Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
A/Oratos - Ecclesia Gnostica

A/OratosEcclesia Gnostica

Victimer8.2.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps) / promo od labelu
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Temperamentní melodická vřava jako první album gnostiků A/Oratos.

Společně s prvním albem francouzské kapely A/Oratos musíme nastoupit na kolotoč blackmetalových melodií z tábora Les Acteurs de l'Ombre Productions. Na okázalé frázování a víry melodických riffů, kterým dominují vyšší otáčky. A/Oratos fungují od roku 2016, kdy měla dvojice Aharon, Wilhelm po ruce jiné kumpány. Nové album je pořízeno v nové sestavě. Hudebně se ocitáme na melodicko-epickém prostranství, kde lze bez problémů zasednout ke studiu spiritualismu a gnosticismu. V prostředí, odkud je blízko k progresivnímu pohledu na žánr a stejně tak blízko k hradbám středověkého chrámu, který jako by A/Oratos obývali, a právě odtam vyjížděli na výpravy.

 


Jejich debut je totiž výpravným albem. V rodném jazyce vyvedeném kvapném pojednání o studiu ducha a sebepoznání. A/Oratos pořád někam uhánějí. Ve chvílích zpomalení umí znít zamyšleně, inteligentně. Jejich hudbě však dominuje překotné tempo a lehce historický nádech, který odkazuje na pamětihodnost domovské krajiny. Vokálně pak jde o velice věrnou nahrávku. Aharon své lyrické poselství žene vpřed vokálem, kdy se nebojí ani různých sborů. Z tohoto pohledu může být nahrávka A/Oratos docela blízko severským Winds nebo Arcturus. Zejména pak v místech, kdy se melodické zpěvy změní v chorály a krásně zaplují do pozadí.


Jinak jako by se předháněly v tom, kolik nám toho ještě chtějí odvyprávět. S typicky francouzským temperamentem. Takže někde mezi neokázalým symfoničnem a okázalou melodičností je třeba hledat černé umění A/Oratos. Sedmero nových skladeb, kterým je primitivní odkaz stylu na hony vzdálený. Kapela svou černotu povznáší, nutí ji jít více uměleckým směrem. Za poznáním a za novými výzvami.


V mém případě jde spíš o doplněk k častěji užívané pudovosti. V rámci black metalu se rád povznesu, ale musí k tomu být zvláštní příležitost. A to v případě nového alba A/Oratos úplně není. Nahrávka mi předkládá silně melodické výrazivo, v němž se to doslova rve o zájem být vidět a slyšet. Což taky není vždy příjemné. Do popředí se dostává křeč a chtěná pozornost za každou cenu. A/Oratos chybí trpělivost, protože o trpělivosti jejich cesta není. Je o sdílnosti, o neustálém dobrodružství. O rychlém sledu událostí a překotném ději.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/aoratos.jpg


Ano, tento materiál není úplně pro mě. Chtěl jsem ale zachytit co možná nejvíce z jeho nátury, jak podobný styl umět uchopit. V klidu jsem nezůstal ani chvilku. Pořád to se mnou šije a nutí mě k důslednému následování všech melodických trylek a úspěšných honů epických lovců. A já bych si chtěl přece jenom trochu zdřímnout, pohrát si v jemnějším rozpoložení a pořád neutíkat za dalším novým zážitkem. No nic, tahle uctivá jízda holt není můj styl. Házet do ní vidle ale nemíním a vyzývám odolnější pokušitele. Minimálně ty, kterým vyhovuje stylový záběr labelu, kde já si musím spíš vybírat. Osedlejte koně a vyražte, já si dám dvacet.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky