Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Také občas míváte pocit, že ta zaprášená kazeta z dětství má něco do sebe? Jasně, nemusí se jednat jen o kazetu a zrovna z dětství. Zkrátka o nadějný materiál nějaké méně známé nebo téměř neznámé kapely, jež upadla v zapomnění. O prvotních nahrávkách skupin, které v současnosti hrají zcela jinak. Tak přesně o nich bude v tomto seriálu řeč. O materiálu, na kterém si kapely zakládaly. Ať už se bude jednat o již neexistující těleso, nebo o světoznámé uskupení. Vraťme se tedy mnohdy o několik let zpět a připomeňme si staré dobré časy zmuchlaných pásků, zahuleného zvuku nebo i čisté nahrávky, které se bohužel nedostalo dostatečného ocenění.

V prvním díle se chci věnovat tuzemské scéně big beatové a rockové hudební šarže. Začínám tedy obezřetně a pozvolna. Takže žádná divočina se nekoná, ale naprostá pohodička a spíše poslechová záležitost. Časem samozřejmě přitvrdíme a podíváme se i za hranice. Vybral jsem do začátku stravitelnější kousky pro každého, kteří mnozí snad ani nebudete znát. I já toho o nich už bohužel také moc nevím, jelikož některé informace se velmi, velmi těžko hledají. Podívejme se tedy, o co se konkrétně jedná…

Vodovod muzika – Vodovod

První z kapel, o které se rád zmíním, jest Vodovod. Kompletní název kapely je přesněji Vodovod muzika. Skupina, dle mých posledních informací hraje dodnes. Jedná se spíše o klasickou „zábavovku“. Ovšem tahle skupina z okolí Tábora měla vždycky něco do sebe. Jsem stále toho názoru, že kapela je značně nedoceněná. Pravda, znám spíše jejich starší tvorbu, ale věřím, že se kapela nijak výrazně neodklonila od kořenů. Skupina prošla mnoha personálními změnami, zejména na postu zpěváka. Já se momentálně chci věnovat období, ve kterém v kapele hrál a zpíval Honza Truhlář. Měl výborný hlas a zcela typický pro tuto kapelu. Další zpěváci už mi tolik nesedli. Věnujme se tedy nahrávce. Tohle demo o obsahu čtyř písní se může chlubit slušným zvukem. Tyto čtyři celkem stěžejní skladby Vodovodu jsou stále hranými a oblíbenými kousky s hitovým potencionálem. Střední tempo v big beatovém duchu s parádními melodiemi. Vskutku vydařený materiál, ke kterému se rád vracím. Vlastním vlastně ještě neoficiální živé nahrávky z koncertů v Soběslavi a Bechyni, ke kterým mám taktéž kladný vztah.

AX music – demo

Druhé demo, taktéž Táborské kapely AX music je podobné, co to předchozí. Hlavně je to asi dáno tím, že obě kapely spolu poměrně často koncertovaly. AX ovšem má více rockovějšího ducha. Jinak se vesměs opět jedná o zábavovou muziku. Tohleto demíčko obsahuje celkem pět písní, které jsou takovým průřezem, co všechno AX umí. Za čistotu a kvalitu zvuku, by se nemusela stydět žádná z věhlasnějších kapel. Poslech je tedy velice příjemný. Za důležité považuji zmínit se o zpěvákovi skupiny, který v současnosti (pokud kapela stále existuje) již nevystupuje a spíše usedl za zvukařský pult (pokud za ním tedy stále sedí). Samotný zpěvák Ota Kurz má výborný hlas, který do hudby AX nádherně pasuje. Nemohu se nezmínit o tom, že je to vlastně můj strejda, kterého jsem ovšem už několik let neviděl. Je to člověk, který mi otevřel dveře a ukázal cestu do říše hudby. Nejen za to mu chci vzdát nemalý dík, alespoň touto cestou, jelikož všechny kontakty se vytratily. Ale zpět k hudbě. Tohle demo je svědectvím o kráse big beatové muziky, neb nese všechny klasické pilíře daného žánru. A nebojím se říci, že se opět jedná o nedoceněný band. Když pak v klidu posloucháte pecku Tma, jakou tato skladba bezesporu je, běhá Vám mráz po zádech. Nikdy pak nezapomenu na koncert v Bechyni roku 1999, kde kytarista Houmr použil na svůj nástroj efekt, který celou píseň řádně potemnil a přitvrdil. Tuším, že to byl flanger. Shodou okolností na tomto koncertě hrál i výše zmíněný Vodovod. Kapela si mne jistě pamatuje, co by Oťovo synovce Milhause. 

Haluzz – Pavouk

Z touhle bandou jménem Haluzz jsem se paradoxně seznámil v den jejich posledního živého vystoupení. Na jejich derniéře jsem obdržel tuto nahrávku s názvem Pavouk. Dílo bylo pořízeno roku 2008. Obsahuje čtyři skladby s opět pěkným zvukem. Hudba se více blíží rockovému ražení. Avšak další rozdíl oproti předchozím kapelám je ve zpěvu. Tentokrát zde pěje zpěvačka Kerol s velmi příjemným vokálem. Důkazem krásy jejího hlasu a výborné hudby kapely je dokonalá balada Secret World. Jak s názvu vyplývá má tato píseň anglický text. Ostatní skladby jsou klasické rockové pecky, které si budete při poslechu určitě s kapelou notovat. Zejména pak dvě poslední Osud a Pavouk. K poslední jmenované byl natočen dokonce i videoklip. Kvalitní materiál a umné představení kapely.

Remorse – Remorse

K téhle kapelce jsem přišel skrze hudební pořad Fajn Rock Music, který probíhal na vlnách Rádia Šumava. (Myslím, že pořad pokračuje dále na Rock Radiu). Kapela Remorse zde byla jako host a teprve se představovala. Jejich muzika se mi zalíbila natolik, že jsem si s nimi vyměnil pár e-mailů a zakoupil toto demo. Vlastně se snad ani nejedná o demo. Skupina samotná má na svých webových stránkách uvedeno, že se jedná o běžné album a zřejmě i jediné v diskografii. Hudba je oproti předchozím kapelám více živá, energická a divoká. Stále se však jedná o velice příjemný a melodický rock mírně koketující s grunge. Remorse disponují zpěvačkou Marthou, která zpívá zpravidla anglicky. Má originální hlas, který však nemusí být každému zcela po chuti. V podstatě má kapela snad jen jednu jedinou česky zpívanou skladbu a tou je hitovka Lítám, která však na probíraném CD není. Poslech této desky Vás nenechá na moment vydechnout. Muzika Vás stále bude udržovat při smyslech a v pohybu. Je to vážně svěží a veselý materiál s neuvěřitelným nábojem. Vyzdvihl bych pecky jako Sunday Dreamer a Empty Streets.