Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Jirka D.  //

Electric Wizard - Time to Die (2014)  ochutnávka

Pro mě deska měsíce, její zboostrovaná bezútěšnost mi prostě sedí. Vlastně je to moje první větší seznámení s Electric Wizard, protože i když  jsme o sobě věděli, na pivo jsme chodili každý do jiné knajpy. Možná proto to nadšení.

Orange Goblin - Back From The Abyss (2014)  ochutnávka

Orange Goblin jsem měl vždycky za takovou druhou žánrovou ligu, jejich desky mě bavily, ale vždycky tak měsíc dva po vydání a pak prostě ustoupily dalším. Osud novinky bude nejspíš stejný, i tentokrát se na ni jednou za pár dní s chutí podívám, ale interval se bude postupně natahovat tak, že se jednou prostě rozejdeme.

Už jsme doma - Jeskyně (2010)  ochutnávka

Od Už jsme doma mám nejraději asi Hollywood, ale dost možná v tom bude bezkonkurenční provedení vinylové (re)edice na dvou desetipalcích. Jeskyně je trochu jiná, myslím hudebně, ale stejně se k ní v rámci diskografie UJD v poslední době vracím asi nejčastěji.

Primus - Primus & the Chocolate Factory with the Fungi Ensemble (2014)  ochutnávka

Družina kolem Claypoola, v níž se opět objevil zakládající člen Tim “Herb” Alexander, se chce bavit a hudbu dělat jen tak mimochodem. Po letošní vynikající desce nového Claypoolova projektu Duo De Twang (naše recenze) je tu další nálož, tentokrát ale zalitá v čokoládě coby pocta “Charlie and the Chocolate Factory”. Někdo to rád sladké. Primus Bars!

Rosetta - Flies to Flame EP (2014)  ochutnávka

Novinka Rosetta na mě působí hodně předvídatelně, žánrově a možná trochu uspěchaně. Jako rutinní práce dobré, ale takových je hodně. A Rosetta by měla mít na víc.

Victimer  //

Arcturus - Disguised Masters (1999)   ochutnávka  naše recenze

Není kompilace jako kompilace.

// Garmfrost: No jo, to můžu bez přestání od vydání. Taky si pamatuju, jak jsem poslouchal tuto kazetu v Redblacku a zdálo se mě to divný, ale krásný. Kamarád jen opáčil, co je na tom zvláštního, Arcturus jsou divní. Ale VYNIKAJÍCÍ a neopakovatelní!

Bethlehem - Hexakosioihexekontahexaphobia (2014)  ochutnávka

Bože, to je hrozná kapela. Nebo není? Z toho musí být v depresi každý. Pak už je jen otázkou času, kdy začne klesat hlava a zastaví se až na klávesnici, z čehož vznikne nový název alba… Docela chápu, že Bethlehem jedni nemůžou vystát a druzí je uctívají. Ta unylá němčina, ty primitivní postupy.... Ale ruku na srdce, stejně na tom něco je. Jinak bych se k této nahrávce nevracel tak často. Posledních pár dní vlastně pořád… Sám nevím čím to je, ale asi si potřebuji trochu orazit něčím ochablým. Něčím, co mě nutí si to pouštět pořád dokola a u čeho naprosto netuším, čím si mě to získalo. Něčím, co je tak na hraně, že ani nevím, jestli to už nepřepadlo sviním do korýtka.

// Bhut: Já tuhle desku ještě nějak nedokázal pochopit… Je těžké mít na ní názor během dvou týdnů a bude těžké mít názor i za půl roku. Tohle je tak podivná cesta, až se chce jednomu zvracet radostí.

Manes - Be All End All (2014)  ochutnávka

Zatím jen našlapuji kolem tohoto křehce působícího alba, o kterém si myslím (vlastně stejně jako o všech věcech od Manes), že mi časem sedne. Jsem ve fázi vyčkávání, pohled zabodnutý do země a ještě uvidíme, co se bude doopravdy dít.

King Dude - Fear (2014)  ochutnávka

Tenhle folkový drsňák mě zaujal spíš spoluprací s Chelsea Wolfe, než svou vlastní tvorbou, ale zkusil jsem to. Není to nic, co by mě uhranulo, ale pokud je čas, občas po této nahrávce sáhnu. Snad taky proto, že člověk nemusí nutně rámusit, aby byl drsoň...

Albez Duz - The Coming Of Mictlan (2014)  ochutnávka

Takto nějak si představuji okultní doom metal s temně gotickou atmosférou kolem. Hluboký vokál, hororová aura, přitom víc živé než mrtvé melodie. A hlavně žádné trapné pozérství, tuny makeupu a svícnů na venkovské verandě. Odkazy vedoucí ke starým doomovým klasikům jsou jistota. Akorát v tomto případě se nedá říct, že s jídlem roste chuť. Neroste, ale pořád se vracím.

Sarapis:

Fates Warning - Darkness in a Different Light  (2013)  ochutnávka  naše recenze

Pár seznamovacích ochutnávek v době vydání alba mně krev v těle moc nerozproudilo, a tak šla nahrávka do chladu a temna, aby tam uzrála. Nedávno jsem udělal namátkový košt a barva, vůně i chuť o poznání zintenzivněla. Hitovka "Firefly" měla dobré předpoklady už dřív, ale třeba "I Am", která mě dříve iritovala ukradeným začátkem od Tool, se vybarvila tak, že mi ta citace v úvodu vlastně ani nevadí. Pak už to jsou jenom Fates', tak jak je známe

z posledních nahrávek (nejblíže "FWX"). Ano, mohlo by být lépe, ale u tohoto alba se prostě nenudím a pocity nestagnují.

My Dying Bride - A Map Of All Our Failures  (2012)  ochutnávka  naše recenze

Zatím poslední album MDB a ač jde o jejich už dvanáctý zářez v pořadí, pořád pálí ostrými. Cestu k albu jsem nenašel hned, ani nevím proč, ale nyní už můžu s klidem říct, že jde o kvalitní materiál s dlouhodobou trvanlivostí. Jen ty bicí zní podivně neohrabaně.

Threshold - For The Journey (2014)  ochutnávka

Zbrusu nová nahrávka Threshold, to nemůže být nic jiného než další dávka nadýchaných melodických písniček. Hodně kláves, klenuté vokály, silné refrény. Z toho, co jsem zatím slyšel, mohu tuto prognózu potvrdit. Takže spokojenost? Řekneme si v recenzi.

Woods of Ypres - Woods 5: Grey Skies & Electric Light  (2012)  ochutnávka  naše recenze

V parku přes ulici začalo padat listí a zelený pažit se pozvolna změnil na žluto-červený koberec. Mojí osobní tradicí se v tuto dobu stává “oprášení” posledního alba WoY, které mě prve zastihlo v obvyklé podzimní melancholii (ano, deska vyšla v lednu, ale já se k ní prokousal o dost později) a od té doby jako bych měl v srdci (nebo v hlavě? nevím) nastavený budík. A tak mi toto album hrává na podzim přesně do noty a nebudu se zlobit, když to příští rok vyjde stejně tak. Deska je to totiž úžasná.

// Bhut: moje oblíbená věc, která má neuvěřitelnou sílu. Nechtěné rozloučení ve velkém stylu. Tady hltám vyloženě každou minutu a mám pocit, že se to snad ani nemůže přejíst. Trvanlivé zboží.

Haddon, Mark - Podivný případ se psem (2003)  ochutnávka

Vlastně docela jednoduché vyprávění o jedné zvláštní psovraždě a následném vyšetřování a hledání pachatele. Takovému základnímu schématu se říká detektivní zápletka, ale v tomto příběhu není vůbec důležitá. Rozjíždí jen sled událostí, které poodkrývají zásadní aspekty života hlavního hrdiny a to formou, která již od prvních řádků napovídá, že půjde o netradiční pohled na svět. Pohled, který dokáže člověka přinutit zastavit se a trochu se zamyslet nad sebou samým i lidmi kolem sebe.

Bodin:

Ufomammut - XV: Magical Mastery Live (2014)  ochutnávka

K patnáctiletému výročí nám italští psychouši Ufomammut nadělili živou nahrávku, která mimojiné vychází i ve formátu DVD. Na tomto albu najdete průřez diskografií celé éry, syrově a trošku i jinak zahrané skladby s monstrózním zvukem.

Necrophagia - WhiteWorm Cathedral (2014)  ochutnávka

Americkou smečku Necrophagia sleduji skoro od jejich počátků a s radostí musím říct, že jejich nejnovější počin “WhiteWorm Cathedral” patří mezi to nejlepší, co kapela mistra Killjoe za poslední roky natočila. Nahrávka s krásným zvukem a čitelným rukopisem.  

Arcana Coelestia - Nomas (2014)  ochutnávka

Funeral Doom z Itálie, ve kterém má prsty workoholik Roberto Mura (Urna, Aphonic Threnody).

At the Gates - At War with Reality (2014)  ochutnávka

S velikou netrpělivostí jsem očekával nové album švédských navrátilců At the Gates. Po pár posleších můžu říct, že je nadšení obrovské, ale na ucelený dojem je ještě dostatek času. Zatím si užívám a vychutnávám každou skladbu. Spokojenost převládá.

Myrkur - Myrkur (2014)  ochutnávka

Smekám nad touto skandinávskou divoženkou za to, jaký materiál dokázala vytvořit. Mini prvotina načichlá severskou přírodou, syrovým black metalem 90. let

Bhut  //

Manes - Be All End All (2014)  ochutnávka

Nemám slov… zkrátka samá superlativa. Jsem maximálně nadšen!!!

IXXI - Skulls ‘N’ Dust (2014)  ochutnávka

Nenáročná muzika s dobrými nápady. Při poslechu samých těžkotonážních marastů jako vsuvka určitě přijde vhod. Slušná porce bez velkých nároků na posluchače. Ber nebo nech ležet.

Samael - Ceremony Of Opposites (1994)  ochutnávka

Klasika s dokonalým obalem. Album plné energie a hutných chvil. Jedna z desek, která by měla být zařazena na seznam povinného poslechu.

0 - Null & Void (2014)  ochutnávka

Krom jiných rozmáchlých tahanic, které si tento měsíc dopřávám je právě 0 tou snad nejopakovanější. Respektive jsem se ještě rozhodoval mezi Inter Arma, Grisâtre nebo Universe217. Volba padla na nulu, protože je prostě hezky hrubá, syrová, dřevní a příjemně začouzená.

Motionless In White - Reincarnate (2014)  ochutnávka

Pěst na oko. Je to něco jiného, než běžně poslouchám. Je to prostě nějaký ten kóreček. Dobře se u toho meje nádobí, vysává byt a další věci, kdy se nepotřebuju soustředit na detaily hrající muziky. Pár nápadů by se určitě našlo a mohl bych je tady i jmenovat. Pak už bych neměl ani daleko k zevrubnímu přiblížení nitra nahrávky, jenže to už bych mohl posléze pozvolna přejít k recenzi a to se mi nechce. Ale přiznám se, že hlavní důvod, proč mne nahrávka zaujala, je její obal. Na něm totiž vidíme pózovat Harper Leigh, což je sličná dívka s havraními vlasy. Je to milovnice starých časů a burlesque, čímž ji lze určitým způsobem považovat jako další článek v řetězci podobných krasavic. Na mysli mám především Elviru (Cassandra Peterson) nebo Ditu von Teese.

Garmfrost  //

Nightbringer - Ego Dominus Tuus (2014)  ochutnávka

Nightbringer pro mě od debutu znamená synonymum pro kvalitní, ďábelský a přitom atmosférický black metal. Na Ego Dominus Tuus tomu není jinak. I přes neustálou přítomnost kláves je deska opravdu naléhavá, nepříjemná a těžká. Trochu mě tam cinkali Emperor, ale zas tak těžcí Amíci nejsou. Spíše jakobych slyšel ohlasy pradávných Cradle of Filth. Ovšem v současném hávu a maximálně brutálnější. K tomu si připočtěme nádherný booklet, kde je místo jak pro okultní lyriku, tak silné obrazy, texty rozvíjející. Prozatím album roku. Jsem zvědavej, jestli je dokáže ještě někdo z mého osobního trůnu sesadit. Vsázím na Pink Floyd. Hehe

Centinex - Redeeming Filth (2014)  ochutnávka

Narozdíl od mnohých návratových alb je "Redeeming Filth" zajímavou sbírkou nefalšovaného švédského death metalu par excellence. Nemyslím tím, že jsou Centinex novátorští a bůhvíjak excelentní, ale natočili desku, která nenudí ani sekundu a má sílu roztočit nejednu mařenu.

1349 - Massive Cauldron of Chaos (2014)  ochutnávka

Noví 1349 hrají jako zamlada a s dobrým zvukovým kabátkem. Možná už nejsou tak extrémní, ale pořád z nich cítíte ryzost a patent na zapamatovatelnou černou melodii.

Nightingale - White Darkness (2007)  ochutnávka

S netrpělivým očekáváním nového alba Nightingale - "Retribution" poslouchám každý den nějakou desku, kterou spáchal nebo pomáhal spáchat Dan Swanö. Zatím poslední zásek zvaný "White Darkness" hraje opravdu krásně a konečně jako komplet kapela. Je to retro jako poleno, ale může se směle řadit mezi klasiku.

Devin Townsend - Z2 (2014)  ochutnávka

Už dávno není pravidlem, že vše, co vyleze z dílny bláznivého kanaďana Devina, je geniálním dílem. Na pokračování Ziltoidovy cesty jsem byl ovšem natěšenej. Zatím nevím nic. Nejsem nijak moudrej z té dvouhodinové megaporce, ale už vím, že mi chutná. Jen je otázkou, zda se objeví alergická reakce nebo nepopsatelná rozkoš po plném nasycení.

Sorgh:

Opeth - Ghost Reveries (2005)  ochutnávka

Tento měsíc jsem Opeth úplně propadnul. Projel jsem diskografii, ale u téhle desky jsem strávil nejvíc času. Stále tvrdé album, ale už s výrazným podílem kláves, díky čemuž získala lehce psychedelickou náladu.

// Garmfrost: Nebudu psát ke každému opeťáckému albu svoje moudra. Jejich desky miluju a každý měsíc je jiná má nejoblíbenější. Asi nejvíckrát je to "Still Life", jindy "Blackwater Park", ale "Ghost Reveries" je pro mě zvláštní. Když ta deska vyšla, nesedla mi. Po prvé jsem tenkrát pokrčil rameny s tím, že co jako? Postupně jsem si k ní cestu ale našel a zamiloval si ji taktéž. Z těch textů zde mě mrazí doposud. :D

// Sarapis: Já jsem s "Ghost Reveries" neměl sebemenší problém, naopak mě chytlo hned napoprvé a dosud se nic nezměnilo. Proto jsem byl tenkrát docela překvapen, že deska byla obecně vnímána spíš negativně. Ale srát na obec!

Opeth - Damnation  (2003)  ochutnávka

Progresivní rock, který nabízí tato odbočka z hlavního proudu, chce čas. Musí vyzrát. Pak je to geniální album, které předpovídá pozdější vývoj.

Opeth - Blackwater Park  (2001) ochutnávka

Vrchol “tvrdého” období. Není co dodat.

// Victimer: Nejde si vybrat, Opeth toho naúřadovali tolik hezkého, že konzumace jejich surovin je záležitost, které se nelze přejíst. "Blackwater Park" je místo, kde jsem dlouho nebyl, ale zase si tam zajdu. Svítí na mě kazetka, stále hrající.

Attic - Seasons (2014)  ochutnávka

S překvapením jsem zjistil, že black stále můžu. Ale musí to být ta pravá forma. radši lesní než industriálně chladná. Pěkný album.