Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Kaple II

Kaple II

Bhut15.2.2024
…aneb seznámení se s tištěnou formou Kaple, možnost jejího pořízení a výhledy do blízké budoucnosti.

Nebudu se tu nějak vymlouvat a plakat nad rozhodnutím, které mě aktuálně vede k ukončení pisatelské činnosti. Respektive k jejímu pozastavení. Prostě to tak teď je a na mě je, abych se vypořádal víceméně sám se sebou a zbytečně tím neotravoval. Proto neotvírám další cyklus seriálu Kaple článkem Kaple 25, ale volím úspornější formu. Přejděme tak přímo k tomu nejdůležitějšímu, o čem tenhle článek má být. K mání je totiž druhé číslo mého soukromého fanzinu/bedekru Kaple.

 

Prvních dvanáct kapitol pojednává o historii konkrétního místa a reflektuje články Kaple 13 – Kaple 24, které se zde na Echoes objevily. Obsah vybírá jen a pouze povídání o přímé lokaci a doplňuje jej mapou onoho místa a širší fotografickou přílohou. Ta v sobě ukrývá mnohem víc fotek, než kolik jich bylo použito u jednotlivých článků a zároveň tuto nadílku ještě rozšiřuji o několik historických obrázků daného místa. To jen tak pro srovnání.

 

Třináctou kapitolu jsem nazval Anketa o black metalu. Oslovil jsem některé kapely/projekty, které se kdy objevily v jednotlivých článcích seriálu Kaple. Několik interpretů na trojici otázek příjemně zareagovalo a výsledek je předmětem onoho čtení. Na závěr této kapitoly ještě doplňuji drobný rozbor nahrávek, které zase kopírují čtení v článcích, ve kterých o daných deskách byla řeč. Tento krok byl zvolen kvůli komplexnosti a drobnému přiblížení hudebních světů, který zúčastněné osoby v black metalu tvoří.

 

Protože jsem si vše dělal zcela ignorantsky a sobecky po svém a sám, neminul mě trest. Ten se ukryl do několika šotků, které jsem však svým způsobem odladil. Příklad: v tisku jsem blbě propočetl strany a na konci zinu mi vznikly čtyři bílé stránky. Svérázně jsem je doplnil samolepkami, které na sobě nesou doplňkový obsah, který mi v celém kontextu Kaple dává smysl. Věřím, že čtenář bude shovívavý.

 

Překvapení aneb příloha, o které se nemluví, bude součástí každého výtisku i tentokrát. Nechte se překvapit.

 

Takže si to zkusme shrnout: Kaple 2 obsahuje 184 barevně potištěných stran, 12 kapitol o konkrétních zaniklých či používaných kaplích/kostelích a podobných místech, která jsem osobně navštívil a nafotil. Fotografie jsou primárním obsahem a jsou doplněny historickými obrázky konkrétních míst. Třináctá kapitola je anketa o black metalu, kde odpovídá několik osob z blackmetalových kapel, které se v určitých dílech seriálu Kaple objevily a povídání o jejich nahrávkách uzavírá a rozšiřuje anketní složku.

 

Objednávat můžete na: bhut@seznam.cz a nezapomeňte uvést úplnou adresu a pro jistotu i tel. kontakt pro přepravce. Cena celé srandy je 200,- (vím, je to asi moc, ale tolik mě reálně stála výroba jednoho výtisku + dostanete překvapení, které jistě potěší). Pokud se ideálně domluvíme na přepravě formou PPL, tak bude spedice zdarma. Částku za jinou formu doručení vyřešíme individuálně.

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 11.1.16 22:19

Já Vám děkuji za vynikající, nadšenou práci a mnoho inspirace a to zejména také proto, že jste vzbudili naději že jsou lidi, co hudbu jenom nervou do uší, ale také o ní přemýšlí a jsou otevřeni experimentům. Mno a nehledě na rok vydání, tak moje desítka pro minulý rok: 1 - Mindless Self Indulgence - How I Learned to Stop Giving a Shit and Love Mindless Self Indulgence; hudební ekvivalent South Parku, nekorektní, neuvěřitelně vtipná taškařice s neskutečným drajvem. Od prvního alba Tight jedou první ligu sexuální nevyzrálosti hozenou do rytmů. 2 - Rotting Christ - Kata Toi Daimona Eaytoy; blacková procházka kulturní galerií se soundtrackovou strukturou, kde každý úder má svůj koncepční význam 3 - Sólstafir - Ótta; s přehledem nejvyzrálejší post-blackmetalová deska se kterou snesou srovnání snad jen současní Alcest. Nikdo neumí bezvýchodnou melancholii tak jako tihle 4 - Florence and The Machine - Lungs; barokní pop s neuvěřitelnou škálou aranží (kolik lidí jen zaměstnají na jednom albu) s majitelkou v současnosti nejodvážnějšího hlasu ve svém žánru 5 - Le Tigre - Le Tigre; k debutovému albu mě zejména váže nebezpečné zalíbení v uvřískaném projevu rrriotky Kathleen Hany 6 - WWW - Atomová včela; v českém prostředí bezkonkurenční tah na bránu, který svou znervozňující dravostí znemožňuje poslouchat desku jen napůl 7 - Grave Pleasurers - Dreamcrash; ve své podstatě celkem konzervativní album, které povyšuje nejen Joy Divisionský zvuk, ale hlavně hyperaktivní výbuchy kreativity na kytarovém a bicím poli 8 - Mgla - With Hearts Towards None; už dlouho jsem neslyšel tak surový a současný black, který se namísto přepjaté zlé image orientuje na materializaci blackmetalový melancholie 9 - Gnaw Their Tongues - Eschatological Scatology; holka řiká, že to obdivuje, ale není schopná to poslouchat. Absolutní koncentrace zla a fuck off všemu. Neuvěřitelný výlet do světa tvůrčí svobody. 10 - na závěr dva parádní soundtracky: Fury od Stevena Price a Mad Max od Junkie XL. Oba vykročili se svou prací jinam než je obvyklé a maximálně uspěli.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky