Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 114

Nedělní poslech 114

Jirka D.29.9.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Meeting with Hans a jeho album Genius Loci.

Už z úvodních slov je jasné, že v případě Meeting with Hans se nebudeme bavit o kapele, ale o projektu, což ve většině případů bývá jedno-mužná záležitost a přesně tak je tomu i tentokrát. Tedy jeden obývák, jedna kytara, jedny efekty, jedna hlava a spoustu možností, jak to celé může nakonec dopadnout. No vlastně zas tolik jich zase není.

 

Během cesty za Meeting with Hans neopustíme hranice Česka a zamíříme konkrétně do Plzně, kde se první myšlenky na samostatný projekt začaly dávat dohromady někdy v roce 2013. V tu dobu už měl Tomáš Svoboda, který je právě ten, co to má celé na svědomí, fungující značku Nimbrethil, ale protože ne vše zapadalo do nastavených mantinelů, bylo třeba popřemýšlet jak dál. Smyslem tohoto rozdvojení bylo získání prostoru pro skladby nesvázané vnější formou ani širším vnitřním konceptem. Zvolna vznikající hudba později přerostla v debutní sbírku skladeb Clumsy Movements. Zhruba tak popsáno a zdůvodněno slovy autora. A tak zatímco v roce 2013 vzniká druhá linie Tomášovy tvorby, té první vychází poslední deska Res Adversae a o čtyři roky později to celé definitivně končí. Zavzpomínat můžete jak prostřednictvím rozhovoru, který jsme tehdy s Tomášem spáchali, tak prostřednictvím recenze zmíněné poslední desky.

 

Meeting with Hans

 

Vyznat se v chronologii a obsahu nahrávek Meeting with Hans je pro mě trochu oříšek, ale každopádně o té dnešní jsem dohledal, že je v celkovém pořadí třetí řadovkou. Nabízí instrumentální rockovou muziku, která mi nejvíc připomíná muziku Loudkickera, což je hromada kytar, počítačem řízené bicí, elektronika na pomezí klávesy-samply-efekty, když je to potřeba, hodně atmosféry a pasáže proměnné jak dubnové počasí. Samozřejmě beze zpěvu. V případě Meeting with Hans taky velká příchuť malé produkce, nebo technických možností, chcete-li. Z nahrávky jasně poznáte, že vznikla „na koleně“, ale při znalostech kontextu vám to nemusí působit větší problémy.

 

Desku Genius Loci můžete nejsnáze přijmout jako přiměřenou kytarovou kulisu, což je role, kterou album bez problému splní a troufnul bych si odhadovat, že i za tímto účelem vzniklo (pokud pomineme vyventilování autorského tvůrčího přetlaku). Podrobnější rozbor odhalí limity, které vyplývají z obývákových možností a které lze snadno slyšet, když je budete chtít hledat (především komplet slabá rytmická sekce), ale taky neslyšet, když to chtít nebudete. Záleží na vás. Osobně to s deskou mám zhruba tak, jak se to celé jmenuje - Meeting with Hans, tedy „setkání se“. Pro mě bez závazků, sem tam, kdy není třeba si slibovat lásku na celý život. Což je pro mě za všech okolností docela osvobozující představa. Vždycky a všude.

 

 


 

Kapela: Meeting with Hans

Album: Genius Loci

Styl: instrumental post-rock

Vydáno: 07/2019

Země: Česko

Vydavatel: vlastní vydání / digitální release

Odkazy: bandcamp / bandzone

 

sestava:

Tomáš Svoboda - vše



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 2.3.20 9:20

Myslím, že si nerozumíme v jedné věci. My na tom nelpíme - my se tím prostě už nezabýváme, deska vyšla tak, jak vyšla. Když na něčem lpím, znamená to pro mne vyvíjet aktivitu s cílem něco neměnit - resp. já takhle tomu termínu rozumím. V tomto jsme naopak pasívní, což bych lpěním nenazval. TT se vyjádříl ve smyslu, že máme povinnost mastering změnit. Já mu jeho názor neberu, ale nesdílím ho. Já nesleduji ani Abigor, ani TT a ani jeho kredibilitu ohledně zvukových příprav, do diskuse jsem se dostal kvůli něčemu úplně jinému a ten bulvár jsem tam rozhodně neodstartoval já, ale tým jeho nohsledů, kteří na jeho timeline lakují hejty proti nám (Dead s Euronymousem by si to totiž představovali jinak :D ) a na straně druhé mně ti samí lidé píšou do zpráv, jak jsme úžasní, naše hudba je hluboká a nabízejí nám koncerty, proto je mi ta celá komunita k smíchu. Proto musím popravdě odpovědět, že jsme se rozhodně nepoučili z jeho komentáře, ale z článků, které napsal Jirka zde. Informace v nich obsažené jsem se rozhodl využít u aktuální desky, nikoliv však k vrtání se v nahrávkách už vyšlých. A rovnou mohu zde s vysokou mírou jistoty prohlásit, že stejně tak nebudeme měnit mix a mastering aktuálního dvojalba, protože ho někdo třeba shedává moc čistým atd. Jedinou vyjímkou by byla pravděpodobně nějaká hrubá vada lisu, nebo podobná anomálie, ale jinak necháme naše nahrávky beze změn, jako dobovou stopu naší hudební historie. Se všemi klady i nedostatky. Každopádně musím označit za solidní egobooster, koik pozornosti se nám odstává i od lidí, kteří nejsou našimi fanoušky, to je rozhodně milé :D. P.S.: Třeba nový Devourment je z hlediska zvuku a masteringu megaprasečina a jak nejsem zrovna slamová cílovka, v tomhle žánru jsem lepší ( = více stylu padnoucí) produkci neslyšel, nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu, pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky