Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Tortharry, Heaving Earth, Impuritum, Sarcom

Tortharry, Heaving Earth, Impuritum, Sarcom

Bhut25.4.2015
Deathmetalový večírek se svižným spádem a nekompromisní muzikou.

Deathmetalový večírek měl spádu rychlého, tak ani já nebudu zdržovat zbytečně dlouhým úvodem. Pojďme proto rovnou na věc.


Sarcom spustili svůj deathmetalový binec bez dlouhých vytáček. Jméno jsem dosud neznal a toto setkání ve mně zanechalo pozitivní dojem. Pánové jsou ostří a divocí, což bylo vidět především na vokalistovi, který více času než na podiu trávil pod ním. Kapela působila celkově vyrovnaně a spokojeně, naproti tomu do lidí sekala šťavnaté deathmetalové fláky. Báječný start, který velmi potěšil.


Impuritum si pozvolna získávají status milovníků staré deathmetalové školy, kteří válí. Jejich set byl proto velmi přímý, svižný a neměl hluchého místa. Nebylo potřeba si znovu v hlavě přehrávat podobenství věhlasnějších kapel, protože pánům se daří (zejména do novějších věcí) vtiskávat svůj vlastní rukopis. Ano, stále jde o hutný death metal, ale žádné okaté inspirace u kapel, které už nechci ani jmenovat... Svou příslušnost stejně pánové potvrdili závěrečným coverem The IVth Crusade. Tohle nemohlo nikoho nechat v klidu.


V následujících minutách jsem měl trochu obavy, která kapela přijde na řadu, protože můj osobní vrchol byl u té mladší. Strach byl rozdupán, když na podiu začali zkoušet Heaving Earth, které jsem právě považoval za špici večera. Nejsem častým posluchačem death metalu, spíše si v něm hodně vybírám, ale tohle je právě ten případ, který mě baví. Naživo jde o běsnící monstrum, které spolu se Žlababovým vokálem dostává rozměry nadpozemského charakteru. Škoda jen, že kytary byly poněkud utopené, protože právě ty hrají v muzice HE veledůležitou úlohu. I tak kapela dokázala do lidí vychrlit spoustu jedu a hnusu, který zanechal báječný after taste.


Závěreční Tortharry byli sice o něco hlučnější, ale přesto byla jejich hra srozumitelná a skvěle koordinovaná. Však už má kapela něco za sebou, takže nějaká fiaska a přehmaty ani nešlo očekávat. Energie proudila místností a dotýkala se především hloučku pod podiem, který divoce pařil, jak jim jen mohl klub dovolit. Lemy je dokonce vybídl k trochu revolučnímu tanci, kterým byla krychle, že prý wall of death, circle pit a podobně zná každý, tak ať zkusí něco nového. Výsledek byl úsměvný, ale aspoň nebyl večer tak tvrdě upjatý. Bylo dobře vidět, že české deathové kapely ještě nevymřely a i matadorům, jako jsou Tortharry, to pořád šlape nad rámec skvěle.



  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Marie / 3.8.13 16:10

Není mi dvacet ani třicet, na "Colorous" jsem byla po šesté a nemyslím si, na rozdíl od autora článku, že ubývá World music. Naopak oceňuji, že se barevná paleta hudebních stylů rozšiřuje, což jistě reaguje na fakt, že mezi 30 tisící návštěvníky organizátoři musí předpokládat "chuť" na rozdílný styl muziky. Hudbu dělím na dobrou a tu druhou a jednotlivá vystoupení pak na ta, která mne strhla a ta, která ve mne nezanechala hlubší stopu. Těch druhých bylo málo, protože jsem předem zhruba věděla, co bych chtěla slyšet, i když jsem se často octla na vystoupeních, které jsme neplánovala a která mne strhla svou spontánností a hudebním výkonem (17 Hippies, Agnostic Mountain gospel choir nebo HAYSEED DIXIE ) . Z mého pozorování si dovolím konstatovat, že většina návštěvníků tohoto festivalu jsou velmi otevřeni ke každému dobrému výkonu napříč styly a žánry... Bylo potřeba prostudovat program a dát si práci s návštěvou dalších stage nejeno těch dvou hlavních....rezervace v Gongu nebyla ideálním řešením, na druhé straně bylo to lepší než loňské hodinové čekání na sdělení, že je plno... areál proti loňsku vylepšen, rozšířen a přes prvotní dezorientaci při hledání toalet a vody, nemám pocit, že bych musela někde stát fronty. Možná by bylo dobré na plánku areálu sociální zázemí vč. zdroje pitné vody označit, ale já sama jsem jich několik našla. Stánků s občerstvením dostatek a nebylo nutno dlouho stát ani na pivo ani na nealko (všudypřítomná Kofola). Atmosféra úžasná, hudbou, zejména na Drive stage, ale nejenom tam, jsem byla nadšená. Nespala jsme ve stanu, proto tuto otázku neřeším a nehodnotím, ale obecně mám z celých 4 dnů festivalu jenom pozitivní dojmy...Nakonec poprvé se mnou jela dcera (23), která nekopírovala mnou absolované koncerty, ale s kamarády svého věku byla často na jiných koncertech (XX), ale její spokojenost odrazilo prohlášení: "Pokud budu za rok v ČR, jedu zase!"

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky