Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Plnohodnotný debut SECTESY je už nějaký ten pátek venku a při současné kulminující nadprodukci není rozhodně cédéčkem „do počtu“. Ačkoliv při vší úctě asi neobsahuje hudbu, která posune hranice žánru o míli daleko. Přesto nebo právě proto je z něj cítit naprosté nadšení a radost z hudby jako takové. Prostě - neřešme, co na to poví smečky recenzentů, a užívejme si to?

Lhal bych si do kapsy, kdybych ti tvrdil, že mě nezajímá třeba tvůj názor na to, co dělám - obětoval jsem desce „Shreds of Oblivion“ vše, co ve mě v daný moment bylo ... po dokončení ve mě nezbylo NIC. Nechtěl jsem stvořit něco „běžného“, ikdyž komukoli se má tvorba „běžná“ může zdát - vložil jsem do ní sebe ... a proto by byla hloupost nezajímat se, jak „na mě“ lidé reagují ... zatím si ale užívám obou druhů reakcí - první mě těší, druhé zocelují.

Byl jsi samozřejmě dlouholetým motorem DESPISE, tuzemského černého koně technického death metalu. Pokus se pár větami shrnout fungování a význam této kapely. Proč vlastně došlo k ukončení činnosti slušně rozjetého téměř all-star bandu?

Význam jsem spatřoval ve svém naplnění - NIC jiného mě nehnalo dál. Bylo mi dobře s kluky ... byl jsem pyšný na to, co jsem dokázal. Konec pak přišel náhle a ... dnes děkuji, že se tak vlastně stalo. Zpočátku jsem si to ani nechtěl připustit - bylo pro mě nemyslitelné žít bez DESPISE ... jsem však rád, že jsme odešli na relativním vrcholu ... Shrnout pak 10 let působení v pár větách je ... asi to nedokáži.

Měl jsem sny a cíle ... vize ...a ... chuť ... vše vlastně skončilo s odchodem Štěpána (bicí) za studii do zahraničí ... bez něj už další působení nemělo cenu. Každý střípek DESPISE byl nenahraditelný , což nám ukázal dřívější odchod zpěváka Seppa ... DESPISE fungovali jako rodina ... jeden bez druhého byl NIC ... a já se po odchodů kluků jako NIC cítil ... nemělo cenu trápit se.

S DESPISE se Vám – alespoň při pohledu zvenčí – dařilo. Přesto přišel konec. Kdy proběhl poslední koncert? A bylo už tehdy jasné, že je to jakýsi koncertní nekrolog?

Poslední koncert jsme odehráli v Kunštátě (klasická klubová akce) - byl to nejlepší koncert, jaký jsem KDY odehrál ... dokonalé ... při odjezdu na něj jsem cítil, cosi ... zvláštního, ale něco jako „KONEC“ jsem si nechtěl vůbec připouštět. Věřil jsem tomu, že rok bez Štěpána, který odjížděl na studia do Francie, přežijeme ... v tomto období jsme chtěli dokončit a vydat roztočené miniCD ... ovšem ...

Po návštěvě Štěpána v Paříži jsem si uvědomil, že další fungování této kapely je ... utopie. Rok jsem nesáhl na kytaru ... utápěl jsem se v mě dosud nepoznaných stavech prázdnoty ... pak jsem si uvědomil, že mám dost sil říci konečně DOST a začít na vlastní pěst dělat to, co nejvíce miluji ... s někým jiným a někde jinde ... ale zase začít skrze hudbu DÝCHAT!

Kdy a jak jsi potom sehnal spoluhráče do plánovaných SECTESY? Objasni 5 lidí v bookletu a 4 lidi na společné fotce…

Vím, že tento fakt je matoucí ... vysvětlení je však prosté. Když jsem dokončil a ve svém studiu nahrál celou desku, byl ještě stálým členem na pozici zpěvu mistr Barney (PERVERSIST), který ovšem týden před nástupem do studia onemocněl ... jeho stav mu neumožnil nahrát své party, tak se začal hledat zpěvák nový, což trvalo skoro rok.

Martin byl zpočátku (do vydání desky) jen hostujícím pěvcem ... kapela tedy sestávala pouze ze čtyř členů. Přesto jsem chtěl mít Martinovu fotku v bookletu. Až potom, co deska vyšla, se Martin rozhodl s námi pokračovat nastálo.

Když se podívám na DESPISE a SECTESY - mám na mysli hudbu, image, design merche, design alba, logo - mám snad i lehký pocit schizofrenie mysli Dejvyho Krédla :) Moderna versus old school. Když to vezmeme popořádku: melodie Ti musely u DESPISE hodně chybět, že?

Je to tak. V DESPISE jsem měl stejně jako v SECTESY vše na starosti jen já. Od loga - hudby - aranží - merche - managementu ... prostě vše bylo na mě. Problém DESPISE byl ten, že se v něm sešlo mnoho silných osobností s vyhraněným hudebním vkusem. Jeden miloval US brutal death, druhý technický math core, třetí mlack metal a čtvrtý rouhačský death metal ... a do toho já, pro nějž byl odjaktěživa nejdůležitější melodický old school.

Skládej pak hudbu tak, aby ses zavděčil všem. Šíleně moc mě to vyčerpávalo. Skladby se rodily pomalu a v šílených bolestech ... přesto jsem se naučil kličkovat. Teď však konečně mohu říci - JSEM ŠŤASTEN - poprvé v životě dělám jen to, co opravdu cítím a díky tomu jsem šťastný. Přesto také zranitelný, neb SECTESY jsou mou osobní výpovědí.

Provedení vašeho debutu „The Shreds Of Oblivion“ je plné příjemných retro-detailů a zdánlivě nechtěných maličkostí, reprezentujících onen rozkošný old-school odér. Přetisk loga do motivu obalu, přetisk do středu (jak jinak – stříbrného) CD, motiv „STOP THE MADNESS“ a „COMPACT DIGITAL AUDIO DISC“, uvedené strany A a B, úsporná grafika, názvy songů… Jako staromilec mlaskám nadšením….

Vždy jsem byl spíše fanouškem než muzikantem a ... toto vše je jen má snaha přiblížit se tomu ... co na světě nejvíce miluji.

Byla tato „devadesátková“ verze death metalu Tvému srdci a apetitu nejbližší i v dobách techno-orgií v časech DESPISE?

ANO, death metal ranných 90. let pro mě vždy byl nevyčerpatelnou studnicí emocí ... provází mě celou mou produktivní částí života ... miluji jej a vím, že žádná forma metalu mi NIKDY nemůže být bližší. Přesto nezatracuji ostatní formy „kovu smrti“ - díky tomu jsem si našel cestu i k tomu, čím se DESPISE zpočátku prezentovali. Přesto mohu říci, že jsme nikdy nebyli typickým představitelem ani TECH ani BRUTAL scény ... vždy jsem se snažil hudbu dělat „jinak“ - navrch nejsem tak dobrý muzikant, abych mohl být považován za TECHnika nebo BRUTAListu.

O kytarové party se kromě členů SECTESY podělili i Jarda Šantrůček, Franta Šerák a Michal Žáža. První dva zná pravděpodobně každý, ale Michalovo jméno není z nejproláklejších…

Jednalo se vždy jen o sóla na mé konkrétní podklady ... víš, miluji mít tu moc si skladatelsky uvědomit svou podstatu a nabídnout její rozšíření někomu, koho obdivuji - je úžasné sledovat jak tvůj svět nabírá tvarů, do kterých bys ho ty sám nikdy nebyl schopen transformovat ... a to se stalo v případě těchto tří pánů. Věděl jsem, že chci právě jim nabídnout spolupráci a těší mě, že všichni kývli - navrch dokázali vytvořit něco, co onu mou výpověď posunulo o notný kus dál.

A Michal ? Och - neuvěřitelný muzikant, ze staré poctivé školy - žijící zosobnění bigbítu ... alespoň tady u nás na Kolínsku. Člověk, který nemá s death metalem nic společného ... přesto se do něj dokáže ponořit stylem, jaký já obdivuji. „Inside of Red Anger“ je pro mě nejosobnější skladba na albu - od začátku jsem věděl, že sólové party v ní chci nabídnout právě jemu.

Mimochodem, když jsi hledal druhou kytaru, byl kritériem výběru i vzhled ála Dejvy?

:) Víš co je zvláštní ? To, že hlavním kritériem nebylo umění - kytarové umění ... ale kamarádství. Láďa je dlouholetý přítel. Nešlo mi o to mít v SECTESY „hvězdy“ scény nebo „ty nejlepší z nejlepších“. ... Víš, já ... se chtěl znovu začít hudbou bavit / najít něco ... co je v očích těch tisíců bezejmených muzikantů, kteří kouzlí tóny na bezejmených akcích v kulturních domech bezejmených vesnic ... proto jsem se rozhodl položit základy nové kapely na přátelství ... až pak na muzikantské technice!

Causa: nahrávání. Dle bookletu se jedná o kombinaci homerecordingu a studia. Nahrávání v Sunlightu nebo Tampě by asi bylo stylovější, že?

A víš ... že bych váhal. Mám rád svůj klid ... jsem perfekcionalista a vím, že není možné ve studiu v návalu emocí uhlídat vše ... nahrávám všechny kytarové party + pomáhám při ostatních. Rád si vše udělám doma sám s mottem „když to nejde dnes, nechám toho a vrátím se k tomu zítra“. Tohle je styl, který mi vyhovuje ... ale do finálního mixu se mi zas mluvit nechce. Ne že bych neměl vidinu, ale ... jsem až moc spjat s procesem tvorby a záznamu - chci tedy, aby se na mixu podílel někdo, kdo k mé tvorbě má zdravý odstup ... proto jsem se rozhodl nahrát vše u mě a mix nechat cizím uším ... sám bych nebyl schopen říci dost / stačí - pořád bych donekonečna něco vylepšoval.

Jak se díváš na trend čím dál častějšího nahrávání „podomácku“? Jedná se o logické vyústění problému poklesu prodeje nosičů a nižších návštěvností živých akcí (méně financí na pobyt v reálném studiu)? V čem vidíš případná negativa nahrávání doma?

Negativum je jediné - nezkušenost. Myslím si, že jen hodně málo muzikantů v extrémním žánru může říci, že je dobrým producentem a zvukovým inženýrem. Navrch tam stále funguje ta věc, že žádný autor z logiky věci nemůže mít odstup od své tvorby. Chápu, že je logické v dnešní době točit doma ... ale pokud nejsou zkušenosti, jde spíš o bitvu než o „užívání si“. Myslím, že s poklesem prodeje nosičů se čím dál tím víc kapel (i přes výše zmíněné fakty) bude zavírat doma s vidinou (bohužel ve většině mylnou) natočení desky se zvukem světových velikánů.

Causa: vydavatel. Proč ne osvědčený Zdeněk a jeho LACERATED ENEMY Rec, kde jste vydali debut DESPISE? A proč tedy kooperace NICE TO EAT YOU Rec. (Vláďa Prokoš z Fleshless) a ostřílení SEVARED Rec.?

Tohle je veselá historka ... v oné roční pauze DESPISE jsem se zmínil na festivalu OBSCENE EXTREME jen tak mezi řečí Vláďovi z FLESHLESS, že hodlám dělat novou kapelu. Neměl jsem však ještě ani jméno, natož muzikanty a nějaký materiál, Vláďa ovšem projevil zájem a já z legrace kývl.

Nemám rád, když někdo nedrží slovo a tak když došlo na realizaci CD, nenapadlo mě ani na okamžik „dát“ CD někomu jinému. I přes množství jiných nabídek jsem CD chtěl vydat u Vládi. Další desku bych však rád vydal jinde - minimálně u labelu, který má blíže k tomu, co hrajeme ... nabídky jsou ... tak uvidíme. Nahrávat bysme měli začít příští rok.

V současné době je vinyl snad více než trendem a labely se předhánějí v nabídce barevných variant LP. Což je svým způsobem pochopitelné, neboť se snaží zacílit na zákazníky-sběratele tohoto fetiše. Při pohledu na Vaše CD mám ale pocit, že „The Shreds Of Oblivion“ spadá do období, kdy bylo CD ještě novinkou , ale vinyl už pozvolna umíral. Přesto: nechystá se vinylová edice? Já bych si SECTESY představoval spíše na MC :) (tedy formát, ke kterému se některá vydavatelství opět vrací, byť pouze omezeně – viz. poslední alba Vader, Septicflesh, Mayhem…).

Chtěl bych vinyl, to víš že bych chtěl - ale ruku na srdce ... nejsme tak známá kapela, aby se vyplatilo vylisovat 500 LP. Vím však, že ta doba, kdy „Shreds of Oblivion„ vyjde na vinylu. přijde ... bude to třeba chvíli trvat, ale přijde.

Deatherův obal je skvělý! Myslel jsem, že jeho styl znám, ale tentokrát jsem se musel opravdu ujistit. Byl Deather od prapočátku jedinou volbou?

Zpočátku jsem neměl vůbec jasno, kdo bude dělat obal ... Deather se nabídl sám a výsledek vidíš. Dlouze jsme však na ústředním motivu museli pracovat. Cesta k výsledku rozhodně nebyla tak jednoduchá, jak by se u mistra Deatherova formátu mohlo zdát. Může za to však má touha po docílení naplnění mého věčně nespokojeného já :-)

Jsi výhradním autorem hudby. Drtivou většinu textů má na svědomí zase Sepp. Proč Sepp? Stará láska z DESPISE nerezaví?

