Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 77

Nedělní poslech 77

Victimer6.5.2018
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme one man projekt Etheraldine a jeho debutové album "Euphony Of Heralds".

Říká se, že tichá voda břehy mele. Bude to platit i v případě íránského projektu Etheraldine, i když jeho voda pochází z mokřadů, kde nehnutě stojí a počítá tlející listí, které si bere sebou pod hladinu. Do Íránu se pro blackmetalové soubory příliš často nechodí, ale tentokrát uděláme výjimku. Mám zato, že to bude ku prospěchu věci.


Nebo minimálně ku prospěchu těch, kteří si libují v atmosférickém black metalu, který nelpí na primitivním tepu stylu, ani na ukrutné rychlosti. Jeho poselství je v táhlých, hypnoticky působících hymnách, při kterých si člověk najde čas na oddych a trochu popožene zálibu introvertního snílka. Ocitne se v prostředí tajemných bažin a listnatých lesů, kde stíny stromů padají na hladinu a odkud není vidět do civilizace, pouze na oblohu, ať už ve dne nebo v noci.


Hlavně klídek a žádný spěch. Euphony Of Heralds je deska o čtyřech dlouhých chodech, ve kterých není třeba zpěvu, ale jen se nechat nést na vlně instrumentální a silně náladové hry na posmutnělost. Nenazval bych to přímo depresí a s tím souvisejícím řazením k suicidal projektům podobného ražení. To si myslím, že by bylo vedle.

 

www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/etheraldine%20.jpg


Jako zásadní vidím práci s klávesami. Ty jsou využívány hojně a nepůsobí přitom jako umělá symfonie plná přešlapů a z toho vznikajících úšklebků a nízkých hodnocení. Klávesy Etheraldine jsou jednoduché a magické. Jsou sladěné s atmosférou alba, dokonce bych řekl, že ji určují, ale v žádném případě nad ni nevyčnívají, aby nevznikl dojem, že jsme v prostředí ambientní hudby. I ta zde má své místo, ale mluvme o Etheraldine nadále jako o metalovém projektu, bude to rozumější.


Za vším hledejme muže jménem Harpag Karnik, který je vedle Etheraldine aktivní v dalších dvou tělesech - v pohřebně doom metalových Urnscent a potom v Erancnoir, kde je opět sám svým pánem a dá se říci, že jde o nespoutanější a divočejší podobu Etheraldine. Jak ve využití klapek, tak v celkovém uchopení, které je majestátnější a ostřejší.


Black metal Etheraldine je blízko zvukových spojení s předponou post a tancem v dešti v rytmu shoegaze, tady se prostě na sílu nejede. Nechme hudbu alba Euphony Of Heralds plynout, občas nahlédněme, co se v mokřadech děje a zda jejich vlhká půda příliš rychle nevysychá. Rád bych totiž o Etheraldine ještě v budoucnu slyšel a myslím, že nebudu sám.

 

 


Kapela: Etheraldine
Album: Euphony Of Heralds
Styl: atmospheric black / post black
Vydáno: 4/2018
Země: Írán
Vydavatel: vlastní náklad
Odkazy: bandcamp // facebook


Sestava:
Harpag Karnik - všechny nástroje



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky