Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Wake Up Mountains Vol.5

Wake Up Mountains Vol.5

Bhut1.5.2015
Spíš než o klasický report jde o takové vyprávění... Hory se probouzely již po páté a opět šlo o střízlivou záležitost.

Byly časy, kdy se na Kašperských Horách v sekci zvané „kultura“ dělo vyložené hovno. Časy se mění a tak se dnes můžou místní těšit hned z několika žánrově pestřejších akcí, přičemž hned dvě jsou každoroční hudební jistotou. Festival na konci světa je znám svou rustikální povahou a otevřenou atmosférou vůči všemu. Zato klubová akce Wake Up Mountains se drží jistých pravidel a zvyklostí a dá se o ní hovořit jako o jistotě a standardu. Však právě letos v dubnu se uskutečnilo již páté pokračování. Pořadatelé jsou nadšenými fanoušky žánru hardcore & punk a právě tyto odnože kytarové muziky se prolínají jako červená nit všemi díly festu. Proto by jistě nikoho neměla zaskočit ani zástava iniciativy GNWP, jejíž bohatý merchandise byl právě zde ke koupi. Samozřejmě to není jediný atribut, který zkratka WUM pod sebou pevně drží. Je to i lidové vstupné padesát korun a v neposlední řadě jde o akci s pohodovou atmosférou, na které se bohatě podílí především místní, kteří jsou jednoduše nadšení, že se něco na Kašperkách vůbec děje.


Snažím se vyzobávat pravidelné konání všech „probouzení“. Mohu tak pyšně poukázat, že jsem byl u zrodu prvního aktu a svědomitě podporoval i ten druhý. Třetí mi bohužel překazila krádež poměrně drahého kola mé přítelkyně v Praze a následná opatření (sezení na policejní služebně, prohledávání bazarů na vlastní pěst apod.). Ta čtvrtá událost se zas šibeničně kryla s Phantoms of Pilsen, takže jsem se kousl a na pátý koncert dorazil dostatečně naladěn. Navíc poctili Šumavu svou přítomností kamarád z Moravy společně se svou přítelkyní, a tak i já jsem jejich příjezd patřičně ocenil a nabídl ku prospěchu veselí láhev whiskey, pivo ze Sušického pivovaru a přívětivý výšlap na hrad Kašperk. Do klubu jsme pak dorazili v dobré náladě a své úsměvy rozdávaly všem okolo.


Netrvalo dlouho a na podiu se ke hře nachystala plzeňská jistota Taras Bullba. Ne zrovna matně si vzpomínám na časy, kdy jsme v lavicích základní školy prozpěvovali úryvky z jejich debutového kusu Náš je svět. Však se psal rok 2003. Dnes kapela urazila pěkný kus cesty co se uchopení svého žánru týče, přesto mu však zůstala do jisté míry věrna. Nyní má skupina vážnější výraz a ruku v ruce s ním kráčí i solidnější hráčská jistota. Punkové základy jsou ale zcela zřetelné, na to si můžeme přilepit naléhavost novodobého hardcoru nebo uvolněnost post-rocku. Výsledek stojí přinejmenším za poslech, ačkoliv s lidmi to na začátku večera ještě moc nehýbalo. Možná by nebylo od věci použít ozvláštňující nástroj, jako třeba ságo, které například využívá nedostižný Krákorající pařez ze stejného hudebního pytle.


Pražskou úderku Just For Being můžete aktuálně pozorovat na všech možných aktivitách, momentálně například na podporu Kliniky. Je to akční kapela, která jak hudebně, tak i soukromě dělá patřičnou čest žánru, jež zastupuje. Svižné a nekompromisní songy, energie hnána na max a přátelská atmoška. Jejich set působil svědomitě a uceleně, a ačkoliv se v daném stylu neorientuji bez určení azimutu nejlépe, nechával jsem se náležitě unést.


Z německého města Frauenau dorazili obdobně ladění harcovníci Bridges Left Burning. Za těch pět let existence má kapela odehrána vskutku úctyhodný dostatek koncertů, což se odráželo v profi přístupu, který na nich byl opravdu citelný. Jinak ale pohodoví lidé, pohodová melodická muzika – co víc chtít. Rvali do lidí velice slušně a měli i adekvátní odezvu. Chytlavá hudba lapala přítomné za flígr a třepala jimi po sále, za což byli všichni dostatečně vděční. I tady platí fráze o maximálním nasazení a takovéto srdce na dlani, které by jak pořadatel, tak kapela mít měli.


Poté přišel na řadu DJ Bamboocha, který rozjel svou ojedinělou performanci. Necítím se dostatečně kompetentní k tomu, abych ho hodnotil. Ostatně po jeho dvou třech skladbách jsme již odcházeli - my i návštěva z druhého konce republiky jsme byli náležitě unaveni a spánek v tuto chvíli byl jediným východiskem.



  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Marie / 3.8.13 16:10

Není mi dvacet ani třicet, na "Colorous" jsem byla po šesté a nemyslím si, na rozdíl od autora článku, že ubývá World music. Naopak oceňuji, že se barevná paleta hudebních stylů rozšiřuje, což jistě reaguje na fakt, že mezi 30 tisící návštěvníky organizátoři musí předpokládat "chuť" na rozdílný styl muziky. Hudbu dělím na dobrou a tu druhou a jednotlivá vystoupení pak na ta, která mne strhla a ta, která ve mne nezanechala hlubší stopu. Těch druhých bylo málo, protože jsem předem zhruba věděla, co bych chtěla slyšet, i když jsem se často octla na vystoupeních, které jsme neplánovala a která mne strhla svou spontánností a hudebním výkonem (17 Hippies, Agnostic Mountain gospel choir nebo HAYSEED DIXIE ) . Z mého pozorování si dovolím konstatovat, že většina návštěvníků tohoto festivalu jsou velmi otevřeni ke každému dobrému výkonu napříč styly a žánry... Bylo potřeba prostudovat program a dát si práci s návštěvou dalších stage nejeno těch dvou hlavních....rezervace v Gongu nebyla ideálním řešením, na druhé straně bylo to lepší než loňské hodinové čekání na sdělení, že je plno... areál proti loňsku vylepšen, rozšířen a přes prvotní dezorientaci při hledání toalet a vody, nemám pocit, že bych musela někde stát fronty. Možná by bylo dobré na plánku areálu sociální zázemí vč. zdroje pitné vody označit, ale já sama jsem jich několik našla. Stánků s občerstvením dostatek a nebylo nutno dlouho stát ani na pivo ani na nealko (všudypřítomná Kofola). Atmosféra úžasná, hudbou, zejména na Drive stage, ale nejenom tam, jsem byla nadšená. Nespala jsme ve stanu, proto tuto otázku neřeším a nehodnotím, ale obecně mám z celých 4 dnů festivalu jenom pozitivní dojmy...Nakonec poprvé se mnou jela dcera (23), která nekopírovala mnou absolované koncerty, ale s kamarády svého věku byla často na jiných koncertech (XX), ale její spokojenost odrazilo prohlášení: "Pokud budu za rok v ČR, jedu zase!"

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Krátký sestřih z akce / 11.5.15 23:05odpovědět

https://www.youtube.com/watch?v=8lwjRqoikKg

Ondra / 1.5.15 12:48odpovědět

Autor je šumavský kronikář

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky