Článek: Nedělní poslech 112

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 112

Victimer1.9.2019

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Délirant a jeho debutové album.

V týdnu tu byl vyčerpávající report z Brutal Assaultu, včera šílená kněžka Onielar a její družina, a ani v neděli z toho kurzu neuhneme. Naopak. Dáme prostor řádně zhoubnému a mystickému black metalu. Ostatně, je nás v redakci pár zlých a věčně rozlobených mladých mužů, kteří nemají nic lepšího na práci, než se po kolena brodit v okultismu a uctívat různé varianty jeho zhudebnění. Já si dnes vzal na paškál španělský one man projekt Délirant, který na konci loňského roku debutoval u labelu Mystískaos a kterému se nedostalo příliš pozornosti. Napravme to tedy.

Mystískaos. Tahle podzemní firmička je mi vůbec sympatická. Málo nahrávek, vysoká kvalita, hrubé zacházení a maximální neuctivost k posluchači. Vemte si parádní hypno black Andavald, nebo surové zaoceánské černokněze Skáphe. Těm navíc v těchto dnech vyšla velice zajímavá kooperace s Wormlust, což je další kapela z této stáje. A ani ona nepatří mezi ty, kterým bych svěřil dítě, či jiného blízkého příbuzného. Ta hudba by jej jednoduše zabila. Okruh kapel Mystískaos je úzký, přátelská výpomoc evidentně aktivována a člověk se může spolehnout, že jej čeká pořádná porce obskurního bordelu skvělé technické úrovně.

Ani dnes jsme nešlápli vedle. Snaha zjistit něco málo informací o jediném členu Délirant zůstává jen snahou a stačit nám musí jeho podíl v dalším nevábném spolku Negativa. Ale sere pes, na to teď nehleďme. Nemocný jazyk Délirant artikuluje poměrně jasně. Je sprostý a zvrácený, je dostatečně zhoubný i mrzký, vychází odkudsi z hlubin a dle současných potřeb kloubí atmosféričnost s disharmonií, která však zároveň není z nejsložitějších a dá se docela dobře vstřebat (vyvolení vědí). Dá se říci, že projekt není na štíru ani s jednou z položek.

Vykládá na stůl karty zbrocené krví a magickým zotročením v cyklicky protáčeném nekonečnu filosofie dnešního black metalu, kterou vzorně následuje. Tak to zatím berme. Přitom ve své tvorbě soustřeďuje něco, k čemu se dá velmi snadno vracet a co vhání do mysli chaos a tolik lákavý skon všeho živého. Je v tom kus odcizení, samozřejmě. A je v tom všudypřítomná chrámově podivínská mrvolnost. A jde o to správné namíchání správně odpuzujících ingrediencí.

Debut Délirant jen potvrzuje má slova výše. Mystískaos zkrátka ví kam šáhnout pro dobrou kapelu v rámci svých potřeb. Je to poslání. A já prosím všechny kapely v těchto nekalostech namočené, aby neustávaly v těchto styl povznášejích praktikách. Délirant pak přeji další kvalitní nahrávku, která by ambice té stále současné ještě o něco více rozdmýchala. Konec nedělního hlášení.

Kapela: Délirant
Album: Délirant
Styl: black metal
Vydáno: 12/2018
Země: Španělsko
Vydavatel: Mystískaos
Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:
D.B – vokál, všechny nástroje

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!