|
|
||||||||||

Piano, baskytara, elektronika, ženský zpěv a pár hostů. Zhruba tolik stojí za zvukem francouzského projektu Human Song, který spatřil světlo světa v roce 2012 a od té doby sem tam něco vydá. Něco netradičního, celkem osobitého, tíž uchopitelného a posluchačsky náročnějšího, což svým způsobem vyplývá už z výčtu nástrojů uvedeného na začátku. Pod těmi hosty si pak představte především bubeníky.

Blue Spaces je nahrávka plná prostoru a po úvodní klavírním preludiu vás o tom přesvědčí hned následná skladba No Fairy. Se jménem Human Song je možná proto často skloňováno žánrové zařazení do post-rocku, případně alternativního post-rocku, což je spíš důsledek aktuální módy toho pojmu, než skutečného stavu věcí. Human Song totiž nejsou rock v klasickém významu toho slova, nemají v aranžích kytaru, baskytara s bicíma rock nedělá a piano je ... piano. Podobným úvahám zavdaly možná příčinu dynamičtější (ale mezi námi i lehce naivní) skladby typu West, ale právě tenhle poloha není na albu stěžejní a hlavní slovo má spíš elektronika a její netradiční uchopení (Four Doors, Hunter’s Procession,...).
V průběhu hracího času se album navíc docela proměňuje, například v hlasovém projevu Jane Lake, která od zpěvnější polohy občas přechází k takové potemnělé recitaci ve stylu Jarboe. Možná právě fanoušci její tvorby by u Human Song mohli ztratit trochu času, protože jistá podobnost v zatěžkané osudovosti by mohla vzbudit jejich zájem (The Amazon, Blue Spaces a další). Opět se zde nabízí otázka, proč vydavatel doporučuje tuto nahrávku fanouškům PJ Harvey a Björk, když duo Lake a Corner jednoznačně cílí jinam, na minoritní skupinu fanoušků netradiční elektro-alternativy.
Na obranu objektivity je nutno říct, že Blue Spaces je sice deskou zajímavé hudby a přístupů, ale stejně tak deskou, z níž něco skutečně velkého cítit nelze. Je to dáno hlavně tím, že množství triků je do značné míry omezené, často se opakují a album tak s přibývajícím časem v podstatě recykluje samo sebe. Po pravdě si umím představit docela silný zážitek při dostatečně vizuálně podpořeném živém hraní, který studiová nahrávka nabídnout prostě neumí. I tak jsem s ní ale strávil překvapivě dost času.
Kapela: Human Song
Album: Blue Spaces
Styl: alternativa
Vydáno: 4/2018
Země: Francie
Vydavatel: vlastní vydání
Sestava:
Jane Lake - hlas, piano, elektronika
Mathew Corner - baskytara, elektronika
hosté:
Victor Gachet - bicí
Matthieu Barthélemy - bicí
Théo Seemann - bicí
Thibault Vancon - kytara
Canel - hlas
Nahrávka byla redakci poskytnuta agenturou 312Music.

Nedělní poslech 142

Nedělní poslech 141

Nedělní poslech 139

Tuzemská kolekce 3

Dynamika

Ozvěny brněnských klubů 5 - Fléda

Redaktorské ozvěny - leden 2023

Redaktorské ozvěny - říjen 2022

Redaktorské ozvěny - květen 2017

Geezer Butler: Into the Void

Redaktorské ozvěny - duben 2013

Black Metal - evoluce kultu
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.