Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Není to cílené, ale je to prostě dané – kvalitní black metaly z nějakého důvodu pořád pramení zejména v Evropě. Proto jsou dnešní jména situována do krajin, ve kterých jsme se jistě již ocitli. No, vlastně nic překvapivého… A když je to léto, tak na závěr jeden z možných výletních cílů, který lze zahrnout do map v rámci potloukání se po blízkém kraji.

Heinous
Ritual, Blood And Mysterious Dawn

2022
Belgie
MA / BC

Pro fanoušky: Bahratal, Watain, Chaos Invocation

Co mě na téhle kapele baví nejvíc, je její totální zběsilost. Je to především ten maniakální vokál, který byl opatřen mírným zastřením, aby působil věrohodnějším dojmem bestie uzavřené v tísnivé kobce, odkud huláká své neradostné věty a pokud se setkáte očima, určitě vám nebude dobře po těle. Ruku v ruce s takovým projevem prostě musí kráčet řinčivý black metal, který nenabízí nic, co bychom mohli nazvat volným tempem, oddechem či uvolněním. Přesto má tenhle masokombinátní styl zázračnou moc oprostit tělo i ducha od přetlaku. Ten brutální lomoz a vražedný podtext jednoduše osvobozuje. Jako kdysi práce. A tak stavím tuhle nahrávku na piedestal těch uvěřitelnějších a opravdu divokých blackových položek. Pro úplnost si ještě uveďme jména veličin, se kterými je tahle banda personálně propojena: Slaughter Messiah, Possession, Adaestuo nebo Nightbringer.

---

Rodent Epoch
Hidden Temple

2022
Finsko
MA / BC

Pro fanoušky: Kraake, Carpathian Forest, Marras

Typický black metal současnosti by se chtělo říct. Je tam jasný odkaz na počátky devadesátých roků a zároveň si to drží punc současnosti ve smyslu úcty k žánru, nikoliv snahy o jeho posouvání, kombinování nebo jiné křížení. Nabízí se slůvko tradiční, ale na to jsou Rodent Epoch zase trošku jiní. Spíše zdůrazním lokalitu původu, kterou je Finsko, čímž se nám může snadno vybavit celá řada jmen, která z téhle země pochází. Třeba Satanic Warmaster, Horna nebo Sargeist. Takže už nejspíš máte v hlavě náčrtek toho, že tenhle black metal bude rázně přímočarý, samozřejmě zlý a také syrový. Je to tak. Takových kapel se na světě snaží děsná spousta, ale jen malá část stojí za zmínku. Já tu šikovnost vidím právě u Rodent Epoch, kteří přinášejí svěží vzduch, který příjemně chladí, však tu muziku klepají už víc jak deset let, ale nepřehánějí. Je to totiž jejich druhá velká deska. A to, že je velká, myslím vážně.

---

In Twilight’s Embrace
Lifeblood

2022
Polsko
MA / BC

Pro fanoušky: Mallephyr, Infernal War, Angelcorpse

Tohle je z dnešního výběru nejdéle fungující těleso, které kdysi začínalo jako moderní deathmetalový soubor, který po čase začal víc běsnit a méně vyhledávat světlo. Vzniklé animální přítmí se zdá být vhodným prostředím, ve kterém se autoři cítí dobře. Proto jejich poslední a celkově již šestá deska má parametry ryze blackmetalové, ačkoliv dozvuk deathmetalových zvyků tu ještě čpí. Zůstává ta správná drzost a ostrost, se kterou banda vyrukuje velmi nevybíravě, a ačkoliv tu nějakých výrazných styčných momentů nemáme mnoho, jsme fascinováni. Je to prostá zloba, nesmlouvavé tytyty, křičící dav nespokojenosti a odmítání. Máte z té masy hysterie celkem hrůzu, ale vlastně vám dělá dobře. A to je naším cílem – hroužit se do temných tónů, vstřebávat agresi, která je naopak uvolňujícím odplavným kanálem vnitřních démonů. Nebo naopak impulsem k uvolnění řetězů? Poslechněte a vyzkoušejte ve frontě na pivo u libovolného stánku nějaké venkovní akce. Je přece léto.

Kaple Narození Panny Marie – Na Lizu

Už od roku 1800 jsou známy prameny prvních zmínek o dřevěné kapličce, která stála v lesích nad Zdíkovem. Ovšem tvář, kterou známe dnes, dostala až v roce 1852, kdy ji nechává přestavět místní hrabě František Antonín Thun-Hohenstein. Ten je zároveň vlastně nejslavnějším obyvatelem Zdíkovského panství, ke kterému právě zdejší lesy náležely. Kaple tak dostává romantický vzhled a vsazena do lesů poblíž několika umělých rybníčků a jezírek stává se z lokality působivé místo. Ne náhodou zjistíme, že hned za kaplí vyvěrá pramen, který tu byl samozřejmě mnohem dříve a vede se kolem něj celá řada zázračných pověstí o jeho léčebných účincích. Však to znáte – slepá dívka získala zrak, neduživé a bolavé dítě se brzy zotavilo a tak dále a tak dále. Koncem devatenáctého století je tak místo vyhledáváno celou řadou katolíků a ke kapli prý vedlo i několik poutních procesí. Postupem doby je ale toto místo celkem pozapomenuto a dostává celkem na frak. Teprve ve století současném se areálu dostává kultivované péče a obnovy.

Já jsem zde byl poprvé koncem minulého století a okolí bylo celkem slušně zdevastované. Malebné vodní nádrže neudržované, znečištěné a kolem vedoucí koleje lesních strojů pro těžbu dřeva jasně ukazovaly na viníka, kterého si vychoval minulý režim, který se ke kulturnímu dědictví předchozí šlechty nechoval obzvláště příkladně. Kolem roku 2013 se určitá obnova zadařila. Hráz zpevněna, ostrůvek vyčištěn, kaple neoprýskaná. V dalších letech se konečně objevila ruční pumpa, ze které si můžete dotankovat vodu z onoho zázračného pramene, a dokonce se tu i objevila naučná cedule pojednávající o historii místa. Tam se lze snadno dozvěděti, že vodní plochy sloužily jako nádrže, kterými se regulovala síla Zdíkovského potoka, který tudy protéká a sloužil jako zdroj energie pro pilu a mlýn v obci. Jméno Liz, které se užívá též s předložkami Na Lizu či U Lizu, vychází z dávného pojmenování lesních průsmyků, jež se nazývaly právě lízy.

Ve výsledku jde o celkem obyčejné místo, které by snad ani nestálo za zmínku, ovšem jako dítěti mi zde něco učarovalo. Možná jen pouhá nostalgie a vzpomínka na dědu, který mě na podobná území brával, vysvětloval historii a upozorňoval na zvláštní energii, kterou tato místa vyzařují. Nebo jen prostý fakt, že je to tu hezký. V každém případě by to mohl být dobrý tip na procházku či výlet, pokud se v této části Šumavy budete pohybovat. Zdíkov sám o sobě může být lehce nezajímavou obcí, avšak je dobré si uvědomit jeho historický význam, kdy se obec stává centrem celého panství, jehož nejslavnější éru dokládá právě rod Thun-Hohenstein. Známějším jménem možná bude areál Zadov potažmo Churáňov, což je turistický ráj v jakémkoliv ročním období. Je tu řada ubytování, cyklostezek, v zimě pak lyžařské sjezdovky a běžkařské stopy. Z někdejšího skokanského můstku je pak zbudována stylová rozhledna. Právě z Churáňova je kaple Na Lizu vzdálena necelých sedm kilometrů (a nevede sem žádná turistická ani cyklo trasa, přesto jde o příjemně schůdnou cestu). Pokud tuto trasu zvolíte, tak dejte pozor, ať se nenecháte zmýlit cílem, neboť po cestě minete jezírko U Kyzu, což je zatopený lom a kapli tu ovšem nenajdete. No a pro ty nejlínější platí, že od Zdíkova se dá zajet autem až ke kapli, pokud nějaké nové dopravní značení neukládá jinak.

Fotografie jsem pořídil 6. července 2013. Zachycený pramen za kaplí je jen vyzdívka bez pumpy, ta byla instalována později.