Článek: Nedělní poslech 81

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 81

Jirka D.29.7.2018

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Baptists a její album "Beacon of Faith".

Kapela Baptists pochází z kanadského Vancouveru a patří k interpretům, kteří příliš nehledí na hranice mezi metalovým zvukem, hardcore punkovým nasazením a crustovým kostitřasem. Všechno nebo nic, chtělo by se napsat, což může a nemusí být pravda. Pokud totiž Baptists něco určitě nechtějí, tak vyhovět všem. Jejich muzika není od toho, aby se líbila. Jejich muzika má totiž každého pořádně profackovat.

Baptists band

Beacon of Faith je v pořadí třetí nahrávkou (debut Bushcraft vyšel v roce 2013, druhá deska Bloodmines o rok později) a její vydání na podzemně věhlasných Southern Lord snad netřeba dál komentovat. Ostatně zatím všechno, co kapela vydala, vyšlo tam. Záruka kvality? To je otázka, ale minimálně slušná pozvánka k poslechu by jako jedna z odpovědí být určitě mohla.

Co Baptists nabízí? Především dost nekompromisní a do značné míry hardcorem zatíženou jízdu. Disonanci, neklid, nervní kytarové vyhrávky, bicí mašinerii a nepříčetného vokalistu. A taky určitě kapelu víc na živo než pro poklidný domácí poslech. Ale ani ten se nijak zásadně nevylučuje, protože těch třináct skladeb akorátně dlouhé desky Beacon of Faith lze v pohodě sjet bez větší újmy na zdraví a vybavení bytu.

Asi nijak zvlášť nepřekvapí informace, že tuhle desku nahrál Kurt Balou (Converge) a masteringem pošramotil Brad Boatright. Proč ne, výsledek je ostrý jako břitva, ale nikdo vás nenutí holit se třikrát za den. Závěrem snad jen zmíním skladbu Eulogy Tmplate, která se vymyká dvou až tříminutovým vypalovačkám a se svými šesti a půl minutami a pomalým tempem představuje takovou zajímavost na jinak dost energickém tripu napříč deskou. Dál není o čem dumat.

Kapela: Baptists

Album: Beacon of Faith

Styl: metallic hardcore / crust

Vydáno: 5/2018

Země: Kanada

Vydavatel: Southern Lord

Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:

Andrew Drury - vokály

Danny Marshall - kytara

Shawn Hawryluk - baskytara

Nick Yacyshyn - bicí

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Bhut / 2.4.19 9:00

Tak jsem to včera projel a... Překvapila mě porce death metalu u Jirky, kde mě hodně potěšili Entombed. Apollyon Son zní fakt divně, ale tuhle sondu musím zkusit. Malignant Eternal taky tak. Aoratos je pecka jako kráva, včera jsem tu desku musel znova celou projet. Černý kov si hodlám koupit. Alastis neznám a prozkouším je. Obal The Sins Of Thy Beloved je čajíček :) Z tohoto období mě vždycky dostalo Vempire od skřivánků Cradle Of Filth, jinak Impia Symphonia od Besatt vládne :D Zed Yago zní dobře, hodně mi to připomnělo Warlock. Rammstein mě vždycky bavili a Manson taky, tam vládne možná nostalgie a nejedna vzpomínka, ale mám je rád. Swans jsem nepochopil, možná bych potřeboval návod. Tam to mám moc těžké. System of a Down a Linkin Park je soundtrack k pubertě. Zmíněná alba znám absolutně z paměti, pozpátku i vzhůru nohama. Zrovna Toxicity jsem toho času nahrával své blonďaté lásce hned za Fallen od Evanescence, aby měla lepší rozhled :D No a Kauan jsou skvělý, hlavně díky tématu, o kterém jsem hodně bádal.