Už v dobách DESPISE jsem říkal, že si na každou svou desku chci napsat jen jeden text ... stalo se tak v případě „Fragments of Reprisal“, stalo se tak i v případě „Shreds of Oblivion“. Píši mnoho textů jinam, každý den mnoho stránek pracovních scénářů, mám rozepsanou i knížku - přesto si nemyslím, že bych měl svou hudbu srážet svými osobními autorskými pocity, které by se odrazili v konečném vyznění skladby. Sepp je textař na pravém místě - neuvěřitelně kreativní, schopný a poctivý. Pro death metalovou kapelu je hotovým „požehnáním“ achci využít jeho talentu. Navrch, znám Seppovo uvažování, které mi je velmi blízké ... píše nádherně, proč tedy odmítat?

„Inside Of Red Anger“ – jediný Tvůj text na albu. Text mi připadá nezvykle melancholický…

Pro mě nesmírně osobní skladba, jejíž zrod mě až fyzicky bolel. Nemohl jsem k jejímu otextování pustit někoho jiného - měl jsem problém i s tím, že by jí měl nazpívat Martin. Nakonec jsem „do ní“ pustil Michala (sólo) a Martina (zpěv) ... věz však, že při nahrávání zpěvů si se mnou Martin užil svoje ... je to vlastně jediná skladba na desce, která nebyla nazpívána napoprvé ... ale díky níž jsme se do studia ještě vraceli.

Neskutečný počet koncertů už pro Tebe není prioritou. Jak to tedy bude vypadat se SECTESY po stránce koncertní? Má podle Tebe obecně marketingový smysl koncertovat co nejvíc a nejlépe všude? A lidem se snažit tím pádem téměř „vnutit“?

Zaplaťpánbůh mám tuhle věc již vyřešenou. SECTESY nikdy nebudou horentně vystupující kapelou. Nejsme DESPISE, jsme začínající banda, která zametá pódia - jsem si toho vědom a  jsem za to rád, ale už si chci vybírat PRO KOHO a KDE „zametu“ pódium. Své jsem si již odehrál ... teď se chci začít hraním bavit a né se stresovat.

Podle mých brněnských zkušeností se nesměle, ale jistě vrací syndrom poloprázdných sálů. Jak jste na tom v Kolíně? Jedná se o nadprodukci, nízkou atraktivitu nabízených akcí nebo prostě vymírá publikum?

Myslím, že v tomto směru jsou a bohužel do budoucna i budou rozhodujícím faktorem peníze. Lidé prostě nemají na to chodit 4x do měsíce na koncert. Raději zvolí variantu jít na jeden velký za dva měsíce. Nemůžeš jim to vyčítat - už dávno vyschly peněženky všem těm nadšencům, co chodili na akce „objevovat“ nové talenty ... dnes se jede jen na vlně ověřených jmen ... a já to vlastně i chápu.

Máte na svém kontě prozatím dva klipy, které na sebe netradičně navazují. Vzdáváš jimi poklonu starým dobrým zombie filmům – to je zřejmé. Jak takové natáčení probíhá – vzhledem k tomu, že se jistě natáčelo v prostorách opravdového hřbitova…

S hrdostí ti mohu říci, že už máme na kontě tři :-) ... dnes jsem dostříhal třetí "Soul Erosion". Tímto naším klipovým seriálem si vlastně plním další ze svých snů. Hned po dotočení debutu  jsem věděl, že chci klip, ale bylo nesmírně obtížné vybrat jednu konkrétní skladbu pro tento účel. Tak jsem se rozhodl „oklipovat“ celou desku. Formou časosběru tak vznikne do příštího podzimu 8 klipů, všechny tématicky zaměřené na život jednoho malého hřbitova ... kdesi ...

K natáčení ti řeknu jen jedno - je opravdu těžké být scénáristou, režisérem, produkčním, střihačem a muzikantem v jedné osobě :-) ... přesto jsem si jist, že to díky tomu úžasnému týmu lidí, který se na natáčení podílí, dokáži ... plnění snů je to nejkrásnější, co může člověk zažít.

Kolekci „The Shreds Of Oblivion“ uzavírá cover krabathoří „In The Blazing River“. Je jejich album „Cool Mortification“ Tvým nejoblíbenějším? Jak se dnes díváš na speckmannovská alba…?

„Cool Mortification“ jsem měl vždy moc rád ... a ... asi ano, tato deska je mi společně s debutem nejbližší. Ono, když tě něco 20 let provází životem, je logické, že si k tomu vypěstuješ vztah. Ohledně posledních let KRABATHORU ... člověče ... nevím. Nemám k posledním deskám žádný vztah, jejich obsah mě neoslovil. Nejsem bůh, abych řekl, že jsou špatná, jen mě ... jaksi „minula“.

Causa: „Kmochův Kolín“. Jak se stane metalový kytarista jednou z postav oficiálně vydaného komiksu…? Povídej, přeháněj…

:-) ... který tvrdě metalový muzikant může říci, že se stal hlavním hrdinou oficiálně vydaného komiksu? :-) ... bylo mi nesmírnou ctí, když mě autoři požádali o svolení a spolupráci. Je to ... šílené ... a přitom tak krásné. Nikdy bych nevěřil tomu, že DESPISE měli až takovou pozici, že by mohli zajímat víc než pár desítek undergroundových šílenců.

Causa: Tvoje moderátorství. Není zcela běžné (či spíše představitelné), aby potetovaný metloš s vlasy téměř po kolena moderoval pořady na komerčně úspěšných radiostanicích. Jak jsi se k té práci dostal a jak dlouho se jí věnuješ? Nebije se v tobě na jedné straně pobyt v metalovém UG a na straně druhé pobyt v lesku fotoaparátů lačných paparazziů? :)

Nikdy v životě jsem nic jiného jak rádio a TV nedělal ... po rádiích se toulám na pozici moderátora více než 18 let. Není to tak blyštivý svět, jak se na první pohled zdá, ale je to prostředek k něčemu, co mě naplňuje. Miluji střetávat se s oním zástupem lidí hovících si na druhé straně hudebního břehu ... myslím, že tyto dva světy si mají co předávat a já jsem rád, že mohu být jedním z mála těch, kdo má možnost být každý den převezen přes ten silný proud nenávisti a pohrdání, který bohužel mezi oběma světy (břehy) panuje. 

Jsi stále věrný své proklatě vysoce posazené Jacksonce? Nepředpokládám sympatie k momentálně populárním osmistrunkám… :)

Jsem rád, že ovládám struny dvě, v lepších chvílích tři – na co tedy ohýbat záda pod něčím, co by pro mě nemělo pražádný význam :-) A ano, hraji sice na kytaru jak na housle, ale hraji na ni tímto způsobem rád :-)

Tvůj názor na následující alba:

WITHERSCAPE – „The Inheritance“

Vynikající zvuk  ... na mě možná více progrese, než jsem schopný unést. Dan přesto překvapil.

DEVOURMENT – „Conceived In Sewage“

Nemohu odpovědět jinak než : „mám slabost pro tyhle hochy“. NIKDY nezapomenu na naše mocné tažení Evropou. Skvělá hudba ... čekám, kdy jim dojde dech a tento moment se opět posouvá.

VADER – „Tibi Et Igni“

Stejně jako v případě jiných „veličin“ ani VADER už nikdy nenatočí druhou „The Ultimate Incantation“ nebo „De Profundis“ ... přesto po slabším období s názvem „Necropolis“ jsou poslední dvě desky živou vodou jejich kariéry. Pro mě je „Tibi Et Igni“ první deskou od dob „Black to the Blind“, ke které cítím, že se budu pravidelně vracet.

CYNIC – „Kindly Bent To Free Us“

Možná ti budu připadat jako barbar, ale krom debutu nemám od CYNIC naposlouchaného téměř nic. Jejich hudba šla vždy kolem mě - samozřejmě jsem desku „Kindly Bent To Free Us“ slyšel (už jen díky zařazení do svého pořadu HARD and HEAVY), ale nevěnoval jsem se jí natolik, abych o ní mohl fundovaně povyprávět.

THE 3RD AND THE MORTAL – „Memoirs“

Nečekal bych, že se mě někdo může kdy zeptat na to, co si myslím o THE 3RD AND THE MORTAL. Jde o kapelu, ke které se nevracím, zvláště k této poslední desce. Melodie na ní mi nejsou příliš blízké. Vyhledávám hodně ambientní / popové či elektronické hudby ... tvorba THE 3RD AND THE MORTAL k mým cílům však bohužel nepatří. 

INCUBUS – „Beyond The Unknown“

Definice dokonalého obalu / zvuku / hudby / přednesu a nasazení ... je potřeba říkat víc?

Díky za zajímavé odpovědi a ať se daří Tobě i SECTESY!

Děkuji ti bro!