Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
A Forest of Stars - A Shadowplay for Yesterdays

A Forest of StarsA Shadowplay for Yesterdays

Jirka D.26.12.2012
Zdroj: 2x černý 12" vinyl (# WOLF 050 LP)
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Tato deska je elegantní, od skvělé muziky, přes nápaditou grafiku a výbornou vinylovou edici. Klub gentlemanů dokazuje, že jeho pozice je velice silná. Good job, gentlemen!

Vypustit do světa klip „Gatherer of the pure“ před vydáním desky byl vynikající tah. V tomto kontextu působí i slovo „klip“ příliš vágně a téměř vulgárně, jde totiž o dílo, dílo mistrovské a dalece přesahující běžné standardy metalové scény. Propojení hudební a vizuální stránky snad nikdy nebylo tak působivé.

 

A Forest of Stars je mladá kapela a jejich aktuální deska teprve třetí v řadě, přesto se jedná o vynikající a vyzrálou nahrávku. Jestli mě letošní album od německých AHAB přesvědčilo, že i v tak zatuchlém žánru, jakým je doom metal, jde i v roce 2012 přijít se svěžími a nadčasovými nápady, tak na poli black(ened) metalu podobnou práci odvedli právě AFOS. Když je navíc koncept hudební a vizuální podpořený vydavatelskou fantasií Prophecy productions (resp. Lupus Lounge), je výsledné dílo pastvou pro všechny smysly.

 

Kromě úvodní „Directionless resurrectionist“ a zvukového experimentu „Man’s laughter“ jsou skladby na nahrávce epicky rozsáhlé, vystavěné do nápaditých a až organicky živoucích kompozic, při jejichž poslechu vnímáte jejich růst, vývoj a postupnou gradaci, ať už přiznanou a zřejmou, nebo schovanou pod povrchem, kterou tušíte spíš instinktivně. Vnitřnímu pjetí desky výrazně napomáhá kontrast nervního vokálu a silně melodických a naoko přístupných a příjemných pasáží, které, ať už vystavěné kytarami, houslemi či flétnou, dávají skladbám snivý a místy až hypnotický ráz. Podlehnout této desce, valčíkovému taktu „Gatherer of the pure“, je velmi snadné a až nebezpečně nakažlivé a opojné.

 

Výbornému výsledku napomáhá i široká paleta nástrojů a zvuků, s nimiž je zacházeno citlivě a promyšleně tak, že aranže skladeb jsou bohaté a barevné, a nikoliv přeplácané. Všechny ty drobné fragmenty jsou poskládány do vynikající mozaiky, jejíž motiv vás zaujme při pohledu z dálky a okouzlí při detailním zkoumání. Vyjádřeno jedním slovem – elegance. Tato deska je elegantní, od skvělé muziky, přes nápaditou grafiku a výbornou vinylovou edici. Klub gentlemanů dokazuje, že jeho pozice je velice silná. Good job, gentlemen!

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

maar / 7.12.12 15:06

Mně se nepodařilo u téhle kapely zjistit, co je na ní tak dobrýho a zajímavýho, jak se tvrdí. I kdyby z těch neuvěřitelných 18 skladeb udělali 10, pořád to pro mě bude nesmírná nuda, vykrádačka 70tých a 80tých let ve smyslu melodií (čili takový sofistikovanější hospodský halekačky) s těma pseudoelektronickýma jakože ambient můstkama, kterým už vůbec nerozumím ... A to ještě Red Album mi bylo docela sympatický, protože to bylo svým způsobem nový, ale tady tohle je fakt už v řadě sada asi 170 až 188 písničky na stejný brdo, se stejným soundem i aranžema, o zpěvu nemluvě. Módu QOTSA jsem chápal, móda Baroness mi uniká ...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

David Kasík / 31.12.12 22:38odpovědět

Úžasná hudba, krásný vinyl, jedna z desek roku.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky