Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Červen a červenec bylo období, které se do sbírky zapsalo nečekaně plodně. Nějak jsem to ani nečekal, ale po jemných drobných dávkách přistávala v domácím prostředí další a další potrava pro uši, která se může pochlubit českým původem. Opět jde o žhavé novinky, ale i starší nahrávky, které stojí za to si připomínat. Všechno má svůj příběh a smysl a ten si budeme v dílech číslo 8 a 9 pozvolna rozkrývat. A protože nás toho čeká celkem dost, přejděme rovnou k meritu věci.

// Slut – Spirit Of Brotherhood

Nedávno tu padaly rekordy o návratech na scénu, respektive o vydání další nahrávky po x letech. Vzpomeňme na FDK a čekání v podobě 13 let a na Interitus s čekáním 14 let. Tak Slut přichází s deskou po 24 letech. Šílené číslo, které třeba mě zachycuje ještě na základní škole, kde mi kamarád tehdá půjčoval hudební magazín Rolling Stone, kde toho času svítila recenze na jejich dobové album Luftganja (rok 1999), které se stalo právě tím posledním před tou odmlkou, ba přímo zapomněním. Novinka však maže velkou řádku let a víceméně plynule navazuje na tvorbu, kterou letecká společnost s ikonickým listem konopí nastolila. Spirit Of Brotherhood mi však v některých momentech přijde jako těžký kalibr, který se nerad rozkrývá a obnažuje při prvním rande. Trochu si s vámi hraje a když se pak jisté frekvence prolnou, je to tam. Skóruje se. Hned z kraje se zdá, že to nejlepší ze sebe vytříská úvodní skladba a ty další vlastně jen plují v nastoleném proudu a občas svůj tok celkem dost zpomalí (zhruba prostřední fáze desky), ale ke konci album zase nabere na svižnosti a barevnosti. Na druhou stranu nenacházím nejvhodnější ekvivalent, ke kterému bych nahrávku připodobnil. Tohle je dost specifická záležitost, kterou je dobré ohmatávat opatrně, ale jakmile v sobě objevíte sebemenší pocit náklonosti, neváhejte a proměňte ji ve vášeň. To album se vám za to brzy odvděčí.

// detaily edice
// ukázka

// Pačess – Poupě

O tomto krásném albu už nějaká řeč byla, a tak vás líně odkážu na recenzi sem. Novinkou však je, že nahrávka vyšla na LP a já považoval za důležité ji koupit. Edice je to pěkná a plnohodnotná, kde nic nechybí. Jedním z důvodů bylo rovněž i to, že už ve sbírce mám LP Zoigl (a samozřejmě i CD verzi), ke kterému zkrátka je zapotřebí navázat dalším následovníkem. Sice se teď hojně hovoří o novince Absolutno, ale její pravý čas ještě přijde – vydržte. Recenzi vám slibuji už nyní a v této sekci (Tuzemská kolekce) pak pojednání o přísně limitované edici (33 ks) tohoto alba. Mám jej už předobjednané...

// detaily edice
// ukázka

// Forgotten Silence – Kras

Opět už na Echoes existuje recenze – čtěte zde. A protože jsem Vemork Konstrukt pořídil na všech formátech, doplňuji starší sbírku velkých desek dalším objektem. To, že to je nádherná práce, snad nemusím nějak obtížně vysvětlovat, stačí se mrknout na fotky (svítí ve tmě). Nedávno jsem se byl letmo podívat ve skutečném krasu a okamžitě mi hlavou prolétalo celé album. Okolní lesy jakoby šuměly jednotlivé pasáže tohoto alba. Já to tam teda slyšel… No a pohled z horního můstku do nitra Macochy jsem nečekal tak odzbrojující. Jakožto člověk mající solidní závratě už ve třech metrech nad zemí jsem nemohl pochopit, kterak někdo může přelézt zábradlí a plachtit… a ještě tam před tím přehodit svoje děti (reálná a nedávná událost, kvůli které jsem se tu necítil úplně nejlíp).

// detaily edice
// ukázka

// Cult Of Fire – Om Kali Maha Kali

V díle číslo 6 jsem předeslal, že si to budu muset koupit v nějakém formátu pro smrtelníky. Toho okázalého zpracování od Doomentie je mi zkrátka líto a je to čistě archivní artefakt, který se nepřehrává. Takže, abych si nahrávku mohl vlastně poslechnout, pořídil jsem lidovější zpracování a jsem takto již plně uspokojen. Teda… hudebně si říkám, že je to „pouhý“ singl nebo EP, který navíc výrazně nepřevyšuje dosavadní tvorbu (vlastně vůbec), ale kapela vždy mezi velkými řadovkami vypouští menší formát. Takže příště čekám velké album.

// detaily edice
// ukázka

// Gride / Lahar – Southcore Attack

Na ETEF festivalu v jistém krámku s celou řadou dobových relikvií bylo možno zakoupit i toto pradávné splitko. Ještě jsem jej neslyšel, ale jsem rád, že jej mám. Víc asi v tuto chvíli nevypotím.

// detaily edice
// ukázka

// Prohra Praha / Savak – Aerosol

Další splitko. Tentokrát však doplňuji kazetovou návaznost počinů skupiny Prohra Praha. To je fajn rockec s báječnou energií, ale ti Savak, ti mě vážně překvapili. Mile. Hledáte alternativu Kinski? Tak tady ji máte. Fakt pecka tohle.

// detaily edice
// ukázka

// Chlad – Morana

Výtečný doom, který si prostě žádá objednávku bez předchozích náslechů. Už první skladba úspěšně vtáhne posluchače do svých dřevnatých končin a nemilosrdně nad ním zavírá víko rakve. Jsou to patřičně patetické kecy, které jsou dost otřepané a duté, ale ta muzika… ta muzika je ten soundtrack, který vám hraje při pohledu na majestát pohřebních obřadů a prostředí, ve kterém se takové kousky odehrávají. Líbí se mi mastershammerovský odér skladby Rozhovory s E. A. P. a vláčnost a barevnost titulního opusu Morana. Jinak se to vleče těžkopádně a mručivě jako správná sabaťárna. Hlasový reverb je správný signifikant a dodává celku na určité originalitě. Spokojenost.

// detaily edice
// ukázka

// Silva Nigra – The New Age Of The New God / Světlonoš

Nějak jsem probendil prodej limitované edice dřevěného boxu všech 4 posledních nahrávek v MC formátu od Silva Nigra. Přes discogs jsem pak před léty získal polovinu edice a druhou si zas pořídil tentokrát. Pokud mapujete tuzemský black metal syrového střihu, tak tuto kapelu nesmíte opomíjet, jelikož vykazuje velice precizní skladby. Mě se líbí i grafika desek (nejvíc teda Bible bolestných nářků), která ctí žánr se vším všudy. Jen jsem o kapele nějaký čas neslyšel a ani ji dlouho neviděl, čímž se proto dostávám k příjemnému osvěžení.

// detaily edice 1
// detaily edice 2
// ukázka