Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 39

Nedělní poslech 39

Sarapis14.5.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Coldfells a její stejnojmenný debut.

Vousy, zpoza nichž vykukují lidské tváře, to jsou Coldfells. Tři kamarádi z Ohia, uzavření do sebe a milující krajinky v zimním hávu, vytáhli z pytlíku svých rozmanitých hudebních choutek ztěžklou náladu a zadoomanost a skrze eponymní debut přicházejí se solidním návrhem, jak si nechat trochu zpomalit tep.

 

Historie souboru Coldfells není příliš známá a pravděpodobně ani není dlouhá, nicméně v jeho řadách působí muzikanti, kteří se americkým undergroundem potloukají už pěkných pár let a napříč extrémními styly. “Vševědoucí” bible Metal Archives odhaluje nitky vedoucí k různým DM, BM, sludge a neofolkovým kapelám/projektům, v nichž se ten či onen pán z Coldfells dříve realizoval, až je z toho docela slušný seznam a dilema, jestli to náhodou není důsledek tvůrčí nerozhodnosti nebo naopak vyústění šíře talentu všech zúčastněných. Kvalitu předchozích či souběžných aktivit jsem ale nijak nezkoumal, takže poreferovat bude muset někdo jiný.

 

 

Coldfells se rozhodli sebevyjádřit na téma doom metal, kterak se hraje po americku ve zkušebnách kapel jako Pallbearer nebo Cormorant. Je v tom kytarová syrovost, sypačkové naťukávání blackmetalových receptur, melodické refrény s čistými zpěvy a klidné vybrnkávání osamělého dřevorubce na lavičce u jezera. Méně komplexní a vznešené než u prvně jmenovaných, ale stále zajímavé a především díky povedeným zpěvovým linkám i chytlavé.

 

"Coldfells" je nahrávkou, která představuje spíše příslib věcí příštích, než aby byla trefou do černého hned z první rány. Produkce je spíše průměrná a některým skladbám by neuškodilo ukrojit pár plátku ze stopáže. Ale i tak není určitě od věci toto album nezávazně a nedělně prubnout.




Kapela: Coldfells

Album: Coldfells

Styl: doom metal

Vydáno: 03/2017

Země: Spojené státy americké

Vydavatel: vlastní náklad

Odkazy: bandcamp // facebook

 

Sestava kapely:

Andrew D'Cagna - baskytara, bicí, zpěv

Jonny Doyle - kytary

Aaron Carey - zpěv, kytary



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Bhut / 2.4.19 9:00

Tak jsem to včera projel a... Překvapila mě porce death metalu u Jirky, kde mě hodně potěšili Entombed. Apollyon Son zní fakt divně, ale tuhle sondu musím zkusit. Malignant Eternal taky tak. Aoratos je pecka jako kráva, včera jsem tu desku musel znova celou projet. Černý kov si hodlám koupit. Alastis neznám a prozkouším je. Obal The Sins Of Thy Beloved je čajíček :) Z tohoto období mě vždycky dostalo Vempire od skřivánků Cradle Of Filth, jinak Impia Symphonia od Besatt vládne :D Zed Yago zní dobře, hodně mi to připomnělo Warlock. Rammstein mě vždycky bavili a Manson taky, tam vládne možná nostalgie a nejedna vzpomínka, ale mám je rád. Swans jsem nepochopil, možná bych potřeboval návod. Tam to mám moc těžké. System of a Down a Linkin Park je soundtrack k pubertě. Zmíněná alba znám absolutně z paměti, pozpátku i vzhůru nohama. Zrovna Toxicity jsem toho času nahrával své blonďaté lásce hned za Fallen od Evanescence, aby měla lepší rozhled :D No a Kauan jsou skvělý, hlavně díky tématu, o kterém jsem hodně bádal.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky