Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nádherná zelená

Nádherná zelená

Jirka D.11.7.2011
Film Nádherná zelená (La Belle Verte) je jeden z nejkrásnějších filmů, který jsem za poslední dlouhé období viděl. Nevím, jestli je to tím, že jsem už před několika lety televizi téměř vyřadil ze svého života, nebo je to jeho hlubokou myšlenkou, která mě tolik oslovila. Bude to asi v ní.

Krásnou zelenou natočila francouzská režisérka Coline Serreau už v roce 1996 (sama se rovněž ujala hlavní ženské role), ale díky jeho pravdivosti a kritickému postoji k dnešní civilizaci se s tímto snímkem setkáte jen velice zřídka; možná vůbec ne. Takzvaně není k mání.

 

Příběh filmu je ve své podstatě prostý. Na planetě mimo Zemi žije komunita budoucích lidí, která se rozhodne vyslat právě na Zemi dobrovolníka, aby se přesvědčil, jak jsou na tom pozemšťané s evolucí. Překvapivě se nikomu nechce, o nás nemá nikdo valného mínění a od poslední expedice, která proběhla zhruba před dvěma stovkami let, se názor na lidstvo nezměnil. Krásně tento stav komentuje jeden z komunity: „Když jsme odcházeli, byl právě začátek průmyslové éry. Byla to soutěživost, gramotnost, masová výroba nepotřebných věcí, války, atomové technologie, ničení přírody, nemoci bez léků, prehistorické období!“ Nakonec se najde dobrovolnice, Mila, která se tohoto úkolu zhostí a na Zemi odletí.

 

Asi by nebylo správné popisovat, co všechno tato sympatická žena na své cestě po Paříži prožije, přišli byste o radost z překvapení a to by byla škoda. Každopádně její zkušenost pro nás moc pozitivně nevyznívá – zničené ovzduší, voda, která se nedá pít, jídlo, které se nedá jíst. Všude auta, špína, lidé stále platící penězi a s hodnotami, které jsou přinejmenším podivné. Pro tyto případy byla na své planetě Mila obdařena schopností „odpojení“ jakéhokoliv člověka na Zemi, což v reálu znamená odstranění jeho zábran, sociálních bariér, naučených vzorců chování a návrat k přirozenému vystupování a jednání. Tuto svou schopnost poprvé použije na primáře porodnice, typického egoistu dnešní doby, který mluví, aniž by poslouchal druhé, rozkazuje, aniž by sám byl lepší - a ten se stává jejím průvodcem. Příběh se potom mírně komplikuje, když se na Zemi dopraví i její dva synové. Jejich „let“ ovšem nekončí v Paříži, ale kdesi v savaně, kde se tito mládenci setkávají s domorodými obyvateli a jsou nadšeni – z jejich způsobu života, otevřenosti srdce i schopností žít.

 

Nebudu prozrazovat, jak celý příběh dopadne, i když předem upozorňuji, že o příběh tu moc nejde; sdělení filmu je v jiné rovině. Na téměř prostém dobrodružství je dosti nelichotivě vylíčená soudobá civilizace, její hodnoty, mravní potenciál lidí i zcela absurdní drobnosti, o kterých nás ani nenapadne přemýšlet. Zvláštní je, že to celé nevyznívá příliš jako kritika, ale spíš se tu vytváří odrazový můstek pro další vývoj, posun ve vnímání nás všech. Film se spíš snaží dávat ty správné otázky, na které jsme se dávno zapomněli ptát, natož abychom se snažili najít odpovědi. Ukazuje zcela absurdní pohled dnešní společnosti na dění kolem sebe, odkrývá nesmyslné normy „správného“ chování a jednání a následně je boří oním zmíněným „odpojením“. Snad nejkrásněji je tato situace ukázána na koncertu filharmoniků, kteří ve své upřímnosti začnou hrát rock’n’roll a na fotbalovém zápase, kde namísto soutěživosti zavládne soulad mezi oběma týmy a ty se dají do společného tance (přese všechno do teď napsané je celý film komedie, taková, jakou umí snad jen Francouzi). Sport coby jeden z nejpilnějších aspirantů na největší pokrytectví dnešní doby, je tu ukázán hodně upřímně.

 

Nádherná zelená je film, na který se občas podívám. Dává mi sílu a odhodlání jít dál, když mi to mé už nestačí; iluzi o krásné planetě, na kterou se snad jednou dostaneme ... „Všichni žijeme na březích jezer. Vždycky je tam teplo, každý večer na hodinku zaprší. Nemáme domy, spíme v takových hnízdech z trávy. Když se vzbudíme, jdeme si zaplavat do jezera. A potom jíme. Umýváme se. A potom hrajme hry, abychom byli silnější.“ ... protože tady na Zemi je to zoufalost. Je asi potřeba začít dělat hromadu věcí jinak, začít o nich přemýšlet z úplně jiné perspektivy, dokud je čas. Najít ty správné otázky je první krok, najít ty správné odpovědi už nebude tak těžké. Nádherná zelená vám v tomhle určitě pomůže...

 

 

Poznámka:

 

Film Nádherná zelená není nikde distribuován a i když v Evropě cenzura oficiálně neexistuje, jeho promítání či prodej „není doporučeno“. Proto se autoři rozhodli film šířit volně po síti a jeho stažení tudíž neporušuje autorská práva. Jedna z možných cest je na této adrese. Případně se mi ozvěte.

 

http://nadhernazelena.szm.com/

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky