Článek: Soutěž - Hradby Samoty 2017

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Soutěž - Hradby Samoty 2017

Victimer5.7.2017

Hradby samoty jsou dnes už kultovním audiovizuálním festivalem, jehož sedmý ročník se právě chystá. Pojďme si tedy zasoutěžit o dva volné vstupy do areálu kaštelu Jelšava.

Právě tam se ve dnech 21.-22. července bude letošní ročník festivalu Hradby samoty konat. V těsné blízkosti typu budovy, která má na Slovensku svou historii, a kterou rozhodně stojí za to navštívit. A pokud holdujete minimalisticky pojaté elektronice se základním táborem v odvětví industrialu a ambientu, může být spojení poznávacího výletu s audiovizuálním doprovodem skutečným dobrodružstvím.

Vedle hudebního programu čekejte vizuální učinkující nebo poezii, ale také výlet spojený s exkurzí. Tyhle všechny aktivity tu správnou atmosféru náležitě podpoří. Hudebním headlinerem festu je ruská formace Corps, kterou doprovodí další respektovaní umělci, z nichž je dobré v krátkosti vzpomenout české Sklo, epickou kooperaci Massola + Sedem Minut Strachu + Supraphon Family + Drěn a například polské Purgist.

Dostat se ke dvěma volným vstupenkám je prosté. Stačí odpovědět na jednoduchou otázku týkající se festu Hradby samoty a odpověď poslat na redakční email: ahoj@echoes-zine.cz a to do 16. července.

Kde se konal, ne první, ani druhý, ani ten třetí, ale zajímá nás, kde se konal čtvrtý ročník festivalu Hradby samoty?

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 4.6.17 16:45

Poslední dobou zejména narážím na nové kapely za branami androšských pražských klubů jako FAMU (RIP) či Underdogs. Tam jsem například minulý týden objevil vynikající náladotvornost Cataya, potěsili němečtí krauteři Gnod nebo málo známý český black Bastien. Gotickým objevem za hodně dlouhou dobu jsou pro mě Drab Majesty, kteří před nějakým měsícem a půl předhazovali King Dudovi a tento týden měli i samostatnou štaci v Brně. Tenhle zvuk se již moc dneska neslyší. No a jednoznačným vrcholem bylo dle očekávání duširvoucí set We Lost the Sea, kterým po jejich prvním evropském turné predikuju nějakou budoucnost. Hudba s příběhy. Zatím trochu očekáváné zklamání z nových Solstafir, jejichž Masterpiece of Bitterness považuji za jedno z nejlepších alb, co jsem kdy slyšel, ale nyní se stále více posouvají do takového odosobněného autistického post-rocku, kterému chybí už nápady a hlavně ten autentický pocit osamělosti v nehostinné krajině. Citelná je ztráta předchozí specifické ruky bubeníka.