|
|
||||||||||
Tvorba Cavalera Conspiracy mi alespoň ve svých počátcích sloužila jako relativně slušná alternativa k tehdy již tonoucím Soulfly, jejichž desky z posledních let lze brát všelijak, jen ne vážně. Tedy alternativa v případě, že jsem dostal zálusk na něco z nové Maxovy tvorby, což se nestávalo a nestává tak často. Bohužel mám dojem, že Maxova tvůrčí vyhořelost se trvale přenesla i do CC, jejichž třetí deska, která je zároveň první u nového vydavatele, bez problému zapadá mezi většinu toho, co Max v posledních letech složil. A to není vůbec dobře.
První skutečností, která je jako jedna z mála v souladu s tím, co Max prohlašuje do tisku, je tvrdost a rychlost desky. „Pandemonium“ se snaží hned od úvodní skladby znít skutečně agresivně, vokál je posazený kamsi do kanálu, tempo je oproti oběma předchozím deskám rychlé, kytary vystřihují ostré chvilky a celkový sound je hodně špinavý, nejspíš záměrně rozostřený a bez příliš konkrétních obrysů (trochu náročnější posluchači se vyhnou velkým obloukem). Druhou skutečností je prosté poznání, že pouhý tlak na pilu razance není samospasitelný a že rychle se automaticky ≠ dobře.
Přitom některé pasáže nahrávky nezní vůbec špatně a především kytarová práce (ať už v sólech nebo v docela krátkých vyhrávkách, které se objevují nečekaně, ale fungují výborně) je na úrovni, z níž je znát hráčská jistota Marca Rizza (ostatně zmiňovaná i v recenzích Soulfly). Z tohoto pohledu je pak dvojnásobná škoda, že tyhle snahy působí značně bezzubě díky skladatelské jalovosti, se kterou bylo přistoupeno ke skladbám jako celku, a která nechala nesporné možnosti hráčského rozletu podřimovat na úkor ve své podstatě primitivního groovy nátěru.
Max Cavalera prostě ke skládání přistoupil maximálně jednoduše, přímočaře a v důsledku bohužel velmi jednotvárně, takže ztratit se mezi jednotlivými skladbami alba není vůbec problém, stejně jako je problém udržet pozornost po celých jednapadesát minut. A naopak – najít v nahrávce aspoň trochu svěží momenty je dřina, která navíc často končí zjištěním, že „tohle už jsem slyšel u Soulfly“. Po pravdě si nejsem vůbec jistý, jestli takhle rezignace na skladatelskou zajímavost a příklon k prostým odrhovačkám je výsledkem reflektujícím Cavalerovu vyhořelost, nebo jde o cílenou snahu vycházející z přesvědčení, že fanoušci (kdo proboha?) chtějí právě tohle. O to smutnějším dojmem pak působí Igor, který jde Maxovi evidentně na ruku, a jehož party jsou ve většině hracího času triviálně odbouchané tím nejjednodušším způsobem. Vzpomínka na jeho výkony ještě v dobách Sepultury je v tomto kontextu dost smutná.
Ve výsledku tak mám dojem, že Cavalerovi zůstávají už jen silná slova a rádoby silácká muzika. U obojího se nemůžu zbavit pocitu prázdnoty a klamné fasády, která se možná snaží zachránit prchavé stíny minulosti nebo možná jen maskuje nemohoucnost přítomnosti. Jenže na to my nenaletíme, že?
Související recenze
// Soulfly
(2013) Savages
(2012) Enslaved
(2010) Omen
// Sepultura
(2011) Kairos
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Napalm Records
Vydáno:Říjen 2014
Žánr:groove / thrash / death metal
Max Cavalera – vokály, kytara
Marc Rizzo – kytara
Nate Newton – baskytara
Igor Cavalera – bicí, perkuse
1. Babylonian Pandemonium
2. Bonzai Kamikaze
3. Scum
4. I, Barbarian
5. Cramunhão
6. Apex Predator
7. Insurrection
8. Not Losing the Edge
9. Father of Hate
10. The Crucible
11. Deus Ex Machina (bonus track)
12. Porra (bonus track)
Midnight
Rebirth by Blasphemy
Mortifilia
Fate
Queens of the Stone Age
In Times New Roman...
T.O.M.B.
Thin the Veil
Bratrstvo Luny
Decade / Gotická duše 2006 - 2016
Pervy Perkin
Totem
Watain
Sworn to the Dark
Ingested
Where Only Gods May Tread
Vemod
The Deepening
Borgne
Y
Antediluvian
The Divine Punishment
Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
24.4.202417. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24. 5. v Praze (Kasárna Karlín) a den ...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.