Článek: Nedělní poslech 22

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 22

Victimer25.12.2016

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Wolcensmen a jeho album "Songs from the Fyrgen".

Právě probíhající vánoční svátky přímo nahrávají tomu podívat se po něčem klidnějším, po něčem, co nám pomůže definitivně zapomenout na ještě nevychladlé horké hlavy a předvánoční shon. Naším ozvenářským tipem pro tyhle odpočinkové chvíle může být folkový projekt Wolcensmen a jeho prvotina Songs from the Fyrgen. Je to zrovna on, kdo nám ve vší hrdosti povypráví pár starých příběhů a provede nás zemí, jejíž zapomenuté hranice pamatuje už jen pár dobrých duší roztroušených po samotách venkova.

Za projektem stojí muž jménem Dan Capp, který jinak nově funguje v sestavě heathen blackových mudrců Winterfylleth a jako příznivec starých časů se možná cítil málo vytížen a udělal si radost právě s Wolcensmen. Spolu s pár hosty připravil povedené folkové album, které udrží pozornost a nepadá do spleti nudy a křečovité snahy o pohanskou hymničnost. Toho jsme naštěstí ušetřeni.

Pro přiblížení vzpomeňme na staré dobré Ulver a jejich folkové album Kveldssanger, a ladem nenechme ležet ani přírodní mystiky Nest. Je pravdou, že k oběma zmiňovaným zní Wolcensmen víc hrdinsky a bojovně, ale těsné sepjetí s přírodou a ambientním zasněním je zřetelné a neustále ťuká na vrátka statku. Songs from the Fyrgen je klidné, písničkové album na večer, kdy se v mysli rozhostí potřeba si zavzpomínat. Díky přítomným hostům zní nahrávka plně a soustředěně, nejsme jen sami s kytarou u ohýnku. Jsou tu s námi všichni, celá ves. Jsme jednotní a hrdí.

Skladby postupně vznikaly v letech 2010 - 2015 a díky množství doprovodných nástrojů se nahrávaly na různých místech. A jsou skutečně bohaté. Po kompoziční stránce nevidím žádný zádrhel, stejně tak jako ve využití kláves coby elektronického podkresu. Ten je veden citlivě a v relaxačních náladách, takže ve výsledku povahu alba zjemňuje a přepíná na polohu "sny". Samotného mě překvapilo, jak se během poslechů Songs from the Fyrgen hezky rozrostlo. Ono je docela kumšt najít v tomto ranku opravdu dobré album, které jde víc do hloubky a nespokojí se s nutným málem. A je vážně potěšení si říct, že Songs from the Fyrgen takovým albem je. Tak směle do něj!

Kapela: Wolcensmen

Album: Songs From The Fyrgen
Styl: epic folk / ambient
Vydáno: 11/2016
Země: Spojené království
Vydavatel: Deivlforst Records
Odkazy: bandcamp // facebook

Sestava kapely:
Dan Capp - zpěv, kytara, programování, perkuse

+ hosté:
Mark Capp - perkuse, bodhran
Jake Rogers - flétna
Dries Gaerdelen - piano
Raphael Weinroth-Browne - cello
Grimrik - klávesy

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 28.2.20 10:43

Jirko, spíš se nabízelo, že tuhle skutečnost ohledně DR nikdo nezmíní s dostatečným důrazem, i když si to víc než zmínku zaslouží. Hned na začátku jsem napsal, že to beru zkratkovitě a DR není úplně vypovídající hodnota, nicméně pro tohle téma se jeví jako jeden z dostačujících ukazatelů. I jsem předpokládal, že se dostaneme k tomu, že DR6 a DR6 není to samý. To už vysvětlil vlastně Tomáš. Zvukově zprasená nahrávka (je mnoho způsobů, jak toho docílit) s DR9 může znít hůř než dobrá s DR5, ale to už je trochu jiná debata. Zůstaňme tedy u diskuze o nahrávkách, který jsou kvalitně nahraný, zmixovaný. Třeba Ulcerate, druhý Dead Congregation jsou DR5 a zní to dobře. O to víc ale vlastně zamrzí, když právě u takových nahrávek dojde při masteringu ke zbytečnému stlačení audia (omlouvám se za prohození oříznutí s kompresí v předešlém příspěvku), aby to stále "hrnulo". Cením si kapel jako Horrendous, který se na Idol nebáli a šli na poměrně vysoký DR a za mě to album nejen hraje ale i dýchá. Sunless ke zvuku taky svýho času nepřistoupili špatně jestli se pamatuji. I ti MA, na který jsem odkazoval jsou odvážný počin. Obecně je tedy DR6 prostě stále spíš špatně. V rámci metalu se ale už u kvalitní nahrávky dostáváme k něčemu, co lze poslouchat bez následků na repeat. Čistě subjektivně ten posun u nových CoF kvituji. Mír na poli loudness war bych určitě nevyhlašoval, přinejmenším v rámci další motivace pro další nahrávky, protože se zdá, že tu vůle i prostředky jsou. Tomáši, jak jste dělali ten vinyl? Nějaký speciální master? Zdrojový soubory byly v jakém formátu? Tenkrát ti umyl zadek TT z Abigor ohledně tohohle tématu, tak jsem zvědavej, jestli jste se nějak poučili i v tomhle případě. ;-)