Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Hluboká temná modř // CD verze

Hluboká temná modř // CD verze

Bhut19.9.2020
Datadisk k vinylové verzi mini nahrávky tuzemských Gride by se chtělo říct. Kompilace EP a dvou splitek na CD.

Nedlouho po vydání minialba Hluboká temná modř na krásném vinylu doplňují Gride tuto nahrávku i v CD verzi. O tu se postaralo vydavatelství L’Inphantile Collective a rozšiřuje stávající materiál hned o dalších 11 skladeb. Vzhledem k tomu, že nám bylo CD zasláno k recenzi, rozšiřujeme i my stávající článek o gramodesce o tento pojednávající o CD.

 

Předně by asi bylo fér doplnit a opravit chybu článku staršího. Tam jsem totiž mylně uvedl, že potvora na obalu je ďas mořský, avšak klikatou cestou ke mně doputovala opravná zpráva, že se jedná o pestrosvítivce černého. Takže pokud máte stejné mezery v mořských hlubinách jako já, omlouvám se za tuto politováníhodnou dezinformaci. Malbu stvořil Valér Tornád, jehož můžete znát jako tvůrce Animal Studia nebo spíše jako bubeníka Čad. Obrázek vskutku krásný a na zmíněném vinylu se báječně vyjímá. Ale CD verze není nijak zaostávající, jen jednoduše menší.

 

Hodnotit znovu obsah EP Hluboká temná modř je nošením soli do moře, takže jen lenivě odkážu na recenzi z minulosti – ZDE. Ladným skokem delfína se tak ocitáme na konci sedmé skladby, kdy číselník displeje volně přechází v osmičku. Nový soubor písní otvírá skladba Neutrální zóna a následná osmička songů je totožná s materiálem poskytnutým pro splity staršího data. Gride mají split alb, že by se z toho jeden utopil. Jedno z těch vskutku povedených je právě to z roku 2014, kdy si rozdělovali desetipalec se Sidetracked. Nebýt trochu rozdílného soundu, asi by ani nebylo poznat, že jde o materiál šest let starý. Gride mají totiž dlouhodobě nastavenou kadenci kvality i rychlosti a komplikovanosti. Zajímavostí však je poslední skladba Masáž, kterážto díky svému akustickému vyznění zavdala vzniku stejnojmenného projektu právě s takovýmto stylem hudby.

 

 

Poslední trojici písní tvoří opět materiál ze staršího split alba. Jednalo se o sedmipalcový kousek sdílený s Thema Eleven datovaný rokem 2008. Z dnešního rychlo-shonu společnosti už prakticky retro kousek. Z trojice nabídnutých zákusků trochu vybočuje poslední dílek Žiletky, kterýžto se stává coververzí na Psí vojáky. Energií však nijak nezaostává na dosud přehranou řadu svižných vypalovaček.

 

Ve výsledku tak jsou obě verze nahrávky Hluboká temná modř hezky vyvážené. Gramofonová edice má pěkné zpracování po fyzické stránce, CD verze pak bohatší materiál. Je to plichta, ale velmi příjemná.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 2.3.20 9:20

Myslím, že si nerozumíme v jedné věci. My na tom nelpíme - my se tím prostě už nezabýváme, deska vyšla tak, jak vyšla. Když na něčem lpím, znamená to pro mne vyvíjet aktivitu s cílem něco neměnit - resp. já takhle tomu termínu rozumím. V tomto jsme naopak pasívní, což bych lpěním nenazval. TT se vyjádříl ve smyslu, že máme povinnost mastering změnit. Já mu jeho názor neberu, ale nesdílím ho. Já nesleduji ani Abigor, ani TT a ani jeho kredibilitu ohledně zvukových příprav, do diskuse jsem se dostal kvůli něčemu úplně jinému a ten bulvár jsem tam rozhodně neodstartoval já, ale tým jeho nohsledů, kteří na jeho timeline lakují hejty proti nám (Dead s Euronymousem by si to totiž představovali jinak :D ) a na straně druhé mně ti samí lidé píšou do zpráv, jak jsme úžasní, naše hudba je hluboká a nabízejí nám koncerty, proto je mi ta celá komunita k smíchu. Proto musím popravdě odpovědět, že jsme se rozhodně nepoučili z jeho komentáře, ale z článků, které napsal Jirka zde. Informace v nich obsažené jsem se rozhodl využít u aktuální desky, nikoliv však k vrtání se v nahrávkách už vyšlých. A rovnou mohu zde s vysokou mírou jistoty prohlásit, že stejně tak nebudeme měnit mix a mastering aktuálního dvojalba, protože ho někdo třeba shedává moc čistým atd. Jedinou vyjímkou by byla pravděpodobně nějaká hrubá vada lisu, nebo podobná anomálie, ale jinak necháme naše nahrávky beze změn, jako dobovou stopu naší hudební historie. Se všemi klady i nedostatky. Každopádně musím označit za solidní egobooster, koik pozornosti se nám odstává i od lidí, kteří nejsou našimi fanoušky, to je rozhodně milé :D. P.S.: Třeba nový Devourment je z hlediska zvuku a masteringu megaprasečina a jak nejsem zrovna slamová cílovka, v tomhle žánru jsem lepší ( = více stylu padnoucí) produkci neslyšel, nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu, pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky