Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
7C - Compartment C

7CCompartment C

-krusty-4.11.2017
Zdroj: promo CD od vydavatele /jewel case/
Posloucháno na: SONY CDP-270 / JVC AX-70
VERDIKT: Trojice zebra italských ještěrka vizionářů sup mi hroch opravdu makak dala vruboun co pásovec proto tučňák a tuňák já mandelinka se tetra ptám: co mamba ještě vlk je puma a keporkak co mihule už stehlík není vyza avantgarda?

Ach, jak tenká bývá hranice mezi hledačstvím, promyšlenou provokací, subjektivním uchopením všeobecně známého faktu a debilitou. Co je a co už není košer? Kde můžeme kývat uznale hlavou a kde si ťukáme na čelo? Je ještě teplý lidský exkrement uprostřed galerie útokem proti zažitým konvencím, nebo je to prachsprostý čin zoufalce? Jsou trencle nad hradem odvážným výpadem směrem k něčemu/někomu, nebo je to stupidita nejhrubšího zrna? Jsou Pussy Riot se svými kuřaty ve vagínách adeptkami na Nobelovku, nebo nezbývá než kroutit hlavou? Je vše na první pohled odsouzeníhodné pouze nepochopenou kontrakulturou?

 

7c

 

Je Lou Reedovo album Metal Machine Music výplodem génia? A co Captain Beefheart a Trout Mask Replica? Nebo tuzemští Ještě Jsme Se Nedohodli? A Knížákův Aktual? Lulu? Jak se k podobné hudbě (?) postavit?

 

Ve kterém bodě se vše láme? Je opravdu celý svět dvojaký a na každou událost nebo čin je možno nahlížet dvojím zrakem a měřit dvojím metrem? Je něco, co se může nebo musí líbit opravdu všem lidem na zeměkouli? Je hudba, která se nedá poslouchat revoluční jenom proto, že MY jsme k ní ještě nedospěli? Je bojující a rebelská právě pro svoji nezkousnutelnost? Je obraz, na jehož plátně je nablito něčím, co zasluhuje týdenní diskuzi?

 

Co nutí schopné muzikanty a pravděpodobně i jazzmany komponovat hudbu podobnou té, která se line z Compartment C? Drzost? Rebelie? Vzdor?

 

 

Proč se zdráhám – a to i přes nesporné muzikantské kvality – nazvat album Compartment C klenotem progresivní hudby a majákem v šedi průměru? Nepřipadne mi jejich černobílé album dostatečně odvážné a hledačské? Nebo že by mi scházelo nějaké atraktivní pojítko, nějaký zajímavý tmel, který vyplní spáry mezi bohapustou kingcrimsonovskou matematikou (a že jí tam je vrchovatě) a kingcrimsonovskou instrumentální zručností?

 

7C nosic

 

Proč jsem z této hudby povětšinou nervózní? Bylo tohle cílem italské trojice? A není ode mne příliš povrchní argumentovat tím, že v běžném životě si užívám nervozity dosytosti tak jako tak? A koho to zajímá? Nebo jsem tupan, který prostě už nikdy nedocení zvídavý trojzvuk kontrabasu, elektrické kytary a bicích...? A to i přes občas dechberoucí virtuozitu? A tak mě napadá: nejsem už náhodou příliš starý?


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky