Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 114

Nedělní poslech 114

Jirka D.29.9.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Meeting with Hans a jeho album Genius Loci.

Už z úvodních slov je jasné, že v případě Meeting with Hans se nebudeme bavit o kapele, ale o projektu, což ve většině případů bývá jedno-mužná záležitost a přesně tak je tomu i tentokrát. Tedy jeden obývák, jedna kytara, jedny efekty, jedna hlava a spoustu možností, jak to celé může nakonec dopadnout. No vlastně zas tolik jich zase není.

 

Během cesty za Meeting with Hans neopustíme hranice Česka a zamíříme konkrétně do Plzně, kde se první myšlenky na samostatný projekt začaly dávat dohromady někdy v roce 2013. V tu dobu už měl Tomáš Svoboda, který je právě ten, co to má celé na svědomí, fungující značku Nimbrethil, ale protože ne vše zapadalo do nastavených mantinelů, bylo třeba popřemýšlet jak dál. Smyslem tohoto rozdvojení bylo získání prostoru pro skladby nesvázané vnější formou ani širším vnitřním konceptem. Zvolna vznikající hudba později přerostla v debutní sbírku skladeb Clumsy Movements. Zhruba tak popsáno a zdůvodněno slovy autora. A tak zatímco v roce 2013 vzniká druhá linie Tomášovy tvorby, té první vychází poslední deska Res Adversae a o čtyři roky později to celé definitivně končí. Zavzpomínat můžete jak prostřednictvím rozhovoru, který jsme tehdy s Tomášem spáchali, tak prostřednictvím recenze zmíněné poslední desky.

 

Meeting with Hans

 

Vyznat se v chronologii a obsahu nahrávek Meeting with Hans je pro mě trochu oříšek, ale každopádně o té dnešní jsem dohledal, že je v celkovém pořadí třetí řadovkou. Nabízí instrumentální rockovou muziku, která mi nejvíc připomíná muziku Loudkickera, což je hromada kytar, počítačem řízené bicí, elektronika na pomezí klávesy-samply-efekty, když je to potřeba, hodně atmosféry a pasáže proměnné jak dubnové počasí. Samozřejmě beze zpěvu. V případě Meeting with Hans taky velká příchuť malé produkce, nebo technických možností, chcete-li. Z nahrávky jasně poznáte, že vznikla „na koleně“, ale při znalostech kontextu vám to nemusí působit větší problémy.

 

Desku Genius Loci můžete nejsnáze přijmout jako přiměřenou kytarovou kulisu, což je role, kterou album bez problému splní a troufnul bych si odhadovat, že i za tímto účelem vzniklo (pokud pomineme vyventilování autorského tvůrčího přetlaku). Podrobnější rozbor odhalí limity, které vyplývají z obývákových možností a které lze snadno slyšet, když je budete chtít hledat (především komplet slabá rytmická sekce), ale taky neslyšet, když to chtít nebudete. Záleží na vás. Osobně to s deskou mám zhruba tak, jak se to celé jmenuje - Meeting with Hans, tedy „setkání se“. Pro mě bez závazků, sem tam, kdy není třeba si slibovat lásku na celý život. Což je pro mě za všech okolností docela osvobozující představa. Vždycky a všude.

 

 


 

Kapela: Meeting with Hans

Album: Genius Loci

Styl: instrumental post-rock

Vydáno: 07/2019

Země: Česko

Vydavatel: vlastní vydání / digitální release

Odkazy: bandcamp / bandzone

 

sestava:

Tomáš Svoboda - vše



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 15:03

Vinylový mastering se dělal jinak, než dříve, na starosti to měl Ondřej Slezák z Rudolfina (na doporučení Kovandy z Propasti). Já si ty všechny technické atributy nepamatuji, jen si například vybavím, že basy do 150Hz se dávaly do mona a několik dalších věcí, které jsme dřívě neznali. Jo, TT z Abigor taky šířil zvěsti, že nám texty na obal překládal google translator, přestože i zmíněný google najde, že je to práce Ankita Sinhy a několik dalších lží. Já TT nedokážu brát vážně, směšnějšího edgelorda, který vždy a všude ví, co by udělal Dead s Euronymousem aby pohledal :D. Ale moje polemika s ním nebyla o tom, jestli je u starších desek mastering dobrý nebo špatný, odborný či amatérský. Řeč byla o tom, jestli ho při dolisech budeme měnit a nebo ne. My považujeme každou nahrávku za dokument doby, ve které vznikla. Ano, dnes bychom mohli udělat jinak mastering. Pak bychom to mohli i lépe smíchat. A možná bychom to mohli znovu a lépe nahrát. My si ale stojíme za tím, že tenkrát jsme to nejlépe uměli takhle a tak to chceme i nechat. Nevylučuji, že na tohle téma někdy názor změníme, ale zatím o tom opravdu neuvažujeme.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky