|
|
||||||||||
Pár prvních poslechů bylo o tom, že jsem trochu zbytečně dumal, jestli Action & Tension & Space jsou víc post-rock nebo psychedelický rock. Jak kdyby na tom něco záleželo... Postupem doby mi došlo, že hranice je trochu nejasná a že na tom vlastně vůbec nezáleží. Naopak mi s přibývajícími poslechy došlo to, že ATS jsou něco jako The Doors na dlooouhém rauši, jen bez Jima Morrisona, protože jejich tvorba je komplet instrumentální. Taky jsou z Norska, takže to nebude jen tak.
To „nebude jen tak“ v jejich případě vede do nástrojového parku, kde vedle elektrické kytary a vykostěných bicích funguje basa (jakže kontrabas) a pak historizující klávesové nástroje. Nic převratně velkého a nic, co by mělo na svědomí nějaké skutečně podnětné hudební nápady - klávesové nástroje jsou přesně takové, jaké se do podobné muziky hodí (mnohem víc archaické než soudobé) a basa zní prostě líp než baskytara, ale to je tak všechno. Tím končí i výčet co se týče zajímavostí, tohle vám prostě bude muset stačit.
Všechno ostatní je totiž maximálně standardní, spíš ale obyčejné až nudné. Nespraví to ani reminiscence na zmíněné The Doors, ani doporučení třeba pro fanoušky My Sleeping Karma, jejichž vnitřní vesmír je v hudbě ATS slyšet rovněž. Pravda je, že ATS malují docela zajímavé psychedelické obrazy, s nimiž si umím představit silný a intenzívní výlet, ale pouze s podpůrnými prostředky klokotajícími v krvi. Za střízliva je jejich hudba hodně uspávací a jednotvárná hmota, jejíž síla vyprchává s druhou třetí skladbou. Všechno je stejné, všechno se neustále opakuje a troufám si tvrdit, že pocit zmaru na vás padne už během klipové ukázky. A teď to zkuste vydržet nějakých čtyřicet minut!
Hledat kouzlo v téhle hudbě je oříšek na dlouhé zimní večery, protože právě někde tam (se vší tou ospalostí a nudou) by deska Skåredalen Funhouse mohla pustit chlup a stát se dobrým společníkem. Tichým, nerušícím, dotvářejícím atmosféru zbytečného dne, kdy opustit gauč znamená přehnaný výkon motivovaný pouze tím, že v lednici čeká další láhev. Možná někde na dně té další lze najít kouzlo téhle kapely a téhle desky, protože pro všední dny plné shonu a honby za nevím čím tohle album až příliš postrádá jakékoliv inspirující podněty. Efektům na kytaře navzdory.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Kapitän Platte
Vydáno:Říjen 2018
Žánr:psychedelic rock
Julius Lind - basa
Ørjan Haaland - bicí
Per Steinar Lie - lap-steel kytara, kytara
Øystein Braut - kytara, organ
1. Skåredalen Funhouse
2. Echo Echo Echo Ech!
3. Lone Stranger
4. Buildings As Tall As Roofs
5. Eureka
6. Cut My Legs Off And Call Me Shorty
7. Lavalamps
8. Cruise Control
Soulfly
Enslaved
Mirka Novak
Malbum
The Devil Wears Prada
Zombie (EP)
Tortharry
Altars Of Ignorance
Uranium
An Exacting Punishment
Thy Catafalque
Sgùrr
Fates Warning
Theories of Flight
Lento
Anxiety Despair Languish
Katechon
Coronation
Usurpress
Interregnum
At the Gates
To Drink From The Night Itself
Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
24.4.202417. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24. 5. v Praze (Kasárna Karlín) a den ...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.