Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
A Forest of Stars - A Shadowplay for Yesterdays

A Forest of StarsA Shadowplay for Yesterdays

Jirka D.26.12.2012
Zdroj: 2x černý 12" vinyl (# WOLF 050 LP)
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Tato deska je elegantní, od skvělé muziky, přes nápaditou grafiku a výbornou vinylovou edici. Klub gentlemanů dokazuje, že jeho pozice je velice silná. Good job, gentlemen!

Vypustit do světa klip „Gatherer of the pure“ před vydáním desky byl vynikající tah. V tomto kontextu působí i slovo „klip“ příliš vágně a téměř vulgárně, jde totiž o dílo, dílo mistrovské a dalece přesahující běžné standardy metalové scény. Propojení hudební a vizuální stránky snad nikdy nebylo tak působivé.

 

A Forest of Stars je mladá kapela a jejich aktuální deska teprve třetí v řadě, přesto se jedná o vynikající a vyzrálou nahrávku. Jestli mě letošní album od německých AHAB přesvědčilo, že i v tak zatuchlém žánru, jakým je doom metal, jde i v roce 2012 přijít se svěžími a nadčasovými nápady, tak na poli black(ened) metalu podobnou práci odvedli právě AFOS. Když je navíc koncept hudební a vizuální podpořený vydavatelskou fantasií Prophecy productions (resp. Lupus Lounge), je výsledné dílo pastvou pro všechny smysly.

 

Kromě úvodní „Directionless resurrectionist“ a zvukového experimentu „Man’s laughter“ jsou skladby na nahrávce epicky rozsáhlé, vystavěné do nápaditých a až organicky živoucích kompozic, při jejichž poslechu vnímáte jejich růst, vývoj a postupnou gradaci, ať už přiznanou a zřejmou, nebo schovanou pod povrchem, kterou tušíte spíš instinktivně. Vnitřnímu pjetí desky výrazně napomáhá kontrast nervního vokálu a silně melodických a naoko přístupných a příjemných pasáží, které, ať už vystavěné kytarami, houslemi či flétnou, dávají skladbám snivý a místy až hypnotický ráz. Podlehnout této desce, valčíkovému taktu „Gatherer of the pure“, je velmi snadné a až nebezpečně nakažlivé a opojné.

 

Výbornému výsledku napomáhá i široká paleta nástrojů a zvuků, s nimiž je zacházeno citlivě a promyšleně tak, že aranže skladeb jsou bohaté a barevné, a nikoliv přeplácané. Všechny ty drobné fragmenty jsou poskládány do vynikající mozaiky, jejíž motiv vás zaujme při pohledu z dálky a okouzlí při detailním zkoumání. Vyjádřeno jedním slovem – elegance. Tato deska je elegantní, od skvělé muziky, přes nápaditou grafiku a výbornou vinylovou edici. Klub gentlemanů dokazuje, že jeho pozice je velice silná. Good job, gentlemen!

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 27.1.14 13:03

Ahoj Štěpáne, dovolím si komentář (pokusím se stručně, bylo by to na článek ... který vyjde brzo). Problematika Loudness war není problémem jen některých žánrů, blíže pravdě je tvrzení, že jen u některých žánrů s tímto problém není (vážná hudba, akustické žánry obecně, ale i tam už se najdou černé ovce). Důvod proto, aby metalová muzika byla přebuzená, mě nenapadá, vlastně všechna zásadní alba metalu, ta stylotvorná v 80. letech a v první polovině 90. let jsou přirozeně dynamická a nikomu to tenkrát nepřišlo jako problém. Svou nepopiratelnou úlohu v tom samozřejmě hraje aparát, u kapesních přehrávačů založených na nějakých čipových obvodech Loudness war problém není, u domácího poslechu to i na průměrném hi-fi aparátu slyšet je. Pro výrazně přebuzená , mnohdy s potrhaným zvukem, nemusíš chodit k elektronice (i když v tom máš samozřejmě pravdu), velká většina dnešních metalových či rockových alb je zvukově tragická rovněž, třeba v českém prostředí (ve snaze něco dohnat, „být světový“, nebo nevím) je to neposlouchatelná bída, jmenovat nebudu, ale slyšel jsem toho dost.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

David Kasík / 31.12.12 22:38odpovědět

Úžasná hudba, krásný vinyl, jedna z desek roku.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky