřídního, dva roky starého debutu zahráli i u mě nejdrhnutější „Extirpated Vitality“, „Anthropophagy“ a „Sub-Zero Termination“ a též navnadili na své další album, které by mělo vyjít někdy letos. SKELETAL REMAINS předvedli plnou energií nabitý koncert, při kterém nešlo jinak, než si pořádně po starosvětsku vymlátit hlavu.

 

A že jsem zapomněl na úvodem vystupující MORFIN? Povedená, napěchovaná zahřívačka ve stejném smrtiduchu jako jejich tour kolegové Skeletal Remains. Budu si je pamatovat.

 

Pořádající neonarcis.com (l'inphantile collective) mají hodně široký záběr. Už jsem s nimi zažil ortodoxní hevík a teď i přísežný death metal tvrdého jádra. Vše plně podle mého gusta. Modrovopičí smrtonosný večer stál za to. Navíc, vložit hravě brutální žlababovce mezi zámořskou schuldinerovskou dvojku bylo zatraceně povedeným dramaturgickým tahem.

 


 

Autor RaznAgul je kmenovým redaktorem zinu Mortem. Report prvotně vyšel na autorově facebooku.



  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Marie / 3.8.13 16:10

Není mi dvacet ani třicet, na "Colorous" jsem byla po šesté a nemyslím si, na rozdíl od autora článku, že ubývá World music. Naopak oceňuji, že se barevná paleta hudebních stylů rozšiřuje, což jistě reaguje na fakt, že mezi 30 tisící návštěvníky organizátoři musí předpokládat "chuť" na rozdílný styl muziky. Hudbu dělím na dobrou a tu druhou a jednotlivá vystoupení pak na ta, která mne strhla a ta, která ve mne nezanechala hlubší stopu. Těch druhých bylo málo, protože jsem předem zhruba věděla, co bych chtěla slyšet, i když jsem se často octla na vystoupeních, které jsme neplánovala a která mne strhla svou spontánností a hudebním výkonem (17 Hippies, Agnostic Mountain gospel choir nebo HAYSEED DIXIE ) . Z mého pozorování si dovolím konstatovat, že většina návštěvníků tohoto festivalu jsou velmi otevřeni ke každému dobrému výkonu napříč styly a žánry... Bylo potřeba prostudovat program a dát si práci s návštěvou dalších stage nejeno těch dvou hlavních....rezervace v Gongu nebyla ideálním řešením, na druhé straně bylo to lepší než loňské hodinové čekání na sdělení, že je plno... areál proti loňsku vylepšen, rozšířen a přes prvotní dezorientaci při hledání toalet a vody, nemám pocit, že bych musela někde stát fronty. Možná by bylo dobré na plánku areálu sociální zázemí vč. zdroje pitné vody označit, ale já sama jsem jich několik našla. Stánků s občerstvením dostatek a nebylo nutno dlouho stát ani na pivo ani na nealko (všudypřítomná Kofola). Atmosféra úžasná, hudbou, zejména na Drive stage, ale nejenom tam, jsem byla nadšená. Nespala jsme ve stanu, proto tuto otázku neřeším a nehodnotím, ale obecně mám z celých 4 dnů festivalu jenom pozitivní dojmy...Nakonec poprvé se mnou jela dcera (23), která nekopírovala mnou absolované koncerty, ale s kamarády svého věku byla často na jiných koncertech (XX), ale její spokojenost odrazilo prohlášení: "Pokud budu za rok v ČR, jedu zase!"

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky