Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Ulver

Ulver

Bodin11.2.2014
Když jsem se dozvěděl, že norští experimentátoři Ulver v rámci evropského turné neminou i Česko, byl jsem nadšen a pevně rozhodnut nenechat si ujít jejich pražskou zastávku, která se konala v žižkovském Paláci Akropolis.

Kapelu Ulver sleduju už od jejich počátků a sdílím jejich hudební pouť od éry black metalové až po tu dnešní, alternativně elektronickou. Nebudu tajit, že patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších kapel vůbec (ale to jste asi pochopili), a tak jsem byl logicky plný očekávání, co hudebního nám nabídnou při své v pořadí třetí zastávce v naší vlasti.

 

Do Paláce Akropolis přicházím společně s kamarádkou s určitým předstihem, v době, kdy probíhala zvuková zkouška. Sedáme si ve vedlejší kavárně, objednáváme si něco k pití a čekáme na 19. hodinu, až se začne pouštět do hlavního sálu, který se nachází v suterénu budovy.

Kristoffer Rygg již předem v jednom rozhovoru k turné avizoval, že set Ulver na tomto koncertním turné bude většinou složený z nových, na improvizaci založených skladeb, což mě překvapilo sice trošku nemile, ale na druhou stranu jsem se těšil na něco zcela neobvyklého a originálního. Kolem osmé hodiny večerní už byl sál Akropole slušně zaplněn a z navštěvníků, kteří dorazili z různých koutů nejen Česka, bylo cítit velké očekávání a určitá napjatost. Však přijeli Ulver. Zaujímám místo na schodech v zadní části místnosti pro lepší přehled a pozici k focení, světla pohasínají, Ulver přicházejí a vše může začít.

 

 

S prvními tóny se zvuk rozprostřel do všech koutů Akropole, pronikal skrze těla přihlížejících, pánové Jorn H. Svaren a Tore Ylwizaker se plně soustředili na své nástroje, přidal se Lars Pedersen s řetězem v rukou, který nechal narážet na obrovský gong, aby ho posléze nechával pouštět na zem. Přichází Garm v triku naší legendární kapely Master's Hammer a k probíhající produkci přidává svůj skvělý zpěv.


Baskytaru a kytaru si bere na starosti instrumentalista Daniel O'Sullivan. Sledovat práci Daniela s nástroji je bez debat zažitek, tenhle chlapík se prostě nebojí improvizovat, místy i táhnout a udávat rytmus. Přiznám se rovnou, že nebylo v mých silách rozpoznat názvy všech skladeb, které ten večer zazněly (už vzhledem k současnému focení), ale aspoň přibližně - Ulver střídali improvizované (pro mě bezejmenné songy) se skladbami z alb "War of the Rosses" (England),  "Svidd Neger" (Rock Massif) a nezapomněli ani na "Messe I.X - VI.X" (Noche oscura del alma a Mother of Mercy). Po zhruba hodině a půl je po všem, Ulver se za velkých ovací poroučejí z podia a já odcházel z koncertu naprosto naplněný, spokojený a hlavně z nevšedním zážitkem na dlouhou dobu.

V závěru se ještě krátce vrátím k novým a improvizačně zahraným skladbám. Moc se mi nelíbila devítimutová třetí skladba, u které bylo ke konci cítit, jako by Ulver nevěděli, jak dále song rozvinout. Oproti tomu mě ale uzemnil song poslední, který ve svém závěru gradoval naprosto strhujícím způsobem. Pokud se Ulver podaří tyto skladby dopilovat, tak se už teď můžeme těšit na nové album, které určitě bude opět z jedním těch speciálních.

Ulver vystoupili v této sestavě:


Kristoffer "Garm" Rygg
Tore Ylwizaker
Jorn H. Svaeren
Lars Pedersen
Ole Aleksander Halstedsgad
Daniel O Sullivan

Na koncert byla redaktorovi webu Echoes udělena akreditace pořádající agenturou Obscure promotion.



  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Bhut / 30.4.19 10:26

Já se musím přiznat, že tomuhle koncertu nešlo odolat. A tak jsem se v té mlze úspěšně skryl a vlastně ani Lomikara nepoznal. Vzhledem k tomu, že jsem dopředu doma poctivě cvičil v rytmu posledního alba Mord'A'Stigmata - byl jsem z jejich setu nadšený. Avantgardní vrnění, svižné typicky polské blackové sypanice a v závěru chtivý ambient. Skvělé! S Imperial Triumphant je to složité. Udržet tělo v nějakém rytmu je holý nesmysl, jelikož tempo se tu střídá neskutečně nečekaně. Bicmen obrovsky válel, takhle energického bubeníka jsem dlouho neslyšel (ani neviděl, protože na něj jsem ze svého úhlu vážně neviděl). Když pak vzal do rukou jazzové metly a jemně jimi hladil svou soupravu, byl jsem vážně v transu. Disharmonická rozhádanost s přechytralostí jazzu soupeřila s necitlivým black metalem, který se nechtěl poddávat každému zadarmo. Tohle je fakt divná muzika a jsem velice rád, že se mi líbí. Takže dvoj LP za nelidových (neřku-li nelidských) 700,- jsem prostě musel mít. Musím vypíchnout pořadatelskou prozřetelnost, která se projevila tím, že nevsunula do nevšedního večera žádný support. Takže se obě kapely krásně po hodině vystřídaly a já mohl ve 22.30 z klubu vyrazit hezky domů.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky