Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

První otázkou bych se rád vrátil k vašemu turné s Die Happy, které proběhlo v roce 2011 a opětovně v nedávné době. Kromě zajímavé zkušenosti a možnosti představit vaši muziku většímu publiku se nabízí i otázka, proč stejné tour rok po sobě? Byla to pro vás prostě příležitost, kterou jste chtěli lapit se vším všudy?

Majkl: Tohle by byla otázka spíš pro pořadatele tour Jirku Darona z Pragokoncertu ;-) Nám to bylo nabídnuto a takové nabídky se prostě neodmítají. Navíc jsme měli v plánu na podzim vydat novou desku a tohle byla ideální příležitost, jak ji dostat mezi lidi.

Hanka: Jelikož to bylo už naše třetí tour s DH, přišlo nám to popravdě taky trochu divný....přesně po roce, stejný místa, stejný předkapely. Měli jsme trochu obavy, že jejich skalní fans, kteří absolvovali už předešlá tour, budou naším opětovným předskakováním znechuceni, (nehraje se moc dobře, když vás z prvních řad zabíjejí pohledem :) )...ale naštěstí letos byli jejich reakce pozitivní!

Možná trochu kacířská otázka, ale zeptám se, protože znám hudbu vaši i hudbu Die Happy a ta vaše je podle mne o třídu lepší. Nemíváte někdy dojem, že život rozdává karty trochu poťouchle a s ironickým úsměvem na tváři?

Majkl: Tak celej svět a život na něm je určitě plnej ironie, to přece neplatí jenom v muzice. Já samozřejmě nemůžu hodnotit svojí vlastní kapelu, natož snad, kdo je lepší - je to stejně strašně subjektivní. Ale co se týká DH, jim nejde nic vytknout. Mají tu svojí muziku zmáklou, hrajou a zpívaj skvěle, je tam dobrá frontmanka a všichni čtyři jsou výrazný osobnosti. Tohle všechno já osobně postrádám u té takzvané první ligy v Čechách, ale to byjsme se dostali někam jinam... :-)

Patříte z pozice fanouška k patriotům české hudební scény a nebo se spíš obracíte za hranice? A když jsme u těch ostatních kapel, mohli byste prozradit, která hudba formovala právě vás?

Majkl: Určitě za hranice. Já vyrůstal na Sepultuře, potom se ke mně dostaly kapely jako Live, Pearl Jam, Soundgarden, Reef a další. U těch jsem zůstal dodnes.

Hanka: První vzpomínku na hudbu mám ze školky (to bylo ještě za "komouše"), vychovatelka chtěla ať něco každý zazpívá a já spustila svahilem nějakou máničkovskou baladu. U nás doma se totiž česká hudba nepouštěla vůbec. Otec měl různý rockový a metalový desky a pásky z nějakýho černýho trhu a různě od kámošů. Byl zvukař a elektrikář, tak si vyrobil homemade soundsystem a skoro celej den to valil...nejlépe hodně nahlas. ...a to je asi důvod, proč nemám moc kladný vztah k češtině v hudbě (obzvlášť v rockové).

Zmínil jsi Soundgarden, nemůžu se nezeptat, jak se Ti líbí nová deska? A možná i obecnější otázka - jak se díváš na reuniony obecně?

Majkl: Musím říct, že líbí ;-). I když jsem ji slyšel zatím asi jenom dvakrát, třikrát. Je jasný, že překonat třeba Superunknown je asi nemožný, ale zní to moc dobře. Navíc jsem viděl loni Soundgarden naživo a strašně pozitivně mě překvapili, hlavně Chris. Takže za tenhle reunion rozhodně palec nahoru. Další pro mě neskutečnej návrat jsou Alice In Chains, ta jejich deska mě úplně rozsekala!!!  Takovýhle reuniony rozhodně ano! ;)

V reakci na Hanku mě napadá lehce klišovitá otázka, ale stejně. Nemáte někdy dojem, že odezva rockových fanoušků byla v době, kdy rock byl v podstatě zakázaný, upřímnější, nadšenější?

Hanka: Ano, mám ten dojem taky. Ale i dnes jsou takoví nadšenci, např. bratr Kobéze je velký fanda do rockové hudby, má sbírku stovek a stovek originálních CD a gramodesek a stále si kupuje nové.

Jinak jste to už nakousli v úvodu - máte venku novou desku a na zmíněném turné jste ji mohli představit živě. Jaké byly ohlasy fanoušků na nové skladby?

Majkl: Myslím, že dobré ;) Je pravda, že některé z nich pro ně nebyly úplně neznámé, protože jsme si je testovali na lidech ještě předtím, než jsme šli do studia.

Patříte ke kapelám, které pokládají svou poslední desku za tu absolutně nejlepší, jakou kdy udělali? Jak byste přiblížili vaši novou nahrávku?

Hanka: Pro mě osobně je poslední deska na úrovni té předešlé, obě mám hodně ráda, na obou maj ty songy pro mě velkou obsahovou hodnotu. I když samozřejmě ta nová malinko vede :), protože témata nových písniček jsou stále aktuální a citlivá a ten materiál není ještě tak vyhranej a ohranej.

Majkl: Já myslím, že je ještě brzo něco takovýho řešit. Slušelo by se samozřejmě napsat, že nejlepší je ta poslední, aby si ji někdo koupil :-), ale to můžem porovnat až s odstupem času. Ta nová deska je pro mě jiná, syrovější, tudíž asi těžší na poslech, ale zase má větší hloubku, Dirty je víc přímočará. Po letech jsme se při natáčení vrátili k pásu, do kterého jsme natočili bicí s basou naživo.I tohle tam je myslím slyšet, že to nenatáčely žádný stroje, ale živý nedokonalý bytosti ;-)

To nahrávání rytmiky na pás mě překvapuje, proč jste tak nenahráli všechno?

Majkl: Celý do pásu jsme to nedali zaprvé kvůli penězům, protože je to prostě dražší a taky kvůli času. Náš kytarista už není schopnej se z práce urvat na celý týden nebo dva ... kytary se natáčely v Lanškrouně, což je nějakých 20 km od nás, takže vyrazil většinou po práci nebo o víkendech. Jinak příští desku (jestli nějaká bude) bychom chtěli natočit za prvé taky do pásu a za druhé komplet naživo, protože máme pocit, ze se tím postupným nahráváním prostě něco ztrácí...

Pravda asi je, že některé dnešní desky jsou až příliš dokonalé a že se z nich vytrácí ten lidský rozměr. Máte raději přirozenější nahrávky, nebo tíhnete spíš k dokonalosti?

Majkl: Raději máme určitě nahrávky přirozenější.

Ještě mě napadá, v souvislosti s tím nahráváním na pás a návratům do starších dob, co vy a vinylová edice? Neuvažovali jste?

Majkl: O vinylu jsme ani neuvažovali. V dnešní době je svým způsobem luxus už vydávání alba na CD, natož na vinylu. Myslím samozřejmě pro kapelu na naší úrovni, kdy si to všechno cvakáme ze svýho :-) Ale bylo by to určitě pěkný.

Tím bychom se možná dostali opět k odezvě fanoušků, která je dnes taková, jaká je a zamotali bychom se do kruhu. Čím je pro vás představován úspěch desky? Máte už nějakou odezvu na aktuální nahrávku?

Majkl: Největším úspěchem je asi to, že jsme jí vůbec natočili a vydali :-) A potom určitě i to, že si jí v dnešní době vůbec někdo koupí. Od lidí, co tu desku slyšeli, máme zatím kladný odezvy, peníze nikdo vrátit nechtěl :-)

Vrátím se ještě k tomu, co říkala Hanka o textech a zeptám se, jak velkou roli hrají texty ve vaší hudbě? Mohla bys vzhledem k angličtině naznačit, co je jejich obsahem, jaké mají sdělení atp.?

Hanka: Texty jsou pro nás a především pro mě hodně zásadní. Nezpívala bych, kdybych neměla o čem. Je to pro mě taková terapie. Jsou většinou o někom, nebo něčem konkrétním, založené na skutečném zážitku a pocitu. Některé texty jsou hodně "čerstvé", vypovídají o něčem, co se stalo v té době, kdy jsme tu písničku tvořili, např. LOYALTY a MRS. B.&D. - je v podstatě o rozbitém přátelství. A naopak THE JAWS OF SICKNESS je o tom, jak jsem jako osmiletá viděla umírat svou padesátiletou babičku na rakovinu u nás doma... I když se to stalo před cca 25 lety, tak jsem ve studiu při natáčení zamačkávala slzy.  Měla jsem ji raději než svoji matku, která mě občas tak pěkně seřezala, že mi tekla červená z nosu, ale o tom je zase FATED SOUL (a vlastně taky MY HEAD z alba Dirty, ale ta není přímo o domácím násilí, ale jen o pár vzpomínkách z dětství). A pak tam je i pár lovesongů. Evidentní adept je FOR YOU :), ale taky A CURSE ON YOU a THE VELVET TOUCH OF TONGUE jsou o lásce, tedy o té neopětované. UGLY, SILLY, NASTY, QUEEN OF MAKE BELIEVE (a taky DIRTY WASTE z alba Dirty) je o jedné osobě, která mě bohužel neinspirovala k ničemu lepšímu, než o ní napsat tyto dva texty.

To zní dost osobně. Znamená pro Tebe hudba (ať už ta vaše nebo jakákoliv jiná) jistou formu terapie?

Hanka: Určitě a především ta naše hudba. Počínaje napsáním textu o něčem, co si nechci nechat pro sebe, potom zkoušením té písničky a nakonec koncertní provedení - celý tento proces je pro mě terapie. Někdy se mi ve zkušebně, nebo při koncertě stává, že to prožívám až k slzám, takové zkoušky / koncerty mám nejraději. Je to očistec. Miluju hudbu!

Jinak za sebou máme další rok – jak jej, kromě dotažení vaší desky do úspěšného konce, hodnotíte?

Majkl: Hodnocení není moje silná stránka :-) No, byl takovej nevýraznej rok, příští bude snad zajímavější! ;-)

Na úplný závěr se zeptám, co byste rádi popřáli lidem kolem sebe, čtenářům, kteří se prokousali až sem na konec, a prostě všem. Za sebe děkuju za fajn povídání.

Majkl: Peace & Love a hodně dobré muziky! ;-) Díky a měj se!