Článek: Nedělní poslech 92

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 92

Jirka D.25.11.2018

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Phal:Angst a jejich album "Phase IV".

Namísto úvodního představovaní začnu úplně odzadu, a to od posledních dvou skladeb na desce Phase IV. Jedná se o Despair II a The Books, přičemž první z nich je remix od Willa Brookse známějšího spíš jako MC Dälek a druhá z nich je remix od Justina Broadricka, kterého kdo nezná, odejde klečet do kouta. Odtud vede nit logiky k jasným inspiracím, vlivům, podobnému zvuku nebo žánru nebo co chcete. Ano, Dälek nebo v případě Broadricka spíš Jesu než Godflesh jsou jednoznačné kořeny hudby Phal:Angst, ale kořeny dostatečně obrostlé vlastní atmosférou a vlastním pohledem na věc.

Phal:Angst band

Když už jsem zmínil inspirační zdroje, určitě by stálo zato zmínit i Trobbing Gristle anebo prostě obecně industrialovou scénu, k níž má tohle vídeňské kvarteto blízko. Elektroniky je spousta, samplů je taky spousta, k tomu kytara a basa, obojí spíš v menší, ale důležité roli. Odtud možná vanou místy zmíněné post-rockové větry, i když zrovna tohle berte s rezervou.

Hudba na Phase IV je lehárko a pohoda, raní mlha zhoustlá elektronickým oparem a rozhodně nikam nespěchá. Sází na lehkou melancholii a zneklidňuje čistě cíleně, v malých dávkách, ale o to intenzivněji. Místy jako bych zaslechl Horseback (třeba v neremixované verzi Despair II), místy trochu naivity a místy fakt dobré nápady. Důraz je kladen na atmosféru, která nemá daleko ke snění a zklidněnému stavu mysli, kdy každodenní realita odchází chvíli otravovat někam jinam.

Ta chvíle trvá něco přes hodinku a je to čas, ke kterému se v poslední době docela rád vracím. Kapela umí zaujmout, umí si získat posluchačovu pozornost a udržovat v něm zdravé napětí. Navzdory celkem opatrnému spádu desky, kdy down-tempo převládá nad čímkoliv dalším, se pod ospalým povrchem pořád něco děje. Album se zcela vyhýbá jednoduchým schématům a postupům, a raději volí nepřímou, pro někoho možná nevstřícnou cestu. Na druhou stranu je stále co poslouchat a album i po několikátém poslechu baví a překvapuje.

Kapela: Phal:Angst

Album: Phase IV

Styl: industrial / down-tempo / electronika

Vydáno: 9/2018

Země: Rakousko

Vydavatel: Bloodshed666 Records

Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:

Ph - hlas, harp, metallophone, elektronika

Al - kytara

: - baskytara

Angst - elektronika, samply

Nahrávka byla redakci poskytnuta agenturou Creative Eclipse PR.

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 28.2.20 10:43

Jirko, spíš se nabízelo, že tuhle skutečnost ohledně DR nikdo nezmíní s dostatečným důrazem, i když si to víc než zmínku zaslouží. Hned na začátku jsem napsal, že to beru zkratkovitě a DR není úplně vypovídající hodnota, nicméně pro tohle téma se jeví jako jeden z dostačujících ukazatelů. I jsem předpokládal, že se dostaneme k tomu, že DR6 a DR6 není to samý. To už vysvětlil vlastně Tomáš. Zvukově zprasená nahrávka (je mnoho způsobů, jak toho docílit) s DR9 může znít hůř než dobrá s DR5, ale to už je trochu jiná debata. Zůstaňme tedy u diskuze o nahrávkách, který jsou kvalitně nahraný, zmixovaný. Třeba Ulcerate, druhý Dead Congregation jsou DR5 a zní to dobře. O to víc ale vlastně zamrzí, když právě u takových nahrávek dojde při masteringu ke zbytečnému stlačení audia (omlouvám se za prohození oříznutí s kompresí v předešlém příspěvku), aby to stále "hrnulo". Cením si kapel jako Horrendous, který se na Idol nebáli a šli na poměrně vysoký DR a za mě to album nejen hraje ale i dýchá. Sunless ke zvuku taky svýho času nepřistoupili špatně jestli se pamatuji. I ti MA, na který jsem odkazoval jsou odvážný počin. Obecně je tedy DR6 prostě stále spíš špatně. V rámci metalu se ale už u kvalitní nahrávky dostáváme k něčemu, co lze poslouchat bez následků na repeat. Čistě subjektivně ten posun u nových CoF kvituji. Mír na poli loudness war bych určitě nevyhlašoval, přinejmenším v rámci další motivace pro další nahrávky, protože se zdá, že tu vůle i prostředky jsou. Tomáši, jak jste dělali ten vinyl? Nějaký speciální master? Zdrojový soubory byly v jakém formátu? Tenkrát ti umyl zadek TT z Abigor ohledně tohohle tématu, tak jsem zvědavej, jestli jste se nějak poučili i v tomhle případě. ;-)