Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Čau kluci, zdravím vás do Brna. Nemohu začít jinak, než se zeptat na aktuální stav v kapele. Poslední nahrávka "Insane" vyšla předloni, jaká je situace v DEPRESSIVE DISORDER dnes? Máte v hlavě nějaké nové nápady, rozpracované skladby?

Také zdravíme. Momentálně pracujeme na nové desce, kde se svým pohledem díváme na sedm smrtelných hříchů. Album se bude jmenovat "Septem" a koncem roku by mělo být vše hotovo.

To je dobrá zpráva. Tedy koncepční deska. Je to pro vás novinka, nebo jste už podobným způsobem dříve tvořili? Vznikají v tomto případě nejdříve texty (aspoň jejich nástřely), nebo je akutní spíš hledání celkové nálady nahrávky?

Ano, bude to koncepční deska. Tvorba je poněkud složitější proces, ale vždy je to o tom, že někdo přinese nějaký nápad a pokud „projde“, tak se skladbou dál pracujeme. Většinou vzniká motiv melodie, na který pak roubujeme text a samozřejmě aranžujeme do finální podoby tak, aby měl song ten správný feeling.

Kde bude probíhat nahrávání, budete zkoušet nové prostory?

Nahrávání probíhá na několika místech, jelikož každý máme minimálně domácí studio, kde se ty skladby tvoří a finálně budeme zpracovávat vše u Vény ve studiu v Praze.

Je pro vás práce ve studiu a možnost ladění demonahrávek svým způsobem inspirativní a příjemná, nebo jde spíš o to nepodlehnout zbytečnému stereotypu a přitom si pohlídat detaily? Dát si oraz, když je třeba a nelámat to přes koleno.

Určitě ano. Je tam spousta různých vjemů, které tě nakopnou, když už třeba nevíš, jak pokračovat. Je nás víc a co jeden neslyší, může slyšet druhý a navíc ta odezva je okamžitá, takže někoho něco napadne a hned víš “jó, to je ono!!“. Samozřejmě do toho je třeba vše hlídat, aby to neuteklo tam, kam nechceme, s čímž souvisí i to, že si dáš oraz a zajdeš si třeba na pivo.

Chcete kromě zmíněných informací k novince ještě něco dodat, na něco navnadit? V jakém formátu chystáte její realizaci?

Desku vydáme klasicky v CD formátu a jelikož si Monopolrecords zakládají na zajímavých přebalech, tak budeme tohle určitě ještě řešit a věříme, že ani po designové stránce fanoušky nezklameme.

Když se ohlédneme do hluboké minulosti a prvních myšlenek točících se okolo vzniku vlastní kapely, která byla tou hlavní, rozhodující? Kde je třeba hledat hlavní vlivy - v zalíbení v EBM, taky třeba Depeche Mode, být součástí elektro/industrial scény, nebo v prostém zalíbení v temnější hudbě a snaze si to zkusit sám?

Těch momentů bylo několik. Než se kapela dostala do podoby jako je nyní, tak si každý z nás prošel vlastní etapou a hudebním vývojem, ale každopádně vlivy kapel jako jsou Depeche Mode, Front 242, NIN, Front Line Assembly a mnoho dalších, byly na začátku nesporné. My jsme hlavně chtěli dělat muziku svoji, snažit se nekopírovat naše vzory, jít si za svým zvukem a svojí cestou. Nakolik se to povedlo, necháme posoudit ostatní.

Na kontě máte čtyři regulérní desky, jejichž vydání jsou pevně spjaty s kladenským labelem Monopolrecords. Počítám, že jste spokojeni. Můžete o této firmičce něco málo prozradit a vaši cestu k nim?

Spolupráce s Monopolrecords začala s albem "Ultima Ratio", které jako první vyšlo pod tímto labelem. Cesta k vydavatelství byla snadná, protože Michal Lepšík (otec Monopolrecords), nás oslovil a my neměli jediný důvod odmítnout. Jsou jedni z mála na české scéně tohohle ranku, kteří se nebojí vydávat neotřelé projekty, věnovat tomu svůj čas bez vidiny adekvátního výdělku - za což jim patří dík. Co jsme udělali, za tím si stojíme a samozřejmě spolupráce s Monopolrecords k tomu určitě přispěla.

V letech 2004-5 se zdálo, že jste na vzestupu, pak ale přišla tříletá pauza. Co bylo její příčinou?

Když děláš na autorských věcech, tak se potřebuješ občas i nadechnout, abys mohl tvořit dál a tohle přesně bylo třeba udělat, jelikož jsme pracovali do té doby docela tvrdě a tak nebylo divu, že jsme nutně museli udělat pauzu a ujasnit si i jiné věci mimo Depressive Disorder. Muzika nás neživí - je to koníček, nebo dnes už možná spíš posedlost, která nás neustále baví a drží pohromadě. Každopádně život není jen o muzice, člověk musí pracovat, má rodinu, přátele svoje radosti i starosti a v těchto chvílích musí pak hudba na chvíli stranou…

Jasně, tomu rozumím. Priority se věkem prostě mění. Jak vnímá vaše hudební aktivity právě rodina, manželka, rodiče, děti? Líbí se jim, co děláte, jsou fanoušky?

Od rodin máme podporu a jistým způsobem nám fandí, za což jim děkujeme. Na druhou stranu každá podpora má svoje hranice a nemůžeš kvůli muzice rodinu a přátele zanedbávat. Jde o to zvolit ten správný kompromis.

Jaká je stávající sestava DEPRESSIVE DISORDER?

Sestava Depressive Disorder je následující: Patrik Lev – zpěv; Radim Čáp – klávesy, zpěv; Ez – kytara, pady; VeNa – klávesy, pady. Co se skládání muziky týče, aktuálně se na hudební tvorbě podílíme všichni a texty dává dohromady Patrik s Ezem.

Radime, rád bych zeptal také na tvůj projekt Mastermind. Pokud vím venku máš dvě alba a účast na několika kompilacích. DEPRESSIVE DISORDER dokonce vznikli ve stejnou dobu jako Mastermind... Zkus prozradit víc.

Je toho hodně a proto Mastermind stále odkládám, ale velkou většinu věcí už je připraveno, tak snad se již brzy povede je představit na nové desce, která ponese název "Refresh" – možná to bude opět ve stejnou dobu s Depressive Disorder…

Hodně prestižně se jeví spolupráce s legendami Oceán na remixu skladby "Odlesk tvůj". Jak ke spolupráci došlo a jak jste vůbec vnímali jejich reunion?

Oceán vypsal „konkurz“ na remixéry jejich nové skladby, nás to zaujalo a tak jsme se domluvili, že vytvoříme remix songu Odlesk tvůj – toť celé. O další spolupráci se asi jednat nebude. Oceán má svoje aktivity a my taktéž. Znovuoživení jsme vnímali protože jsme z těch, co na ně měl Oceán určitě zásadní vliv, ale některé věci je asi lepši už nechat spát…

Já to jako bývalej fanda Oceánu vidím hodně podobně. Byli jste na jejich "nových" koncertech? Co zpětně říkáte na projekty jako Fiction, Déva nebo Mukovy věci?

Já jsem koncert viděl a byl jsem rád, že oprášili staré věci a dali tomu takový „retro-kabát“, ale asi už je ta „echt“ doba nostalgie Oceánu za mnou… Jejich projekty jsem sledoval a každý z nich se vyjadřuje po svém - a to pro ně bylo v nějaký moment důležité… takto se snažím to vnímat a respektovat.

Zajímalo by mě, jak vidíte jako koncertující kapela momentální situaci kolem návštěvnosti na akcích? Vnímáte to podobně jako já, že je prostě taková doba - lepší být díky technologiím a aplikacím doma a zároveň všude, než jít na "obyčejný" koncert?

Tahle scéna neměla v Česku nikdy na růžích ustláno a holt generace „ébémkářů“ už tolik na akce nechodí, protože mají jiné zájmy, nebo povinnosti vůči rodinám a ty projekty už nejsou zřejmě tak silné, aby přitáhly minimálně tolik fans co kdysi.

Ale když se u nás ukážou zahraniční formace jako: Front Line Assembly, Skinny Puppy, Front 242 atp., tak jsou kluby narvaný... V tomto ranku se jedná o velikány, dnes už můžeme říci, že jsou to legendy a příležitost je vidět si nenechá ujit snad žádný fanda EBM. Na těchto akcích člověk vidí, že těch lidí, co EBM poslouchají není v ČR málo, ale vybírají si jen tu osvědčenou kvalitu, kterou podle měřítka návštěvnosti žádná česká kapela (s výjimkou Vanessy) nemá.

Je dobře, že technologie se otevřely a každý se může svobodně realizovat a jestli je natolik silnou osobností, která dokáže oslovit davy a naplnit kluby, tak je to dobře a je jen na něm, jak se toho zhostí… Avšak z hlediska diváka máš pravdu, že sedět doma na zadku a sledovat YouTube, je pohodlnější...

Berete se jako kapela, která je součástí nějaké scény, nebo je vám to prostě fuk?

Na začátku jsme se odněkud vyloupli a logicky pracujeme a vnímáme věci jinak než tenkrát – tudíž těžko říci, který směr okupujeme. Začali jsme jako čistě elektronická kapel a dnes v poměrně hojné míře používáme kytary, díky tomu, že se ani jeden z nás nebrání žádnému hudebnímu vlivu, je naše hudba stále otevřená a pořád hledáme nové impulsy, které můžeme v muzice využít. Nechceme vydávat jednu desku za druhou s identickým zvukem. Hudba dnes je otevřená a ve spoustě stylech a směrech najdeš crossover, který by tam ještě nedávno nikdo nečekal.

Problém konkrétně české scény je ten, že kapelám chybí odvaha jit dopředu, experimentovat se zvukem. Rocková kapela je prostě rocková, z drtivé většiny big beat, který dnes už nikoho nemůže brát, žádné nové postupy. Když člověk vidí a slyší, jak v zahraničí velké rockové kapely spolupracují třeba s DJ´s, experimentují, aby se něčím lišili, tak je nám docela smutno, že u nás něco takového není.

Komerční česká scéna je katastrofa sama o sobě, ale občas se objeví začínající a pro veřejnost neznámé kapely, které v sobě mají potenciál, moderní sound a díky multiplatformám a internetu mají možnost o sobě dát vědět a my jim držíme palce.

Díky za čas věnovaný Echoes, rád jsem pokecal. Mějte se a pokud jsme na něco zapomněli, zkuste to napravit.

Taky děkujeme a budeme se těšit někdy „na živo“.